Připraveni na druhou vlnu?

Nejde o to podněcovat strach a obavy. Nicméně nový typ koronaviru tu je a bude tu i v září i o Vánocích. A těžko předpokládat, že v tak brzké době najde věda spolehlivý lék či vakcínu. Současně je zřejmé, že s podzimem přijde obvyklá vlna podzimních respiračních onemocnění. Vláda proklamuje, že bude zvládat situaci ohniskově, nikoliv plošně. Mohou se na to podnikatelé, živnostníci a majitelé firem spolehnout?

Jak se na riziko druhé vlny dívá ministr zdravotnictví? „Případnou druhou vlnu určitě nepodceňujeme a snažíme se na ni co nejlépe připravit. Vybudovali jsme informační systém infekčních nemocí, monitorujeme vývoj počtu nakažených v regionech a v reálném čase dokážeme identifikovat problém, a to díky systému včasného varování. Máme dispečink intenzivní péče, prostřednictvím kterého víme, jaká je obsazenost lůžek. Vytvořili jsme síť laboratoří a odběrových míst, takže máme dostatečné testovací kapacity. Máme chytrou karanténu. A vůbec, máme již zkušenosti, jak s takovou epidemií bojovat,“ říká ministr Adam Vojtěch, který je přesvědčen, že právě díky systému Chytré karantény budou epidemiologové umět velmi rychle reagovat na vznik ohnisek nákazy a zamezit jejímu šíření. Přiznává ovšem, že jak Chytrá karanténa, tak aplikace eRouška vyžadují aktivní spolupráci jednotlivců. Jedině tak se mohou stát stěžejními prvky účinného boje s koronavirem: „Chytrá karanténa nám pomůže udržet nákazu pod kontrolou. Můžeme rozvolňovat plošná opatření a vrátit se k normálnímu životu. Díky těmto technologiím jsme schopni rychle zareagovat, pokud se někde objeví nové ohnisko nákazy a dostat ho pod kontrolu. eRouška je velmi důležitou součástí Chytré karantény. Plošná opatření nahrazuje naše individuální zodpovědnost. Takže nainstalováním eRoušky každý z nás přispívá k tomu, aby se koronavirus už nekontrolovatelně nerozšířil.“

Ministr Vojtěch potvrzuje, že s podzimní vlnou respiračních onemocnění jeho rezort počítá. „Proto na občany apelujeme, aby se v nadcházející sezóně nechali očkovat proti chřipce. Chceme také podpořit podzimní očkování proti chřipce cílenou kampaní směřovanou zejména na zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou například senioři, chroničtí pacienti či zdravotníci. Cílem je zvýšit proočkovanost populace a připravit ji na situaci, pokud by došlo k náporu dvou epidemií naráz, klasické chřipkové a případné další koronavirové. Obecně Česko patří k zemím s nejnižším podílem očkovaných proti chřipce, v současnosti je to pouze osm procent. Věříme však, že zkušenost s epidemií koronaviru u veřejnosti zájem o očkování proti chřipce podpoří,“ upozorňuje na jednu možnost prevence ministr zdravotnictví.

Jak již bylo řečeno, vláda chce případnou druhou vlnu řešit ohniskově. Otázkou je, zda v případě respiračních onemocnění, která vznikají ohniskově, ale obvykle se velmi rychle plošně rozšíří, to lze zvládnout. „Proto je klíčová rychlost. Rychle identifikovat nakaženého a jeho kontakty. A přijmout opatření. Hygienikům v tomto směru pomáhá právě zmíněná Chytrá karanténa,“ vysvětluje ministr Vojtěch a dodává, že kapacity laboratoří mají nyní významné rezervy. Platí, že pokud test indikuje lékař nebo hygienici, je testování hrazeno pojišťovnou, v případě, že se dotyčný rozhodne otestovat sám a nemá příznaky nebo jinou epidemiologickou anamnézu, pak si test platí sám. Podle vyjádření ministra Vojtěcha není možné, aby majitelé firem objednali testy pro své zaměstnance fyzicky, nicméně jejich zaměstnanci mohou navštívit jakékoliv odběrové místo pro samoplátce.

Ministr zdravotnictví je přesvědčen, že jeho rezort s novými zkušenostmi a chytrými nástroji případnou druhou vlnu zvládne. Kolaps v mnoha podnicích však může vyvolat i zmíněná vlna podzimních chřipek. „Pokud jste nemocný a hrozí, že byste nakazil kolegy, bylo by od vás nezodpovědné chodit do práce. Ostatně, to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsme jako ČSSD usilovali o zrušení karenční doby. Určitě nikdo neočekává, že budeme lidi nutit k tomu, aby chodili s teplotami do práce jen proto, aby ekonomika neutrpěla. Ničemu bychom nepomohli, naopak. Nemocných by přibývalo, což by se na chodu podniků a stavu ekonomiky tak jako tak negativně odrazilo. Ostatně, také se nemůžeme snažit vyhnout dopravním nehodám tak, že nebudeme jezdit autem. Prevence musí být vždycky na prvním místě,“ připojuje se ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Její slova nepostrádají logiku, nicméně návod, jak podpořit odpovědné chování chřipkou nakažených a současně zajistit podnikům dostatek zaměstnanců, nedává ani ona. Že prioritou pro její rezort je udržení zaměstnanosti, je nasnadě, což potvrzují i následující slova: „Všichni si uvědomují, že ještě nemusíme mít vyhráno. Třeba program Antivirus jsme zatím prodloužili do srpna. To ale neznamená, že v srpnu musí nutně všechno skončit. Potřebovali jsme pokrýt dobu, než se ukáže, co přesně se děje v ekonomice. Když bude potřeba, Antivirus prodloužíme. Věřím, že stejně by postupovala celá vláda. Rozhodně varuji před nějakým zběsilým propouštěním zaměstnanců. Nejenže si tím v prvních chvílích příliš nepomohou, ale zablokují si tím i cestu k návratu do normálu. Úspěch firmy závisí na lidech. Bylo by krátkozraké propouštět zapracované zaměstnance, o které se firmy ještě před půl rokem přetahovali. Troufám si říci, že kdo si udrží lidi, má z půlky vyhráno. A my na MPSV děláme všechno proto, abychom firmám udržení pracovních míst co nejvíce usnadnili.“

Varování paní ministryně před zběsilým propuštěním zaměstnanců je stěží pochopitelné. Má Jana Maláčová zprávy, že se k němu podnikatelé pro své vlastní potěšení chystají? Ano, nezaměstnanost je problémem pro stát i jednotlivce. Umělá či formální zaměstnanost je ovšem problémem pro majitele firem. A jako taková je něčím, co si privátní sektor, na rozdíl od státního, nemůže dovolit. Stát vcelku ochotně přenáší své povinnosti na zaměstnavatele. V případě zaměstnanosti to ovšem nepůjde, tam jednoznačně rozhoduje trh.

Jak říká okřídlené rčení, pomocnou ruku spolehlivě každý z nás najde na konci vlastního ramene. Mějme to na paměti. Z odpovědí dvou ministrů je zřejmé, že žádný podrobný podzimní akční vládní plán neexistuje. Což potrhuje i fakt, že s podobnými otázkami jako na ministerstvo práce a sociálních věci i ministerstvo zdravotnictví jsme se obrátili také na ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu. Od nich jsme však, přes urgence, odpovědi nedostali vůbec.

Není důvod ke strachu z podzimní druhé vlny. Jen je dobré vědět, že podnikatelé se budou muset spolehnout sami na sebe a připravit si své vlastní scénáře. Až přijde chřipková epidemie, budeme totiž s největší pravděpodobností prostě improvizovat. Jen míra zkušeností bude (naštěstí) o něco vyšší.