Čtvrtek 18. dubna 2024
ikona hodiny3. 2. 2020 07:37

Ekonomické statistiky v souvislostech

Velký problém pro tuto zemi

Zažíváme ekonomicky skvělá léta. Premiér, ministryně financí i mnozí další čeští politici především vládního uskupení často a rádi poukazují na to, že Česko je v Evropské unii vnímáno jako ekonomický premiant, s nejlepším růstem HDP, s nejlepším stavem veřejných financí. Hezky to zní a hezky se to poslouchá, ale přiznejme, že pravda to tak úplně není.

Petr Karban Petr Karban autor

šéfredaktor portálu KomoraPlus, měsíčníku Komora a magazínu Be the Best
Dlouhodobě se orientuje na ekonomická a společenská témata, podnikání, personalistiku, komunikaci, reklamu a marketing. V komunikační agentuře COT group působí také jako marketingový stratég a kreativní ředitel.

Stačí letmý pohled na data, která zveřejňuje Eurostat, abychom zkrotili případnou pýchu. Například co se růstu HDP týče, byli jsme v roce 2018 na třináctém místě v eurozóně, rok předtím jsme byli sedmí, ještě o rok dříve opět třináctí. Není to špatný výsledek, ale k premiantům, jimiž jsou Irsko a Malta, máme daleko.

Nad průměrem, ale na chvostu

Ještě zajímavější je ale fakt, že v žebříčku dynamiky růstu před námi jsou země, s nimiž jsme měli podobnou startovní čáru, tedy státy bývalého východního bloku – Polsko, Maďarsko, Lotyšsko, Slovinsko, Slovensko, Rumunsko, Estonsko, Kypr, Litva i Bulharsko. Jinými slovy, s výjimkou Chorvatska se ostatním postsocialistickým státům díváme na záda. A to už naši představitelé tak rádi nezmiňují. Důvod našeho pomalejšího růstu vůči zmíněným zemím je přitom v zásadě stejný jako důvod našeho rychlejšího růstu vůči těm, co jsou v grafech za námi. Britská, německá, francouzská i rakouská ekonomika jsou prostě výkonnější než česká, stejně jako jsou výkonnější ekonomiky skandinávské. A z vyšší rychlosti se prostě zrychluje hůře, protože účinná schopnost akcelerace s rychlostí klesá.

Rozpočty pro blaho země

Veřejné rozpočty jsou obsahem mnohem širší pojem než jen rozpočet státní. Tvoří ucelenou soustavu, která vedle již zmíněného státního rozpočtu zahrnuje i rozpočty územních samospráv, tedy krajů a obcí, dále rozpočty zdravotních pojišťoven, veřejných vysokých škol, mimorozpočtových fondů, vládních příspěvkových organizací a mnoha dalších veřejných institucí. Jejich společným znakem je, že nepůsobí na konkurenčním trhu a že jejich příjmy jsou zpravidla zajištěny zákonem, což je zárukou určité nezávislosti. V praxi jde nejčastěji o výnosy určitých daní, odvodů či poplatků, některé veřejné rozpočty jsou však přesto přímo závislé na prostředcích státního rozpočtu. Veřejný dluh je zkrátka pro blaho země důležitější veličinou než dluh státní. Jedno z maastrichtských konvergenčních kritérií proto stanoví, že podíl veřejného dluhu členského státu EU nesmí přesáhnout 60 % HDP. Z tohoto pohledu jsou na tom české veřejné finance skutečně dobře, patříme mezi pět nejlepších, saldo veřejných rozpočtů je od roku 2016 kladné.

Investice stále nedostačují

Proč tedy problém? Na ten upozorní detailní pohled na strukturu rozpočtů. Výdaje na investice jsou dlouhodobě výrazně nižší, než bychom potřebovali. Výsledkem jsou podfinancované školy a nemocnice, absence kvalitní infrastruktury, nedostatečná bytová výstavba, kumulované a neřešené problémy zdravotního a penzijního systému. Ale nejde jen o výdaje, nezdravá je i struktura vládních příjmů, která je až příliš odkázaná na odvody na sociální zabezpečení, přičemž není dostatečně využíván institut nepřímých daní. To vše jsou faktory spolu s nepříliš pozitivní křivkou demografického vývoje, které by měly být varováním. Zatím se zdá, že je nikdo nechce brát vážně. Podnikatelé se z minulé krize poučili, české podniky v dobrých letech ve velkém investují do inovací procesů i produktů, diverzifikují portfolio, hledají nové příležitosti. Stát dělá pravý opak, jako by krizi nezažil. Rostoucí výnosy rozdá na spotřebu s vírou, že právě ona bude stimulací dalšího růstu.

Paradox prázdné skříně

Na první pohled k takové víře statistická data opravňují – na českém růstu HDP se skutečně podílí hlavně spotřeba, podíl zahraničního obchodu oslabil. Jenže spotřeba sama je pro budoucí úspěch země málo. Ostatně to konstatuje i zpráva OECD z července 2018, když uvádí, že „… pro zvýšení produktivity práce, udržení cenové konkurenceschopnosti a posun ekonomiky v hodnotových řetězcích vzhůru je nezbytné zlepšit odpovídající kvalifikační strukturu pracovní síly a zintenzivnění inovací“. Tatáž zpráva navíc varuje, že onen zmíněný negativní trend demografického vývoje, tedy stárnutí společnosti, způsobí výrazný nárůst budoucích výdajů na penze i na zdravotní péči. Právě tady se projevuje přílišná závislost zdravotních a penzijních rozpočtů na veřejných výdajích. Například ve zdravotnictví je podíl veřejných výdajů na celkových výdajích 82,4 %, a patří tak k nejvyšším v OECD. To je kostlivec, který už není ve skříni, ale sedí s námi v obýváku. Což představuje velký problém pro tuto zemi. A pokud chce tato vláda být vládou příští, tak i pro ni.

Články autora Petr Karban

Nejnovější články

Trendy
Timber Praha – první udržitelná dřevostavba bytových domů v Praze

Domy komorního charakteru Timber Praha obsahují 62 jednotek...

Arcus City – v blízkosti přírody, na dosah...

Expertní pohled
Fulfillment: Revoluce v logistice

Fulfillment není jen proces doručování zboží, je to...

Majitelé e‑shopu se nemusejí starat o kapacitu skladových...

Nicméně vize značky LOG4U sahá daleko za pouhé...

Společnost Geek+ přinese špičkové mobilní roboty pro přepravu...

Trendy
Perfektní klima pro elektrické vozy

Všude tam, kde jsou kladeny vysoké požadavky na výkon,...

HVH topení přeměňuje stejnosměrný elektrický proud na teplo...

Pokud máte benzinové nebo naftové auto, je pro...

Nejnovější Analýzy

Analýzy
Vědí, ale nepřipravují se

„Výsledky průzkumu nás překvapily. Odhalily, že připravenost na...

Ale právě v tom je ta šance. „ESG je...

A jak tedy průzkum zrealizovaný BDO Hungary dopadl? Naprostá...

„Důvodem je také více peněz na investice a také...

Ačkoli si firmy jsou vědomy potřeby udržitelného fungování,...

Analýzy
České nábytkářství oslabuje, ale ne dramaticky

„Již několik let panují v globální ekonomice jisté propady,...

„Pokles na 51,45 mld. Kč je stále velmi...

Špatná podle Tomáše Lukeše není ani spotřeba nábytku...

Suma za import nábytku v roce 2023 dosáhla 28,18...

Za vyloženě pozitivní trend AČN považuje růst podílu...

Český nábytek podle Čudky vyniká invencí i kvalitou....

Analýzy
Retail se těší na lepší časy

„Zpráva hodnotí uplynulý rok 2023 a nastiňuje výzvy...

Podle publikované zprávy by se tento negativní trend...

„Je zásadní zdůraznit, že současné trendy a proměna...