Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Tvrdá plošná restriktivní opatření mizí a ekonomické prostředí se pomalu začalo navracet k normálnímu stavu. Jsou také známa vládní opatření, která mají pomoci postiženým firmám i jednotlivcům. Pandemickou hrozbu jsme ustáli se ctí, úkolem příštích měsíců je nepodlehnout ekonomické krizi. Zvládneme to?
Leccos možná napoví stanoviska zástupců nejpostiženějších segmentů, jimž jsme položili tři následující otázky:
1) Jsou z vašeho pohledu tato opatření dostačující?
2) Co dnes vidíte jako největší problémy svého sektoru po červnu 2020, s nimiž bude nutno se ještě vyrovnat a co by vám pomohlo?
3) Jak pandemie změnila či změní váš obor do budoucna?
Pro úplnost uveďme, že zástupci Asociace hotelů a restaurací, Asociace cestovních kanceláří, Svazu podnikatelů ve stavebnictví ani Unie zaměstnavatelských svazů své odpovědi nedodali, zástupci Asociace malých a středních podniků a živnostníků ani Svazu průmyslu a dopravy neodpověděli s ohledem na příliš různorodou členskou základnu.
1) Sdružení automobilového průmyslu od počátku omezení apelovalo na přijetí rychlých a efektivních opatření zaměřených na pomoc s likviditou firem a zachování pracovních míst. Nyní hraje významnou roli rychlost a robustnost těchto opatření. Aby současná situace nevyústila v dlouhotrvající krizi vyplývající z nejistot, je důležité získat důvěru zákazníků v budoucí vývoj automobilového průmyslu. Musíme společně nejen na národní úrovni, ale i na úrovni Evropské unie najít řešení, jak zabránit stagnaci a hluboké recesi, a musíme proto mluvit o konjunkturální pomoci ekonomice, a to v ekonomických, sociálních, dopravně bezpečnostních, i environmentálních souvislostech.
2) Pro české automobilky i dodavatele je důležité sledovat především vývoj na světových trzích, vždyť více než 90 % produkce směřuje právě na export, především pak do Evropy. Po vypuknutí pandemie došlo k dramatickému poklesu prodejů s novými vozidly napříč Evropou a cesta zpět bude ještě dlouhá a spletitá. Proto nyní vnímáme jako klíčové to, jak rychle se v jednotlivých zemích budou lidé vracet k běžnému životu a zda se v jednotlivých členských státech Evropské unie podaří nastartovat trh s novými vozy. Autoprůmysl je navíc velmi specifický v tom, že naplno využívá volného pohybu zboží a osob napříč celou Evropou. Pro restart automobilového průmyslu je proto nyní potřebná silná koordinace na úrovni EU, aby se všechny složky dodavatelského a odběratelského řetězce mohly rozjet pokud možno naráz.
3) Automobilový průmysl již několik let prochází zásadní transformací v podobě tlaku na čistou mobilitu, digitalizaci a automatizaci výroby i provozu. Lze očekávat, že pokud firmy úspěšně projdou touto bezprecedentní dobou, tento tlak bude i nadále sílit. Sami jsme se mohli přesvědčit o exponenciálním růstu digitálních řešení v době nouzového stavu. Automobilový průmysl bude směřovat k ještě větší efektivitě výroby, tzn. zajištění nízké nákladovosti při zachování precizní kvality, a proto lze předpokládat ještě větší tlak na investice do automatizace a digitalizace výroby, ale nakonec i komunikace se zákazníkem a způsobu prodeje. Otázkou rovněž je, jak se bude vyvíjet zájem o lokalizovanější produkci, která by mohla být více odolná podobným epidemiím.
1) Jedinou skutečně účinnou podporou, kterou vláda představila, je podpora 500 Kč denně pro živnostníky. Žádost stačilo poslat e-mailem a většina živnostníků měla peníze na účtu během pár dní. Tak má vypadat skutečně účinná pomoc – a stejně rychlá snad bude i podpora společníků malých s.r.o., kterou se nám konečně podařilo vyjednat. Naproti tomu program Antivirus je sice filozoficky správně, ale celý proces je byrokratický a složitý, nemluvě o tom, že skutečně účinná podpora by byla nejen jednoduchá, ale především vyplácena zálohově. O chiméře zvané záruky za úvěry myslím není potřeba mluvit, všichni vidí, že tato pomoc státu jen zlevňuje úvěry těm, kteří by je dostali stejně, ale firmám zasaženým krizí nijak nepomáhá. A mimochodem – programy pro živnostníky a společníky s. r. o. jsou tak jednoduché a efektivní proto, že o nich s námi paní ministryně Schillerová jednala a zapracovala naše doporučení. Nefunkční programy si nakreslili úředníci ministerstev od svých stolů bez jakékoliv diskuze.
2) V oblasti nepotravinového obchodu to bude především opatrnost zákazníků a jejich obavy z ekonomického vývoje. To povede k odkládání řady nákupů spotřebního zboží, a obchody se tak budou muset vyrovnat s výrazně nižšími obraty, než by měly normálně. V oblasti cestovního ruchu přijde plná krize – lidé budou mít obavy cestovat, budou šetřit na gastronomii, a očekávám proto vlnu krachů. V obou sektorech přežijí ti, kteří mají dostatek kapitálu z minulosti, a ti, kteří dokážou přijít se zajímavými nápady a modernizovat, aby zaujali opatrné zákazníky.
Od státu bychom potřebovali pro postižené sektory odpuštění plateb sociálního pojištění za měsíce, kdy byly uzavřené provozovny, a následný půlroční odklad těchto odvodů, aby firmy měly více peněz na své udržení a rozvoj. Musí být udržen program Antivirus do doby, než se vrátí obvyklá poptávka. A v cestovním ruchu by měla klesnout DPH na všechny služby na 10 %, abychom se dostali na úroveň okolních zemí.
3) Pandemie přinesla neuvěřitelné zrychlení digitalizace a modernizace. Projekty, které se normálně připravovaly a schvalovaly roky, byly najednou nastartovány za několik týdnů. A jasně se ukázalo, jak důležité je investovat do věrnosti zákazníků, protože pokud jste pro ně důležití, udrží vás nad vodou i v případě nečekané krize. A krize nás také naučila, jak je důležité držet pohromadě. Pokud to dokážeme, zvládneme si na vládě vynutit řadu věcí, které českým podnikatelům pomohou. Pokud to ale nezvládneme udržet a rozhádáme se, doplatíme na to, protože pokušení vlády regulovat, omezovat a danit tady vždycky bude.
1) Z komunikace s našimi cestovními kancelářemi a agenturami je patrné, že praktická rovina vládou prezentované dostupné pomoci pro cestovní ruch je velmi odlišná, než jaký je její mediální obraz. Za náš obor pozorujeme, že vládou s oblibou zmiňované bezúročné úvěry v rámci programu COVID jsou proti míře nákladů CK/CA spojených s uzavřením hranic v součtu s ušlým ziskem z neuskutečněných prodejů zcela nedostatečné, což je kromě vyčleněného nízkého objemu finanční podpory způsobeno i skutečností, že podmínky pro jejich získání byly pro malé a střední CK/CA zcela nedosažitelné a administrativně velmi náročné na zpracování. Dodnes prostřednictvím zpětné vazby od členů nevíme o žádné CK/CA, která by na úvěr dosáhla. Za účinnější opatření považujeme pomoc z programu podpory zaměstnanosti (Antivirus), kde jsme již v několika případech zaznamenali úspěšně vypořádané žádosti ve prospěch našich CK/CA. Naší obavou je však délka trvání tohoto programu, protože obor CK/CA bude nejdéle zasaženým odvětvím, a je tak nutné, aby v našem případě dostupnost podpory kopírovala dobu krize a paralýzy při poskytování služeb. Abychom nebyli čistě negativní, za vítanou pomoc považujeme přijetí zákona zavádějícího právní rámec vydávání poukazů za zájezdy, po kterém jsme od počátku krize volali. Radost je však poněkud umírněna existencí početné skupiny chráněných osob, které jsou z působnosti zákona vyloučeny, což v mnoha případech působí proti jeho smyslu, kterou je právě pomoc pro CK/CA.
2) Problémem pro rozvolnění omezujících opatření se jeví přetrvání určité nedůvěry zákazníků v cestování mimo „bezpečnou zónu“ svého domova. Zde však věříme, že cestování je natolik neodmyslitelnou součástí života každého z nás, že i náš obor se postupně postaví na nohy. Určitou obavou je nyní i očekávané ochlazení ekonomiky, kdy lze z pohledu zákazníků očekávat řešení úspor, a to bohužel právě na úkor koupě dovolených. Z pohledu letošní sezony je také možné očekávat snížený časový fond zákazníků vyhrazený pro čerpání dovolené, který byl v řadě případů odčerpán během krize za platnosti stavu nouze.
3) Situace je pro cestovní kanceláře a agentury opravdu vážná a pravděpodobně bude vyžadovat ještě vyšší míru adaptability na nové podmínky. Nabízelo by se předpokládat snahu o větší digitalizaci vnitropodnikových procesů a z pohledu realizace zájezdů a služeb ještě větší důraz na vývoj nových norem k ochraně zdraví a bezpečnosti zákazníků. Z velké části je však toto i úlohou partnerů CK/CA, tedy zejména ubytovacích zařízení, u kterých již tyto tendence pozorujeme.