Sobota 13. dubna 2024
ikona hodiny15. 2. 2020 09:27

Technologická revoluce?

Zatím se nás to netýká!

Technologie jsou prý všudypřítomné. Mění výrobu, obchod, služby, administrativu. Přinášejí nové možnosti i nové nejistoty. A jednu nezpochybnitelnou jistotu: nelze je ignorovat. Což si uvědomují podnikatelé i politici. Ve světě. U nás doma je to trochu jinak. Zatímco ti první skutečně konají, ti druzí zatím stále spíše diskutují.

Petr Karban Petr Karban autor

šéfredaktor portálu KomoraPlus, měsíčníku Komora a magazínu Be the Best
Dlouhodobě se orientuje na ekonomická a společenská témata, podnikání, personalistiku, komunikaci, reklamu a marketing. V komunikační agentuře COT group působí také jako marketingový stratég a kreativní ředitel.

Foto: Shutterstock.com Foto: Shutterstock.com

Oprávněně tak technologie v Česku vzbuzují v mnoha případech otázku, jakou skutečnou hodnotu přinášejí. Kde jsou ty výhody, které si ze čtvrté průmyslové revoluce odnese každý jeden z nás, občan či podnikatel? Odpověď naznačil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý už v debatě o technologické revoluci, která se na půdě HK ČR odehrála zhruba před rokem. Tehdy vyjádřil obavu, že se současným tuzemským přístupem k technologiím se možná dostaneme technologicky o stupínek výše, ale v hierarchii výrobních řetězců zůstaneme ve stejné kategorii, v níž jsme dnes. Přestože vláda vyhlásila pro Česko cíl být v roce 2030 digitálním, inovačním a technologickým premiantem starého kontinentu, může i ten pouhý krok o stupínek výše být jen zbožným přáním.

Chybí digitální infrastruktura

Pesimistický je totiž v pohledu na realitu i první ředitel a posléze jednatel české pobočky Microsoftu, někdejší ministr financí, dnes pražský zastupitel Ivan Pilný: „Lídrem v technologiích, digitalizaci a automatizaci asi nejsme. Marketingové akce jako Country for the Future nestačí. Chybí rozvinutá digitální infrastruktura, která stále není postavena na roveň dopravní. Lijeme peníze do betonu, ale neumíme utratit evropské peníze na vysokorychlostní internet. Digitalizaci ve veřejné a státní správě ovládají ‚ajťáci‘. Chybí to základní, vyčistění a zbavení se přebytečných zákonů, bez toho jsou peníze na digitalizaci utráceny neefektivně. Máme velký lidský potenciál, projevuje se to zejména v podnikatelské sféře. Stát by měl podporovat ekonomiku s přidanou hodnotou, ekonomiku talentu. K tomu je třeba výrazně změnit vzdělávací systém. Vzdělávání musí být inovativní a celoživotní. Peníze investované do vědy a výzkumu stále postrádají to základní, měřitelnost návratu investic. V nových oblastech, jako je umělá inteligence, bychom měli podporovat tu aplikovanou, ve zdravotnictví, bezpečnosti, využívání velkých dat. Pokud se týká podnikatelů, od digitalizace státní správy bych mnoho neočekával. Jak jsem již zmínil, bylo by třeba vyčistit a zjednodušit zákony a odstranit zbytečné byrokratické překážky. Po této očistě se digitalizuje snadno, a dokonce i levně. Strategií máme stovky, se stovkami stránek pravidelně vykazovaných a kontrolovaných. Jen školství jich má několik, přibývají pravidelně. Na většinu z nich bohužel nejsou přidělovány finance, a tak končí u polovičatých hodnocení. Pokud bych měl nějakou novou strategii představit, pak asi následující: Přestaňme plýtvat lidským potenciálem. Mnoho jiných zdrojů už nemáme a i tento lze vyčerpat nebo otrávit.“

Ano, v této zemi je řada špičkových technologických odborníků, kteří mohou vizemi a koncepty směle konkurovat světu. Karel Lemr s Antonínem Černochem pracují na kvantové teleportaci, Petr Kapoun se účastní špičkových kosmických programů, Michal Illich vyvíjí autonomní elektroletadlo schopné kolmých startů i přistání, baterie Jana Procházky ohromily NASA… Výčet příkladů přesahuje možnosti tohoto článku. Problém totiž není v kreativitě a schopnostech českých podnikatelů, inženýrů a vědců, v privátním sektoru, problém je v prostředí, které jim stát připravuje. Podpora inovativního podnikání, technologického vývoje, vědy, výzkumu a vzdělávání či nových kreativních průmyslů je oblíbenou řečnickou figurou. Ta ale reálné výsledky obvykle nepřináší.

Desetileté vakuum

Za digitální systémy utrácíme miliardy, ale jejich efekt výrazně nepociťujeme. To spíše pachuť nepovedených tendrů. Mýto, rezortní informační systémy či české 5G sítě jsou nepřehlédnutelné lapsy. Co je platné, že 5G sítě testují v projektech Bílina, Plzeň, Ústí nad Labem, Jeseník a Karlovy Vary, když dva roky připravovaná aukce byla zrušena a dojde k jejímu dalšímu posunu a změně podmínek… Ivan Pilný má pravdu, moderním technologiím v Česku zoufale chybí digitální infrastruktura. A zkušenosti z budování dopravní infrastruktury příliš nadějné představy nedovolují. Rozpor mezi slovy a činy je zjevný. „Občané i novináři mají někdy pocit, že stát nic nedělá, že v digitalizaci nikdy nic nedodá. To ale není pravda. Proces úspěšné digitalizace státu není práce na jedno volební období. Němci to dělají dvanáct let. My můžeme být daleko rychlejší, protože mnoho z této práce už máme hotovo,“ řekl před časem na konferenci Digitální Česko Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro digitalizaci a informační technologie. Tak pro pořádek: před více než deseti lety se zrodily datové schránky a CzechPoint, od té doby stát v digitalizaci neudělal nic. Vladimír Dzurilla v říjnu loňského roku slíbil, že do pěti let budou tuzemské úřady online. Znamená to plně online? Máme si pod tím představit, že v Česku bude stoprocentně funkční efektivní digitální státní správa? Že komunikovat budou úřady a systémy mezi sebou, napojeny na všemožné centrální registry? Že občan a i podnikatel nebude muset na úřad? Stanovisko Vladimíra Dzurilly ani nové předsedkyně Českého telekomunikačního úřadu se nám získat nepodařilo, na žádosti o rozhovor na tato témata jejich úřady nereagovaly.

Výmluvná jsou i tvrdá čísla, která v únoru publikoval Český statistický úřad v pohledu na český průmysl. Do oblasti informačních a komunikačních činností šlo v roce 2018 až 20 % celkových výdajů podnikatelského sektoru na vědu a výzkum. Těžko říct, zda je to málo, nebo moc. Chceme být zemí pro budoucnost, víme, že bohatství leží ve zvyšování přidané hodnoty. Stále však platí, že 56 % přidané hodnoty v českém průmyslu je vytvářeno podniky pod zahraniční kontrolou. To jsou povětšinou případy, kdy ono bohatství v zemi zdejší nezůstává. Soustředěná podpora informačních a komunikačních technologií by měla být základem našeho růstu, protože informační a komunikační technologie jsou dnes základem chytrých prostředí. Ta jsou, vedle distribuovaných cloudů, blockchainu a autonomních zařízení i procesů nejsilnějšími technologickými trendy současnosti.

Tam, kde stát selhává, se snaží aspoň regiony

Příkladem budiž aktivity JIC, Jihomoravského inovačního centra. Jeho zřizovateli jsou Jihomoravský kraj, statutární město Brno, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně a Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. Šestnáct let buduje JIC vhodné podmínky pro inovativní podnikání. Před několika lety stálo toto centrum, s dalšími čtyřmi, u založení platformy Platinn.cz, která v dobrém kopíruje švýcarskou zkušenost. Letos se přidalo i Moravskoslezské inovační centrum Ostrava. Platinn.cz poskytuje konzultační podporu malým a středním podnikům po celé republice. Původně přitom mělo jít o konzultační program, nakonec však vznikla celostátní síť, v níž krom dvou již zmíněných center aktivně pracují také liberecké Lipo.ink, Technologické inovační centrum Zlín, Středočeské inovační centrum a Inovační centrum Ústeckého kraje. Platinn je program pro majitele malých a středních podniků. Skrze konzultace s vybraným expertem získávají nový pohled na svůj byznys a také konkrétní plán aktivit vedoucích k dalšímu růstu. Společnost nejprve absolvuje analýzu inovačních příležitostí. Díky ní zjistí, ve kterých oblastech je silná a kde má naopak rezervy. Následuje fáze, ve které firma s expertem nachystá plán potřebných změn. Pokud potřebuje pomoci i s jejich realizací, může pokračovat do implementační fáze. Švýcarská metodika tohoto poradensko-inovačního programu nabízí koučink a mentoring z řad expertů s prokazatelnými byznysovými úspěchy. Právě ti mohou s nadhledem a odstupem pomoci malým a středním firmám odhalit možnosti růstu a skryté příležitosti k rozvoji. Analýza přínosů říká, že firmám, které programem prošly, rostl obrat devětkrát rychleji než srovnatelným firmám, které program nevyužily.

 

Technologie jsou příležitostí i hrozbou. Čím budou pro Česko, záleží na nás, na tom, jak se k nim postavíme. Zatím se zdá, že privátní sektor dělá, co může. A státní aparát tvoří strategie. K naší škodě.

Články autora Petr Karban

Nejnovější články

Expertní pohled
Firemní benefity v roce 2024: Včerejšek neplatí!

Ke změně náhledu dochází po téměř 30 letech...

Zatímco výše prvních dvou se bude každoročně měnit,...

V této oblasti se nově zavádí pojem daňově...

Zaměstnavatel má tři možnosti, jak svým zaměstnancům přispívat...

„Na straně zaměstnavatele je příspěvek na stravování v...

„Právě tato oblast budí největší vášně a je...

„Všechno plnění je potřeba načítat průběžně na mzdovém...

„Pokud jde o zaměstnavatele a třeba výše uváděný...

Pohled z praxe
Prestižní ocenění pro Lázně Luhačovice

Ocenění převzal generální ředitel Ing. Jiří Dědek: „Ocenění...

„Příkladem je naše dlouhodobá péče o přírodní minerální...

Trendy
Proč Ostrava potřebuje developery?

Místní samospráva ovšem nedokáže takovou výstavbu uspokojit sama....

„Není pochyb o tom, že jedním ze stěžejních...

Navzdory tomu se Ostrava dynamicky mění k lepšímu....

Jednou ze základních podmínek oživení městského centra je...

Věhlas Stodolní se zrodil v devadesátých letech minulého...

Že je to možné, ukazuje proměna obou břehů...

Nejnovější Expertní pohled

Expertní pohled
Firemní benefity v roce 2024: Včerejšek neplatí!

Ke změně náhledu dochází po téměř 30 letech...

Zatímco výše prvních dvou se bude každoročně měnit,...

V této oblasti se nově zavádí pojem daňově...

Zaměstnavatel má tři možnosti, jak svým zaměstnancům přispívat...

„Na straně zaměstnavatele je příspěvek na stravování v...

„Právě tato oblast budí největší vášně a je...

„Všechno plnění je potřeba načítat průběžně na mzdovém...

„Pokud jde o zaměstnavatele a třeba výše uváděný...

Expertní pohled
OSINT: Klíč k ochraně před hackery!

Může přinášet cenné informace i chránit organizace před...

„Největší výhody využití těchto technik vidím v odhalování...

Expertní pohled
Trendy v grafickém designu: Animace, gradienty a samozřejmě AI

Rok 2023 se ukázal být rokem dynamických změn...

Experimentální typografie V roce 2023 jsme byli svědky...