Deficit 320 miliard korun je neakceptovatelný

Pro portál KomoraPlus rozpočet komentuje hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková: „Mám-li se vyjádřit k návrhu rozpočtu v situaci, v jaké byl sestavován, považujeme deficit jako neakceptovatelný, jako skutečné utržení financí ze řetězu. Nejsme ani přesvědčeni, že finance budou vynaloženy opravdu účelně, tedy především na prorůstová opatření, na podporu soukromých investic, zlepšení podnikatelského prostředí v ČR a k udržitelnosti veřejných financí. Reálně navíc hrozí, že rozpočet bude na českou ekonomiku působit procyklicky.“

Negativně Hospodářská komora hodnotí i fakt, že kvůli navrhovanému jednorázovému příspěvku pro důchodce v letošním roce bude dosaženo nejvyšší hodnoty deficitu důchodového účtu v historii (62,7 mld. Kč), přitom v uplynulých dvou letech byl důchodový účet v přebytku. Kritice zástupců podnikatelů se nevyhnulo ani plánované zvýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství o 9 % a růst celkových výdajů na platy ve veřejné sféře o 5,7 % (o 12,8 mld. Kč). „Zaměstnanci veřejného sektoru, by stejně jako podnikatelé a jejich zaměstnanci měli dýchat s českou ekonomikou, není třeba rozevírat nůžky mezi již dnes vyššími platy ve veřejném sektoru a nižšími mzdami v soukromé sféře,“ argumentuje analytička.

Pokud jde o prognózu vývoje ekonomiky, podzimní druhá fáze s nejistým koncem zvyšuje pravděpodobnost, že se letošní propad bude blížit dvoucifernému číslu. Příští rok by mohl být vzhledem k letošnímu propadu již rokem růstu o jednotky procent. Reálné číslo ale bude záviset na vývoji epidemické situace a její regulace ze strany vlády, a to nejenom v zimě, ale vlastně i po celý příští rok. Koronavirus je totiž zásadním exogenním faktorem.

Vláda výši schodku ospravedlňuje investicemi. Je pravdou, že vláda může situaci významně ovlivnit právě prostřednictvím výdajů státního rozpočtu, nicméně je otázkou, zda se budou krátkodobě orientovat na politický cyklus – příští rok je rokem sněmovních voleb, anebo zda převáží finančně ekonomická odpovědnost vlády přesahující její mandát. Zjednodušeně řečeno, bude záležet na intenzitě toho, zda se zaměří více na spotřebu (růst platů ve veřejném sektoru, rasantní zvyšování důchodů, zvyšování minimální mzdy), anebo spíše na investice (zejména mimořádné odpisy jako nástroj obnovy hospodářství po krizi, snižování daní).

Opodstatněnost takových otázek umocňuje například i skutečnost, že na oblast podpory vědy, výzkumu a inovací jsou v rozpočtu navrženy výdaje v celkovém objemu 47,7 mld. Kč, což představuje meziroční růst pouze o 0,9 mld. Kč (1,9 %). Podíl těchto výdajů na HDP pro rok 2021 dosahuje 0,8 %, tedy ani ne 1 % HDP. Návrh rozpočtu je tak v rozporu s Národním programem reforem i vládní strategií Country for the Future a obecně s proklamovanou – a velmi potřebnou – ambicí na zvýšení konkurenceschopnosti naší země.