Příčiny sestupu na úpatí

Nicméně byl to hezký sen: Efektivní veřejná správa, zefektivnění nakládání s veřejným majetkem a prostředky, zjednodušení přístupu ke službám veřejné správy, vyšší kvalita a dostupnost regulace a lepší vymahatelnost práva. Funkční a výkonná infrastruktura. Transparentní a konkurenceschopný daňový systém. Efektivní financování zdravotnictví i fungování pojišťoven, restrukturalizace lůžkové péče. Reforma vysokého školství, změny v základním a středním školství. Rozvoj pracovního trhu, zvýšení dostupnosti nájemního bydlení, sladění rodinného života a pracovní kariéry, politika migrace kvalifikovaných pracovníků či implementace a rozvoj systému celoživotního učení. Zlepšování podnikatelského prostředí, služby pro rozvoj podnikání i pro inovační podnikání…

A teď realita. Ve srovnání s nejlepšími a nejvíce konkurence schopnými ekonomikami světa, jimiž jsou podle každoročního žebříčku Světového ekonomického fóra Singapur, USA, Hongkong, Nizozemsko či Švýcarsko, Česko trvale zaostává. Pravda, k Čadu na konci žebříčku, který má v zatím posledním vydání 144 příček, máme ještě pořád dost daleko a z Visegrádu jsme nejlepší, ale místo abychom stoupali zpět na vrchol, s vypětím všech sil zastavujeme sestup k úpatí. V roce 2009–2010 jsme byli hodnoceni na 31. místě, v roce 2013–2014 na 46. Nejlépe jsme na tom byli v období 2017–2018, to jsme se vyšplhali už na 29. příčku. V posledním hodnocení 2018–2019 jsme se ale opět propadli o 2–3 místa na příčku 31–32, dělíme se o ni s Estonskem. Trpkost nezmírní ani fakt, že ztratila i Velká Británie či Německo.

Za deset let jsme tedy pokročili, navzdory úspěšné strategii, naštěstí pouze o jeden krok. Protože špatným směrem. Proč? Světové ekonomické fórum nám dává jasnou odpověď: na vině jsou špatné dovednosti zaměstnanců, nedostatečná připravenost na digitální budoucnost, absence kritického myšlení, malá flexibilita pracovního trhu a nefunkční infrastruktura.

Poslechl jsem premiéra a zkusil jsem si na Nový rok večer představit, že je Harry Potter, mávl kouzelnou hůlkou a v okamžiku realizoval celý svůj investiční plán na příštích třicet let. A fakt jsme se Švýcarskem nestali. Projekty a infrastruktura jsou potřebné, ale jsou to jen základní existenční podmínky pro to, co dělá Švýcarsko Švýcarskem. Totiž inovace, dokonalé podnikatelské prostředí a nejefektivnější pracovní síla na světě.