Nemocnice Plzeňského kraje míří k vyšším standardům bezpečnosti

Na cestu vyšších standardů bezpečnosti se vydaly i nemocnice Plzeňského kraje (NPK). Předpokládají postupné investice v řádech stovek milionů korun.

„Pravidelně se umisťujeme v popředí žebříčků spokojenosti a bezpečnosti pacientů. Koneckonců to se od nás čeká, že budeme léčit podle zavedených a bezpečných postupů. Bezpečnost se ale týká nejen léčby a nejen pacientů, ale také návštěvníků, zaměstnanců, budov, movitého majetku, dodávek energií a v neposlední řadě dat,“ popisuje předseda představenstev nemocnic Skupiny NPK Zdeněk Švanda s tím, že zejména rizika fyzického ohrožení a ohrožení dat se stále zvyšují.

Přibývá agresivních pacientů i samotná míra agresivity, přibývá počítačových hackerů, kteří útočí na data i celé systémy, a ve společnosti přibývají i lidé, kteří si v důsledku frustrace, psychických potíží nebo z jiných důvodů vybírají veřejný prostor za cíl svého útoku. Takovým prostorem mohou být i nemocnice. „A protože rizika rostou, začali jsme loni připravovat ucelený projekt zvyšování bezpečnosti nad rámec současné legislativy. Letos ho začínáme postupně naplňovat,“ upřesnil Švanda. Plány souvisí i s dalšími stavebními investicemi a jsou rozložené minimálně do roku 2029.

Nestačí jen pořídit víc kamer, ochranku, lepší zámky do dveří nebo vyšší úroveň softwarové ochrany počítačů. Je třeba systémy více automatizovat, využít AI, nastavit procesy, jak s bezpečnostními prvky pracovat nebo jak reagovat v případě rizik. A je třeba s těmito postupy seznámit personál. Nejdůležitějším článkem bezpečnosti totiž zůstanou sami lidé.

Jedním z prvních projektů zvyšování bezpečnosti osob i majetku bylo v prvním pololetí zavedení elektronického docházkového systému. Do jisté míry nepopulární záležitost, protože se obecně považuje pouze za sledování dodržování pracovní doby zaměstnanců. Takzvané čipování má ale zásadní přínos i pro bezpečnost. Dokonce ve dvou rovinách.

„Ochrana zaměstnanců začíná tím, že víme, kde se nachází. Zda jsou vůbec v areálu nemocnice. Kdyby došlo k nějaké krizové situaci v některé z nemocnic, například k požáru, víme, kdo je uvnitř. A to platí i mezi nemocnicemi, když jede někdo pracovně do jiné,“ popisuje Zdeněk Švanda.

Druhá rovina užití čipů v bezpečnosti je spojená s tím, kam se jaký zaměstnanec dostane. Neboli rozšíří funkci klíčů. „Částečně už to funguje, ale budeme navyšovat počty dveří, které budou na čip a za které se dostanou jen oprávnění zaměstnanci. Ostatní buď vůbec, nebo jen jako doprovod. A opět se vracíme k první rovině zabezpečení. Když nastane jakákoli neočekávaná situace, víme, kdo a kolik lidí je v dané zóně v ohrožení,“ doplňuje šéf krajských nemocnic s tím, že podobné systémy se zavádí stále více a v různých odvětvích. Tím se nejen zdokonalují, ale také zlevňují.

To samé platí i pro zavádění třeba kamerových systémů. Objevují se stále častěji na ulicích, v průmyslu, obchodech i ve zdravotnických zařízeních. Už řadu let jsou instalované také v nemocnicích Plzeňského kraje. Jejich počty ale budou narůstat, a hlavně se bude rozšiřovat jejich funkční využití, a to nejen při detekování nebezpečného chování.

„Kamera je jen čidlo, které zaznamenává obraz v pohybu. Abychom z něho ale dostali nějakou informaci, musíme mít člověka, který neustále sleduje monitor a dokáže včas zaznamenat jakoukoli rizikovou situaci. Už to samo o sobě je náročné, a zvlášť pokud bude kamer přibývat. Chceme proto kromě kamer získat i ucelené sofwarové řešení, které dokáže s využitím umělé inteligence vyhodnotit v reálném čase data z velkého množství kamer nebo z i dalších čidel třeba elektronické požární ochrany a zachytit jakoukoli neobvyklou rizikovou situaci,“ vysvětluje vedoucí kyberbezpečnosti Skupiny NPK Tomáš Šenk.

Současná řešení dokáží velmi rychle rozeznat třeba nůž nebo jinou zbraň, podivné chování a pohyb, přičemž mozaiku chování si skládají ze všech kamer a záběrů, kde se konkrétní osoba objevuje. A pokud vyhodnotí chování jako rizikové, ihned na to upozorní pracovníka ostrahy. Následně dokáže systém stopovat rizikovou osobu pomocí detekce obličeje nebo i barvy oblečení. Podle barvy oblečení dokáže i vyhledat osobu. „To se bavíme o bezpečnosti ve veřejných prostorách nemocnice, pokud by tam byl nějaký agresivní pacient, útočník, anebo kdyby se jen ztratilo dítě. Software pro nemocnice ale dokáže upozornit třeba i na to, kdyby nějaký pacient upadl na pokoji, třeba v noci cestou na toaletu a zůstal ležet. Hlídá tedy právě i bezpečnost pacientů během léčby,“ doplňuje Šenk.

Nestačí ale jen čipy, kamery, čidla požáru a software. Neméně důležité je, aby zaměstnanci věděli, jak v rizikových situacích reagovat. „S každým rozšířením bezpečnostních prvků budeme rozšiřovat i soubor organizačních zásad. Jedna věc je riziko detekovat a druhá věc je umět reagovat a nebezpečí eliminovat. V tomto směru jsme navázali spolupráci s několika odborníky,“ uvedl Zdeněk Švanda.

Jedním z nich je i šéf bezpečnosti Fakultní nemocnice Ostrava Daniel Naivert, který patří v současnosti v oblasti bezpečnosti nemocnic k nejpovolanějším osobám v zemi. Fakultní nemocnice Ostrava totiž čelila v prosinci 2019 útoku šíleného střelce a od té doby patří v ČR k lídrům v zavádění bezpečnostních prvků a technologií včetně edukace zaměstnanců.

Právě prvotního proškolení zaměstnanců, jak reagovat na agresivní návštěvníky nebo přímo útočníka se zbraní, se Daniel Naivert ujal v nemocnicích Plzeňského kraje. „Školení se konala od jara do podzimu postupně a opakovaně ve všech našich nemocnicích. Chtěli jsme, aby ho absolvovalo pokud možno co nejvíce zaměstnanců bez ohledu na to, v jaké pozici a kde pracují. Samozřejmě vyšší riziko je u pracovníků v přímém a častém kontaktu s veřejností, například v ambulantní části nemocnic. Ale k vyšší bezpečnosti může napomoci jakýkoli proškolený zaměstnanec,“ řekl vedoucí provozně‑technického oddělení krajských nemocnic Tomáš Petrmichl.

V jeho kompetenci je právě i revize provozně bezpečnostních postupů zahrnující, kdo bude veškerá bezpečnostní čidla sledovat, a hlavně co dělat, když dojde k jakémukoli narušení bezpečnosti. „Důležitým prvkem je vytvoření centrálního pracoviště ochrany – jakéhosi bezpečnostního pultu pro všechny nemocnice, kam se budou sbíhat všechny informace ohledně narušení bezpečnosti, nestandardních stavů a jevů, informace o technických poruchách, o narušení dodávek energií a podobně. A samozřejmě zaměstnanci tohoto pracoviště budou mít jasný popis, co v jaké situaci dělat,“ doplňuje vedoucí technik.

Neméně důležitá je v nemocnicích také kyberbezpečnost a ochrana dat. I v tomto směru podniká Skupina NPK významné kroky. Jedním z nich je vybudování nového datového centra, které bylo zprovozněno v Klatovech v říjnu. Jeho kapacita přesahuje tisíc terabajtů. „Dosud jsme v našich nemocnicích měli jedno datové centrum a menší kapacity v jednotlivých nemocnicích. Nově máme dvě moderní datová centra, která jsou na sobě nezávislá, jsou samozřejmě fyzicky oddělená, každé je jinde, ale přitom fungují jako záložní, to znamená každé z center shromažďuje a poskytuje v reálném čase veškerá data z nemocnic,“ popisuje Tomáš Šenk s tím, že kdyby jedno datové centrum bylo z jakéhokoli důvodu nefunkční, nemocnice budou mít veškerá data stále k dispozici na záložních serverech.

Teoreticky se může stát, že jedno centrum zasáhne například požár, dlouhodobý lokální výpadek elektřiny, může dojít k fyzické závadě nebo mohou data i přes další softwarová zabezpečení napadnout hackeři. Záložní centrum tato rizika eliminuje a data jsou vždy dostupná. „Dostupnost dat v režimu 24/7 je pro nemocnice klíčová, abychom nemuseli jakkoli omezovat péči a ochránili tím pacienty, i proto, že každý výpadek dat způsobuje ekonomické škody,“ dodává manažer kyberbezpečnost.