Zvládne Evropa zimu s nízkými zásobami plynu? Máme tři scénáře
Jen co do Česka dorazilo chladnější počasí, cena plynu na burze zase svižně roste. Evropský benchmark TTF se znovu dostal...
Francie dnes dostává pořádnou lekci z toho, jak mohou demonstrace a dluhopisové nervy táhnout každá jiným směrem. Na jedné straně stovky tisíc demonstrantů v ulicích, na druhé nervózní investoři do jejích dluhopisů. Ti první hlasitě demonstrují a ti druzí si postačí s tlačítkem „prodat“ nebo přinejmenším s tím, že nemačkají „nakoupit“. A i když se tyto dvě skupiny nejspíš nikdy nepotkají, dokážou Francii pořádně zavařit.
Chtějí totiž naprosto protichůdné věci. Do ulic vyrazili zejména studenti, farmáři, sestřičky či rybáři. Ti chtějí více peněz mimo jiné na vzdělání. Oproti tomu na trzích investoři do dluhopisů francouzského státu chtějí méně rozhazování a odpovědnější rozpočet.
A svůj hlas zvedají obě skupiny. Protestujících v ulicích je přes 250 000 a výuku kvůli tomu omezilo 10 % škol. Podle dat z Bloombergu víme, že ceny francouzských dluhopisů padají, to se ukazuje na výnosu, který investoři požadují a také na ceně „pojištění“ proti francouzskému bankrotu.
Cena pojistky proti bankrotu u Francie vyrostla z úrovní kolem 36 b.p. před měsícem na hodnoty přes 80 p.b. nyní. Znamená to, že za „pojištění“ 100 EUR půjčených Francii musíte zaplatit přes 0,80 EUR. To je nárůst asi o 130 % za měsíc.
Druhý užitečný ukazatel je rozdíl proti tomu, za kolik si půjčuje německá ekonomika, která je považována za nejstabilnější v Evropě. Tento ukazatel se za měsíc vyhoupl z 0,87 na 1,35 procentního bodu, narostl tedy o 55 %. Je to největší rozdíl mezi ekonomikami těchto dvou zemí za 15 let. To samo o sobě svazuje francouzský stát v tom kolik musí za půjčení platit a může to zadlužit daňové poplatníky a občany Francie na roky dopředu (protože státy si půjčují na roky dopředu).
A to vše se děje v době, kdy výnosy dluhopisů po celém světě rostou. Stojí za tím ekonomická neudržitelnost státního financování, ale i inflační obavy kvůli válce na Blízkém východě. Jistotu ani jedné straně navíc nepřidává ani politická situace, která by v šachách šla přirovnat k patu, a blížící se prezidentské volby.
Důsledkem jsou tedy ty už výše zmíněné skokové nárůsty ceny francouzského dluhového financování, které dosáhlo takových extrémů, že 38 % francouzských korporátních dluhopisů má nižší sazbu, než jejich vlastní stát. Korporátní dluhopisy bývají zpravidla dražší na financování než ty státní, protože investoři státu věří více než jednotlivým firmám. Francie posledních dnů nám však ukazuje, že to tak nemusí nutně být vždycky.
Jak moc je to pro Francii ohrožující? Ani tato čísla nemusí ukazovat, že by Francie byla blízko krachu – to bývají zpravidla ještě výrazně výše. Ukazuje to spíš, že situace není dobrá a nevyvíjí se zatím k lepšímu. Investoři požadují větší odměnu, aby Francii věřili. A v kombinaci s tlaky na vyšší výdaje na jedné a nižší výdaje nebo vyšší příjmy na druhé straně se tak dostává do reálných kleští, ze kterých možná nepovede jednoduchá cesta.