Co mohou moderní technologie přinést českým lázním

České lázeňství je založeno na využívání přírodních léčivých zdrojů, odborně vedené léčebné péči a dlouhodobé balneologické tradici, která má v evropském kontextu mimořádné postavení. Tato tradice a jedinečnost však nebrání dalšímu rozvoji a modernizaci. Lázeňská zařízení dnes čelí řadě výzev, mezi které patří nedostatek kvalifikovaných zdravotnických pracovníků, měnící se potřeby a očekávání pacientů a klientů, tlak na efektivitu provozu, změny ve financování lázeňské léčebně rehabilitační péče i rostoucí konkurence wellness a dalších forem zdravotního cestovního ruchu.

Jedním z klíčových nástrojů pro zvládání těchto výzev a posilování konkurenceschopnosti jsou inovace a smysluplné zavádění moderních technologií. Jejich cílem je vhodně doplňovat léčebné postupy tam, kde mohou přispět ke zvýšení efektivity a ke standardizaci péče. Součástí výzkumných a inovačních aktivit Institutu lázeňství a balneologie je provoz demonstrační laboratoře, která se zaměřuje na praktické ověřování moderních technologií a posuzování možností jejich využití v lázeňské péči. Smyslem není vytvářet showroom přístrojů, ale prostředí pro ověřování skutečného přínosu. Každá technologie musí obstát nejen z pohledu léčebného účinku, ale také personální náročnosti, ergonomie, provozních podmínek, ekonomiky, práce s daty a návaznosti na běžnou lázeňskou péči.

Jedním ze směrů technologického rozvoje, který může být pro lázeňství významný, je robotizace a částečná automatizace vybraných postupů fyzikální terapie. Lázeňská péče je personálně náročná a současně vyžaduje zachování odborné kvality a standardního provedení jednotlivých procedur. Technologie, které dokážou část rutinních úkonů automatizovat, proto mohou přispět nejen k efektivnější organizaci provozu, ale také ke snížení fyzické zátěže zdravotnického personálu a lepší reprodukovatelnosti aplikace.

Mezi technologie dostupné v demonstrační laboratoři ILaB tak patří vysokovýkonný laser v robotizovaném provedení, který nachází uplatnění zejména ve fyzikální terapii muskuloskeletálních obtíží. Podporuje regeneraci tkání a zrychluje a zesiluje proces hojení, čímž umožňuje rychlejší návrat k běžnému životu po zraněních, úrazech nebo operacích.

Pro lázeňský provoz je zajímavý nejen terapeutickým potenciálem, ale také organizací samotné procedury. Robotizované rameno lze nastavit na konkrétní oblast těla a předvolené protokoly usnadňují volbu parametrů. Obsluhující fyzioterapeut nebo lékař musí na aplikaci dohlížet, nemusí být však přítomen po celou dobu a aktivně ošetření provádět. Díky tomu se může věnovat i jiné aktivitě, např. nutné administrativě nebo přípravě dalšího klienta. Technologie tak může snížit fyzickou zátěž personálu a zároveň standardizovat provedení procedury. Každý klient dostává stejným způsobem nastavenou aplikaci bez ohledu na únavu či aktuální pracovní vytížení obsluhy.

Výhodou je nenáročná aplikace, absence běžného spotřebního materiálu a možnost zařazení procedur mezi nadstandardní či určené přímo pro samoplátce. To může podpořit rychlejší ekonomickou návratnost a současně zatraktivnit léčebné portfolio. Pořízení laseru však vyžaduje odpovídající pracoviště, nastavená bezpečnostní pravidla, proškolenou obsluhu a jasné zařazení do léčebných programů. Dalším příkladem je automatizovaný magnetoterapeutický systém s robotizovaným lůžkem a různými velikostmi aplikátorů. Jeho účinky a využití jsou obdobné jako u laserové terapie, může však působit na větší segmenty lidského těla nebo je aplikace možná i na celé tělo díky posuvným robotizovaným solenoidům (viz foto). Přínos mají především přesné a opakovatelné protokoly s možností přizpůsobit frekvenci či intenzitu konkrétní indikaci.

Z provozního hlediska je důležité, že se jedná o systémovou sestavu. Přístroj, lůžko, aplikátory a software musí být vnímány jako jeden funkční celek a současně správně evidovány, servisovány a pravidelně kontrolovány. Právě demonstrační laboratoř ILaB umožňuje ukázku samotné terapie a posouzení jejích prostorových, personálních a technických nároků.

Virtuální realita zažívá v českém lázeňství v posledních několika letech výrazný rozvoj a postupně si nachází své místo zejména v rehabilitaci a pohybové terapii, kde může nabídnout herní a úkolové prostředí pro zábavnější cvičení, okamžitou zpětnou vazbu a možnost přesně dávkovat obtížnost. Terapeut může prostřednictvím tabletu řídit více headsetů a při skupinovém cvičení nastavit jednotlivým klientům různou úroveň náročnosti.

Rehabilitace ve virtuálním prostředí podporuje celkovou stabilitu, pohyb horních končetin, jemnou motoriku, pozornost, kognitivní funkce i nácvik aktivit denního života, například úkolů simulovaných v kuchyni. Gamifikace zvyšuje motivaci a může podpořit adherenci ke cvičení. Systém zároveň vytváří objektivní záznamy o průběhu terapie, například o rozsahu pohybu nebo splnění úkolů.

Virtuální realita má i své limity, proto se jedná o doplňkovou terapii. Terapeut musí být přítomen, sledovat provedení pohybu a korigovat nežádoucí souhyby. V současné konfiguraci je využití zaměřeno především na horní část těla. Provoz navíc vyžaduje nejen headsety, ale také licencovaný software, řídicí tablet, lokální síť, server, baterie, dokovací stanice a pravidelnou technickou podporu. Skutečná ekonomika proto musí zahrnovat celý životní cyklus systému. ILaB se tématu věnuje již od roku 2021 a stál také u prvních implementací virtuální reality do české lázeňské praxe. Na praktické zavádění technologie navázal výzkum zaměřený na hodnocení jejího přínosu při začlenění do komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče. Výsledky ukázaly pozitivní vliv zejména na snížení bolesti a zlepšení pohyblivosti a potvrdily potenciál virtuální reality jako vhodného doplňku standardní lázeňské rehabilitace. Současně je však nutné zdůraznit, že se jednalo o observační studii s relativně malým souborem pacientů. Výsledky proto představují především východisko pro další výzkum a měly by být ověřeny v rozsáhlejších randomizovaných studiích s delším sledováním pacientů.

Významnou část demonstrační laboratoře ILaB tvoří i diagnostické technologie, které umožňují objektivizovat vstupní stav klienta a změnu po absolvování péče. Jedním z takových přístrojů je segmentální bioimpedanční analyzátor tělesného složení, který poskytuje informace o svalové a tukové hmotě, tělesné vodě a jejím rozložení. V lázeňství se různé typy těchto analyzátorů již používají, jsou užitečné zejména při programech zaměřených na metabolické zdraví, redukci hmotnosti, aktivní stárnutí nebo sarkopenii. Jejich výsledky mají mnohem větší vypovídací hodnotu a jsou srozumitelnější pro klienta než samotný údaj o hmotnosti. Umožňují sledovat změny v čase, které jsou důležité k ověření správného nastavení léčebných programů a v případě potřeby k jejich přizpůsobení potřebám klienta. Bioimpedanci je možné doplnit o elektronický dynamometr, který měří sílu stisku. Jedná se o jednoduchý, ale praktický funkční ukazatel svalové slabosti, celkové křehkosti, rizika sarkopenie nebo i efektu rehabilitace. Stabilometrické plošiny zase umožňují hodnotit posturální stabilitu a využít interaktivní úlohy pro trénink rovnováhy. To je relevantní zejména u seniorů, neurologických a ortopedických klientů nebo osob se zvýšeným rizikem pádu.

Součástí vybavení laboratoře je také diagnostika elasticity cév, která díky měření variability srdečního pulzu nabízí i orientační pohled na autonomní nervovou regulaci, míru stresu a psychickou odolnost. Jedná se o menší přenosný přístroj, ke kterému je však nutný laptop.

Zcela mobilní je diagnostická sestava určená pro neinvazivní měření krevního tlaku, EKG, saturace krve kyslíkem a tělesné teploty. Jednotlivé moduly jsou propojené s tabletem a celý systém lze využívat v rámci celého provozu, nejen v ordinacích lékaře, ale i přímo na pokojích klientů. Výsledky se ukládají v digitální podobě a jsou k dispozici i vzdáleně na zabezpečeném úložišti.

Úspěšná implementace začíná otázkou: „Jaký problém má technologie řešit?“ Lázním může pomoci snížit fyzickou i časovou zátěž personálu, standardizovat procedury, zpřesnit dokumentaci nebo vytvořit novou službu pro samoplátce. Stejně tak ale může přinést nové požadavky na prostor, školení, servis, licence, ochranu zdravotních údajů a organizaci práce. Při rozhodování o jejím zavedení proto nestačí hodnotit pouze deklarované terapeutické možnosti nebo pořizovací cenu. Rozhodující je skutečný přínos v podmínkách konkrétního lázeňského zařízení a možnost smysluplného začlenění do odborně vedené lázeňské péče. Právě zde má své místo demonstrační laboratoř ILaB, prostředí, ve kterém lze technologie před jejich zavedením do běžného provozu prakticky vyzkoušet, posoudit jejich přínosy i limity a získat zkušenosti potřebné pro kvalifikované investiční a odborné rozhodnutí. Jejím smyslem tedy není technologie propagovat, ale pomáhat lázeňským zařízením rozlišovat mezi technologickou novinkou a řešením, které má pro jejich provoz a pacienty skutečnou hodnotu.

Budoucnost českého lázeňství nebude stát na volbě mezi tradicí a inovací. Konkurenceschopná budou zařízení, která dokážou propojit obojí. Moderní technologie jsou nástrojem, který může pomoci lépe individualizovat péči, objektivizovat její průběh a rozšířit možnosti českých lázní v prostředí, které se rychle mění.