Rozdíly mezi potravinovým a nepotravinovým retailem rostou

Celkový sentiment v odvětví se po jarním propadu na 58 bodů ze 100 zlepšil a postupně se vrací k úrovním z konce loňského roku. Aktuálně dosahuje 60,8 bodů. Za tímto vývojem však stojí především nepotravinový retail. Rozdíl mezi oběma segmenty se prohloubil již druhé čtvrtletí v řadě.

Výrazně je to patrné zejména v hodnocení ekonomické situace a vývoje tržeb. Zatímco prodejci nepotravinového zboží hodnotí uplynulé období příznivě a očekávají další růst poptávky, obchodníci s potravinami jsou ve výhledu na další měsíce výrazně zdrženlivější. Průzkum zároveň ukazuje, že právě tržby jsou oblastí, kde se rozdíl mezi oběma segmenty v posledním čtvrtletí projevil nejsilněji.

„Po výrazném zhoršení nálady na jaře vidíme první známky obratu, ale rozhodně nejde o plošné oživení. Nepotravinový retail těží z návratu spotřebitelské poptávky a díky vyšším tržbám a poptávce po prémiovém zboží se do dalších měsíců dívá podstatně optimističtěji. U potravin je situace odlišná. Konkurence je zde extrémně silná, zákazníci velmi citlivě reagují na ceny základních potravin a obchodníci tak vedle vyšších investic vynakládají stále více prostředků na slevové akce a další nástroje, kterými bojují o zákazníka. Nutnost výrazných investic do přilákání a udržení zákazníka vytváří značný tlak na jejich marže,“ shrnuje Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR.

Právě silný konkurenční boj patří mezi hlavní faktory ovlivňující současný vývoj v maloobchodu. U potravin vede k pokračujícímu tlaku na ceny a rostoucímu významu slevových akcí. Z pohledu zákazníků jde však o pozitivní vývoj – jejich spokojenost se oproti jaru zvýšila, zejména v potravinovém segmentu, kde širší nabídka akčního zboží umožňuje domácnostem nakupovat za výhodnější ceny. Průzkum také potvrzuje rostoucí využívání věrnostních programů a mobilních aplikací.

„Český maloobchod je jedním z nejkonkurenčnějších trhů v Evropě a zákazník z toho jednoznačně profituje nižšími cenami i moderními službami. U potravin vidíme pokračující tlak na snižování cen a zároveň růst spokojenosti zákazníků. O to méně dává smysl přicházet s návrhy na regulaci cen, zakazováním slev nebo dalšími zásahy do fungující konkurence, jak by si přáli zejména někteří velcí potravináři. Stát by měl naopak vytvářet podmínky pro to, aby firmy mohly soutěžit o zákazníka cenou, kvalitou i rozsahem služeb,“ upozorňuje Tomáš Prouza.

Vedle rostoucí konkurence obchodníci upozorňují také na novou regulatorní a administrativní zátěž. Firmy musí řešit jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, čeká je řada nových byrokratických povinností, spojených s novými pravidly v oblasti rovného odměňování nebo rozsáhlých povinností vyplývajících z evropského nařízení o obalech a obalových odpadech.