Nepodceňujte je a investujte do bezpečnosti

Kyberzločinci dnes necílí jen na velké korporace. Naopak, stále častěji napadají malé a střední podniky, které bývají méně chráněné, a přitom zpracovávají hodnotná data. Útoky probíhají prostřednictvím phishingových e‑mailů, kompromitovaných přístupů, vyděračského softwaru (ransomware) nebo manipulace s platebními pokyny.

Podle Evropské agentury pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) došlo v roce 2024 k meziročnímu nárůstu kybernetických incidentů o více než 30 %. Každá druhá firma v EU zaznamenala alespoň jeden útok, a u malých podniků je tento podíl dokonce vyšší než u velkých korporací.

Zároveň se mění i charakter útoků – přibývá tzv. supply chain útoků (útoky na dodavatelské řetězce) a incidentů spojených s cloudovými službami. Mezi další typy útoků, kterých přibývá patří: spear‑phishing, Business Email Compromise nebo útoky využívající umělou inteligenci. Tyto nové formy útoků se často kombinují. Například ransomware bývá výsledkem úspěšného spear‑phishingu, který otevřel dveře k interní síti. Nebezpečí spočívá i v tom, že mnoho útoků se odehrává dlouho předtím, než si jich firma všimne – útočníci si v síti „vytvářejí pozice“ a čekají na vhodný okamžik k útoku. Pozitivní zprávou je, že úroveň kybernetické bezpečnosti v českých firmách se postupně zlepšuje. Přispívá k tomu nejen vyšší povědomí o rizicích a větší důraz na řízení kybernetických rizik, ale i nové legislativní požadavky, například směrnice NIS2 a s tím spojený nový zákon o kybernetické bezpečnosti, která nutí podniky zavádět systematičtější opatření a pravidelné audity.

Ztráta nebo poškození dat bývá prvním viditelným důsledkem kybernetického incidentu, ale zdaleka ne jediným. Firmy se často potýkají s:

■ výpadkem provozu, který může zastavit výrobu nebo dodávky na několik dní;

■ únikem citlivých informací, což může vést k právním postihům a pokutám;

■ poškozením reputace, zejména pokud se incident dostane na veřejnost;

■ finanční ztrátou, například kvůli podvodným převodům nebo vynucenému výkupnému;

■ narušením důvěry partnerů a zákazníků, které se obnovuje měsíce i roky.

Společnosti se často soustředí na jeden konkrétní prvek ochrany – například zálohování nebo spolupráci s externím IT partnerem – ale v dnešním prostředí to už nestačí. Mít zálohy je důležité, ale pokud nejsou oddělené, šifrované a pravidelně testované, mohou být k ničemu. Stejně tak IT partner nemusí zachytit všechny typy hrozeb, pokud chybí pravidelné testování zranitelností či školení zaměstnanců. V RENOMIA kombinujeme technické know‑how s konzultantským poradenstvím, abychom firmám pomohli nejen identifikovat slabá místa, ale také dlouhodobě budovat kulturu bezpečnosti a odolnosti. Naše řešení RENOMIA | Gallagher Cyber Defence Centre se zaměřuje na skenování externích zranitelností, testování odolnosti pomocí simulovaných phishingových kampaní a komplexní penetrační testování. Díky těmto nástrojům mohou organizace reagovat dřív než útočníci, a systematicky tak posilovat svou odolnost.

Součástí komplexního řízení kybernetických rizik je také pojištění. Firmám totiž může pomoci nejen zvládnout následky útoku, ale i reagovat na něj profesionálně – díky přístupu k IT expertům, právníkům i krizové komunikaci. Získat správnou nabídku pojištění kyberbezpečnosti nemusí být vždy jednoduché, ale pro firmy to zpravidla není nic neřešitelného. Konzultanti RENOMIA na základě znalosti rizikového profilu konkrétní firmy a znalosti trhu dovedou najít a sjednat nejvhodnější pojistné řešení. To znamená takové, které dobře pokryje všechna významná rizika a ostatní potřeby související s kyberbezpečností. Škody se mohou vyšplhat do milionů korun – a to nejen přímé, ale i reputační a právní. Proto se kybernetická rizika stávají tématem, které se dotýká všech podniků bez ohledu na velikost. Pojištění reaguje na široké spektrum hrozeb a potenciálních škod, které kybernetický útok může firmě způsobit. V prvé řadě jde o náklady na obnovu poškozených či ztracených dat. Dále lze z pojistného plnění hradit právní a PR služby při odškodňování zákazníků a ochraně dobrého jména. Pojištění kryje i pokuty spojené s únikem osobních údajů, výpadky provozu a ušlý zisk.

Velkou roli hraje také ochrana proti tzv. cybercrime – například situaci, kdy útočníci přímo odčerpají peníze z firemního účtu nebo zmanipulují účetní systém. Některé typy pojištění navíc pokrývají i incidenty způsobené lidskou chybou – třeba omylem zaslané citlivé informace nebo špatně nastavené přístupové oprávnění. Pro menší podniky může být zajímavou výhodou i asistenční služba, která pomáhá reagovat okamžitě po incidentu – například zajištěním IT forenzního vyšetření, krizové komunikace nebo obnovením provozu. Není výjimkou, že pojišťovna vyhodnotí organizaci jako příliš rizikovou a napoprvé relevantní nabídku nepředloží. To ale neznamená konec. Firmy se mohou připravit a zvýšit svou pojistitelnost – například díky službě RENOMIA | Gallagher Cyber Assist, kterou na českém trhu nabízí RENOMIA.

Tato služba zahrnuje konzultace, simulace útoků i doporučení na posílení ochrany. Výsledkem je nejen větší šance získat pojištění, ale hlavně skutečné zvýšení odolnosti proti incidentům. Firmy tak získávají nejen pojistnou ochranu, ale i přidanou hodnotu v podobě lepšího povědomí o svém zabezpečení.

Pojištění kybernetických rizik se stává užitečným a čím dál potřebnějším nástrojem firemní bezpečnosti. Nejen‑ že minimalizuje riziko finanční ztráty a pomáhá zvládnout krizi, ale zároveň motivuje organizace systematicky řídit svá rizika. V prostředí, kde kybernetické útoky ros‑ tou co do četnosti i sofistikovanosti, jde o investici, která se vyplatí. Firmy, které myslí na svou kybernetickou bezpečnost preventivně, získávají nejen klidnější spánek, ale i důvěru svých zákazníků a obchodních partnerů.