Tři ze čtyř výletníků navštívili v posledních letech hrad či zámek
Hrad nebo zámek v Česku navštívilo v posledních dvou letech 74 % aktivních výletníků. Neláká je přitom jen prohlídka interiérů, ale...
Mají vlastní vchod, nejsou na výplatní pásce a přesto patří k nejpracovitějším „zaměstnancům“ ve firmě. Jejich úly stojí u kanceláří, logistických hal, výrobních závodů nebo na střechách nákupních center. Projekt Včely do firem olomoucké společnosti Apis Innovation se po čtvrté sezóně stará o 92 včelstev v 15 firmách v sedmi krajích a v Praze, s více než 5 miliony včel ve firemních úlech. Zapojené společnosti letos získaly dvě tuny vlastního medu. Včelstva ošetřuje česká patentovaná technologie Termosolární úl, která roztoče Varroa destructor hubí ekologicky pomocí tepla ze slunečního svitu namísto problematických chemických léčiv.
Společnosti, které zvažují umístění včelstev ve svém areálu nepotřebují o včelách nic vědět ani mít vlastní včelařský tým. Tým projektu posoudí vhodnost místa, úly nainstaluje a o včelstva se celoročně starají zkušení včelaři. Firma získá vlastní med s firemní etiketou, program pro zaměstnance, exkurze k úlům, degustace, kurzy či podklady pro reporting udržitelnosti.
„Zájemce dost často překvapí, že je celá služba na klíč a firma se o nic nemusí starat, navíc v ceně dostane všechen med ze svého areálu. Zaměstnanci si pak velmi užívají firemní eventy, kde si poprvé ve včelařském obleku podrží rámek se včelami. Na námi pořádaném posledním eventu letos v říjnu vzbudila velký ohlas mezi zaměstnanci firmy ochutnávka medů, kde byly k ochutnání netradiční exotické medy například z Etiopie nebo Indie. V poslední době také roste zájem o podporu opylujícího hmyzu, proto jsme nově zařadili do nabídky budování hmyzích obydlí,” říká Jan Rája, jednatel společnosti Apis Innovation
Roztoč Varroa je dnes nejvážnějším problémem včel a běžně se hubí chemickými přípravky, z nichž je ale řada problematická pro včely i pro zdraví konzumentů medu. Za výraznou většinou úhynů včelstev stojí právě roztoč Varroa, který včely oslabuje fyzicky a je hlavním přenašečem virů ve včelstvu. Úhyny včelstev v Česku přitom dlouhodobě rostou a v posledních letech se pohybují mezi 12 a 26 %. Termosolární úl dokáže využívat sluneční energii, ohřát plod na více než 40 °C a během dvou hodin zahubit roztoče. Včelstva tak není nutné ošetřovat chemicky a med neobsahuje rezidua léčiv používaných proti roztočům.
Pro opylující hmyz je klíčová pestrá krajina s dostatkem potravy. Proto ke stanovištím patří i výsadba nektarodárných rostlin, případně i hmyzí domky pro samotářské včely. O úly pečují regionální včelaři a projekt také zaměstnává lidi se zdravotním postižením prostřednictvím Spolku Včelín, firmy tak mohou část nákladů uplatnit v rámci náhradního plnění.
Úly mohou nést senzory s AI vyhodnocením: kameru, váhu, počítadlo včel, mikrofon a čidla teploty a vlhkosti. Data o zdraví včelstva a aktivitě včel jsou k dispozici v reálném čase.
Projekt přesáhl i hranice: britský environmentální fond Naturesave umístil 12 Termosolárních úlů na solární farmy v Anglii a získal za něj ocenění Environmental Impact Award z rukou starosty Londýna.