Belgický příklad pro Česko
Trendy
25. 4. 2024 13:40
Pokud by se povedlo zavést v Česku moderní zálohovací systém na PET lahve s využitím QR kódu, občané by mohli...
Žebříček hodnotí firmy podle růstu tržeb, ten letošní bere v potaz léta 2015 až 2018. Polských firem eviduje jedenáct, slovenské pouhé tři. Přestože prvenství patří litevské společnosti Voltas IT, Česko je v součtu všech firem jednoznačným premiantem. A jde o velmi zajímavá čísla – společnost Prusa Research, český světový výrobce 3D tiskáren, vykázala růst přes 4,5 tisíce procent, na podobná čísla dosahuje i Blindspot AI. Z obecně známějších českých společností žebříček eviduje například Rohlík.cz, Kiwi.com, Glami.cz, Footshop.cz či MobileSoft. Chystá se srovnání celoevropské a předpoklad, že české firmy se neztratí, je oprávněný.
Smutek žen
Jestliže žebříček společnosti Deloitte lze brát jako úspěch, závěry konference Dell Technologies Forum, která se konala v listopadu v Praze, mnoho radosti nepřinesly. Tipněte si nejznámější ženy IT firem. Podle studie Glass Ceiling Index, která byla na konferenci prezentována, jsou to Siri a Alexa. Virtuální asistentky. Což je smutné samo o sobě, tím více pak ve světle faktů. Genderová rozmanitost totiž přináší firmám o 21 % vyšší zisky a lepší schopnost přizpůsobovat se. A neberme gender na lehkou váhu – 67 % uchazečů o zaměstnání dává přednost různorodému týmu a vnímá to jako velice důležitý faktor při rozhodování o budoucí pracovní pozici. Že ženy mohou řídit nejprogresivnější technologické týmy, dokazuje například Jennifer Ngo-Anh, která vede tým pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru Evropské kosmické agentury (ESA) a shodou okolností vystoupila v Praze také v listopadu na vesmírném festivalu Czech Space Week.
Vesmírný průmysl táhne
Mimochodem, pokud jde o vesmírný průmysl, patří Česko ke světové špičce. Festival se odehrával v Praze a v Brně, kde například technologická společnost SAB Aerospace, která byla i generálním partnerem festivalu a patří mezi světové lídry vesmírného či kosmického průmyslu, představila veřejnosti maketu družicového dispenzeru rakety Vega, který sama vyvinula a staví. „Původně jsme začali vyrábět spoustu menších součástek pro různé projekty. Zlom přišel tak nějak sám, s vývojem technologií. Před patnácti lety satelit, který monitoroval Zemi, vážil i dvě a půl tuny a vypadal jako SUV. Dnes totéž vměstnáte do krabice velikosti pračky, hmotnost je desetkrát menší. Což je výhoda, protože rakety mají určitou nosnost. My konkrétně děláme pro rakety Vega, které mají nosnost dvě tuny. Takže zatímco před lety vynesla raketa jeden satelit, dnes jich může zvládnout několik. Jen si toho nikdo nevšímal. A my jsme společně s naší matkou přišli s řešením. Navrhli jsme dispenzer, což je v podstatě stožár, na který lze navěšet až šestnáct satelitů. Ten nápad jsme představili Evropské kosmické agentuře a oni řekli, že by to chtěli. Protože jsme vlastně šestkrát zlevnili dostupnost vesmíru. A ještě nám pomohlo, že s tím byla spojena velká příležitost pro Českou republiku,“ popisuje zrod lídra zakladatel společnosti Petr Kapoun.
Možná bude i teleport
Ten mimochodem v Brně v technologickém parku, sousedícím s moderním kampusu Vysokého učení technického, zbudoval doslova technologické hnízdo: „TechNest je taková moje vize, sen, který jsem si nemohl nechat ujít. Vybudovat v kampusu brněnské technické univerzity, na Technické ulici, v Technologickém parku technologické hnízdo. To se už asi nikdy nikde nepodaří zopakovat. Kosmický průmysl je totiž sektor, který může nabídnout skutečně nové technologie. Ale ty nemůžete vynutit, těm musíte dát šanci vzniknout. Potřebujete kreativní prostředí, v němž budete moct sdílet a rozvíjet myšlenky. TechNest vlastně není firma, je to skutečné hnízdo, coworkingový prostor. Prostě jsme investovali do budovy, která poskytne prostředí a zázemí nejen nám, ale i jiným technologickým firmám. Vybíráme je tak, aby si nekonkurovaly, ale doplňovaly se. Takže od každé expertizy je tu jen jedna firma. Což nám umožňuje jedno – každý si děláme svůj byznys, ale kromě toho můžeme přijít s komplexním produktem, můžeme spolupracovat a vyvíjet technologie, které tu dosud nejsou. Jsme naprosto otevření nápadům a vizím.“ V případě TechNest nejde o frázi. Pokud s nimi podepíšete smlouvu o spolupráci, jeden z bodů říká, že se budete podílet na vývoji teleportu. Ale jak tvrdí guru českého strategického řízení profesor Souček, šílené nápady jsou cestou k úspěchu. Protože jen s nimi můžete zákazníkům dát to, co ani nečekají.
Neomezené možnosti
Družice mají podle Petra Kapouna vlastně neomezené možnosti. Mohou monitorovat, cokoliv si vzpomenete. Vedle těch velkých existují i docela malinké družice, takzvané cubesaty, které nabízejí ony neomezené možnosti i privátní sféře. A kterých SAB Aerospace umí k těm hlavním satelitům na dispenzer navěšet ještě devadesát šest. Velká firma si tak levně v reálných podmínkách může vyzkoušet zamýšlené technologie, nebo si jimi kdokoliv může nechat monitorovat dům, pole, les. Což se skutečně děje, kosmický program začínají využívat třeba zemědělci, družice totiž dokáže každé tři hodiny říct, jaká je kvalita půdy, jak je zavlažovaná, jak je hnojeno. Dokáže poznat, kde jsou ohniska požáru a s jakým rizikem, případně třeba kolik stromů z lesa zmizelo. Protože kradou se i stromy.
Neomezené možnosti ale dokážou české firmy objevit i tam, kde se to zdá nemožné. Příkladem je Josef Suska, majitel úspěšné liberecké společnosti Hokami, která je lídrem ve výrobě desek plošných spojů. I on se pustil se svým partnerem do bláznivého nápadu – prorazit na trhu senzorů kontrolujících kvalitu vláken u textilních strojů. Což je sortiment, kde bez výjimky dominují švýcarské firmy. „Pracujeme pro textilní průmysl dlouhodobě, měl jsem pocit, že bychom takové senzory svedli. Když jsme o tom vedli jednání, nechali nás bádat a vyvíjet v domnění, že nemůžeme být konkurencí, že stejně nic lepšího vymyslet nejde. Tak jsme bádali a vyvíjeli. Když jsme pak Švýcarům předvedli, co máme, s úctou přiznali, že jsme tak patnáct let před nimi. Naše senzory mohou měřit nejen rychleji, ale také desetkrát menší rozměry, kromě vlákna dokážeme změřit i chloupky, co z něj jdou. Což vypadá jako banalita, ale když jsou ty chloupky správné, může být vlákno tenčí, spotřebuje se méně materiálu, ušetří se na vodě i za dopravu a ještě se výrobky z takových vláken lépe nosí. Připravujeme se na ostré testy v provozu, a když to dopadne, jak čekáme, tak budeme vyrábět statisíce takových senzorů pro celý svět. A věřím, že to dopadne,“ říká Josef Suska.
Špičkových technologických společností je v Česku celá řada. Jen se o nich možná málo ví, protože jejich produkce je specifická, nemíří na retailový trh, ale do světových firem. Právě ony však ukazují, přesně jako SAB Aerospace či Hokami či Prusa Research, kudy vede cesta ke znalostní ekonomice zítřka.
