Transformace energetiky nesmí znevýhodnit podnikatele
Expertní pohled
1. 6. 2023 07:10
Transformace české energetiky zahrnující postupný útlum těžby i využívání uhlí je stejně jako transformace uhelných regionů obrovskou výzvou, kterou je...
Z pohledu Hospodářské komory jde o snahy diskutabilní. Pokud by diskuse cílila k technické proceduře indexace národní úrovně minimální mzdy, mohlo by to za jistých okolností rezonovat s dlouholetými návrhy Hospodářské komory, která již dříve navrhla zrušit od roku 2022 osm úrovní minimální mzdy označovaných jako zaručené a zachovat jen jednu. Její výše by se pak odvíjela od mediánu mezd a vláda by neměla možnost ji svévolně měnit. Takový indexační mechanismus by podnikatelům umožnil včas a přesněji vytvářet roční i střednědobé finanční rozpočty firmy.
Lze ovšem očekávat spíše jiný cíl evropské debaty, protože jsme stále častěji svědky toho, že se v otázkách sociálních a pracovně právních na politické i úřednické úrovni Evropou šíří kolektivistické koncepty. Funkční evropský trh s perspektivou obstát ve světové soutěži ale potřebuje liberální přístup. Další nástup veřejnoprávní regulace v oblasti pracovního práva rozhodně nevidí HK ČR v pozitivním světle. Jakákoliv mzda, tedy i ta minimální, je odměnou za práci a je dána dohodou zaměstnavatele a zaměstnance. Neměla by tedy být chápána jako svého druhu sociální dávka s automatickým nárokem. Sociální a mzdová politika odráží nejen aktuální ekonomickou výkonnost, ale také zkušenosti, tradici, historii i chování lidí. I proto je po právu věcí národních vlád.
„Proto jako Hospodářská komora z principu odmítáme snahy, jejichž důsledkem je obecné podřizování se standardům sociálních politik jiných zemí. U nás je struktura ekonomiky výrazně odlišná než ve Skandinávii či v zemích jižní Evropy. Změny v minimální mzdě odtržené od domácí praxe budou znamenat pro české podnikatele jedině další administrativní zátěž a ještě nižší flexibilitu trhu práce. Obecně diskuse o minimálních platech na evropské úrovni bude znamenat jediné, snahu slabších zemí stanovit jednotnou výši, která bude výrazně vyšší než dovoluje reálná výkonnost jejich ekonomik. Institut minimální mzdy a případně i mzdy zaručené, byť je to v evropské rovině česko-slovenský unikát, bychom mohli přijmout, pokud by byly aplikovány výhradně ve veřejné sféře. I tak by, při neadekvátním růstu, měly dopad do privátní podnikatelské sféry,“ říká mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
