Co se skutečně mění a co nikoli

Stavební úřad má v integrovaném postupu posuzovat dotčené veřejné zájmy, například kácení dřevin, významné krajinné prvky, krajinný ráz či požadavky na ochranu zdraví. Změna spočívá zejména v tom, že se část podkladových stanovisek a postupů promítne přímo do povolovacího rozhodnutí.

Často citovaná „fikce povolení po třiceti dnech“ není plošným pravidlem pro všechny stavby. Třicetidenní lhůta se vztahuje na jednoduché stavby ve zrychleném řízení, případně na stavby sítí technické infrastruktury. U ostatních záměrů zůstává základní lhůta šedesát dnů a zákon připouští její prodloužení. U bytových projektů pro hromadné bydlení od 10 000 m² celkové podlahové plochy ani u žádných jiných vyhrazených staveb se fikce nepoužije vůbec. Ani v případech, kde zákon s fikcí pracuje, nepůjde o automatické oprávnění začít stavět: stavebník bude potřebovat potvrzení úřadu o splnění zákonných podmínek a o marném uplynutí lhůty.

Neplatí ani, že by bytové domy mohly projektovat osoby bez autorizace pouze na základě praxe. Dokumentaci staveb pro bydlení nadále zpracovává projektant. Výjimka pro osobu s praxí se týká jen vymezených jednoduchých staveb a výslovně se nevztahuje na stavby pro bydlení ani rodinnou rekreaci. Viz § 156 odst. 1 a 2 a příloha č. 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/2021 Sb.

Podobně nelze radu obce chápat jako orgán, který může za zavřenými dveřmi libovolně „přepsat“ územní plán. Nejedná se totiž o rozhodnutí o změně územního plánu. Souhlas s odchýlením od územně plánovací dokumentace je vázán na zákonné podmínky: vyžaduje souhlas příslušného subjektu a nesmí narušit veřejné zájmy, zasáhnout práva jiných osob ani se dotknout ochranných pásem či koridorů. Jedná se o úzce vymezené upřesnění v jednotlivých případech, nikoli o volnou výjimku z pravidel územního plánování. Souhlas rady územní plán nemění; slouží k řešení aplikačních nejasností a o záměru následně rozhodne stavební úřad. Zastupitelstvo si tuto kompetenci – bude‑li chtít – může podle zákona o obcích vyhradit (převzít) pro sebe.

Specifická přechodná pravidla se týkají památkové péče. Nedochází k automatickému zániku většiny ochranných pásem během dvou let. Úprava dopadá na některá starší pásma a váže jejich zánik na přijetí náhradního opatření obecné povahy, popřípadě na zákonem stanovené termíny. Kraje zároveň musí do konce roku 2030 aktualizovat dosavadní plány ochrany, péče a rozvoje; bez aktualizace tyto plány zaniknou. Novela tedy přináší významnou proměnu povolovacích postupů. Kritická debata je namístě, měla by však důsledně rozlišovat mezi změnou procesu a tvrzením, že ochranné mechanismy nebo přezkum rozhodnutí zcela mizí.