Pátek 19. července 2024
ikona hodiny7. 12. 2020 13:27

Hledání rovnováhy

V pátek jednala uhelná komise o termínu a harmonogramu útlumu těžby uhlí v Česku. I my totiž musíme reagovat na klimatickou změnu a environmentální politiku… Dvě úzce propojená témata, o nichž se mluví stále více. A byť by se na první pohled mohlo zdát, že jde především o politická témata, už dnes se velmi silně dotýkají i ekonomiky. Respektive, už dnes ji mění. Co z toho vyplývá pro české firmy a jaká bude ekonomika pod dopadem klimatických změn zítra? Odpovědi nejen na tyto otázky nabízí ředitel Korporátního bankovnictví ČSOB Marek Loula.

Petr Karban Petr Karban autor

Novinář, marketingový expert. Dlouhodobě se orientuje na ekonomická a společenská témata, podnikání, personalistiku, komunikaci, reklamu a marketing. V komunikační agentuře COT group působí jako Creative & Content Director a šéfredaktor několik titulů včetně publicistického portálu KomoraPlus.

Foto: Shutterstock.com Foto: Shutterstock.com

Důraz na udržitelnost je výzvou, příležitostí i hrozbou. Co z toho vnímáte vy?

Všechno dohromady. V tuto chvíli přicházejí restrikce, zvyšuje se tlak veřejnosti, mění se postoj finančního sektoru, bank i investorů ke klientům, kteří vyrábějí energii z uhlí a to může postihnout i ty, kteří jsou na takový byznys napojeni. Velká část finančního sektoru se přihlásila k Pařížské dohodě o klimatu. Ve výsledku to omezuje, dnes například pro uhelnou ekonomiku, určité formy podpory, ať již jde o záruky nebo financování obecně. To je hodně aktuální a viditelná oblast. Pro nás jsou ale důležitější spíše ty příležitosti, které téma přináší. Kdo je dokáže správně uchopit, získá výhodu pro budoucnost.

V Česku se debatuje o ukončení těžby uhlí, připravuje se nový jaderný zdroj…

Obojí je důležité, ale neomezujme se na český kontext, je to především evropská hra a snad i světová, po amerických volbách se očekává, že Joe Biden vrátí USA k Pařížské dohodě. A zkusme vidět právě ty možnosti, které klimatická změna přináší. Politicky to funguje podobně jako metoda cukru a biče. Jsou tu restrikce, k nimž nejen banky musejí přistupovat, ale jsou tu i ohromné pobídky. A teď je otázka, jak se k tomu tématu postaví byznys.

Změnila něco pandemie?

Pokud někdo čekal, že téma klimatické změny překryje, tak naopak. Spíše ho bude akcentovat, protože restart ekonomiky musí reagovat i na klimatickou výzvu.

Nahrává změnám i fakt, že sílí tlak na zkracování dodavatelských řetězců, jejichž uhlíková stopa je mnohdy až absurdní?

Pandemie určitě ukázala, že spolehnout se na just-in-time systém je problematické, především s ohledem na vzdálenosti, ale třeba i na cla, což ukazuje zase brexit. Zatím se to v ekonomické struktuře významně neprojevilo, nicméně registrujeme, že se situace mění. Nastává období rozložení rizik, nejlevnější cena z druhé strany zeměkoule už nemusí být tou největší výhodou. Nezapomínejme ale, že firmy se pohybují v systému, který si sami vytváříme, ať již jde o cla, obchodní předpisy či emisní povolenky. A tento systém se zatím příliš nezměnil. Nicméně není vyloučeno, že na dovozy ze zemí, které nemají přísné emisní podmínky, bude v budoucnu uvalena nějaká karbonová daň a takový dovoz se přestane vyplácet. To jsou poměrně reálné scénáře. Změní-li se systém, firmy se přizpůsobí.

Ať již vezmeme kteroukoliv cestu náhrady uhlí, jedno je zřejmé – zásadní význam bude mít vývoj nových technologií.

Není ohrožena konkurenceschopnost evropské, potažmo české ekonomiky?

Já si to nemyslím. Cla jsou běžně používána jako nástroj, který formuje a usměrňuje obchod. Je otázkou, jak s tím nástrojem pracujeme. Při správném nastavení budou evropské produkty i při vyšších vstupech konkurenceschopné. A nezapomínejme na to, že jde skutečně o globální problém s mnoha aspekty, z nichž některé si možná neuvědomujeme. Pokud se mluví o globálním oteplování o jeden či dva stupně, je to průměrné číslo a oteplení bude na různých místech planety různé. Někde může vést až k neúrodě, může být impulzem k dalším vlnám migrace. A to se Evropy velmi týká, byť by to primárně byl problém třeba Afriky. I proto se Evropa také zavázala k určitým krokům, které mají klimatickou změnu zpomalit či zastavit. A jejich součástí je transformace ekonomiky, která se navíc může stát konkurenční evropskou výhodou. Nebude to ale zadarmo.

Zůstaňme u energetiky. Německý vzor s útlumem jádra asi nebude náš vzor, jsme velmi citliví na energetickou bezpečnost a bez jádra se neobejdeme…

Může pro nás být vzorem v zapojení vědeckovýzkumných kapacit. Náhradou za uhlí, což byl dosud nejvýznamnější zdroj energie, je u nás jednoznačně jádro a obnovitelné zdroje. Problémem jádra je, že není při současném stavu technologií komerčně snadno uchopitelné, pokud jde o investice. Druhou část náhrady představují skutečně obnovitelné zdroje. Neplatí už naštěstí, že plyn musí znamenat plnou závislost na dodávkách z Ruska, takže je tu i plyn. Ten je ale fosilním palivem a jeho role také jednou skončí. Především v přechodném období jistě může pomoci. Ať již vezmeme kteroukoliv cestu náhrady uhlí, jedno je zřejmé – zásadní význam bude mít vývoj nových technologií.

Fotovoltaika významně posiluje právě díky vývoji, který už umožňuje poměrně efektivně energii z fotovoltaiky skladovat i distribuovat. Máte jako banka nějaké nástroje podpory či motivace této cesty?

Fotovoltaika místo v energetickém mixu určitě má, zvláště v kombinaci s bateriovým úložištěm a digitálním řízením spotřeby. Financujeme a podporujeme její rozvoj u nás i v zahraničí, jsme členy Svazu moderní energetiky. Bez dotačního režimu zatím v současných podmínkách nedává příliš smysl, uvažuje se ale o přechodu k podpoře investic namísto provozu. Proto chceme radit firmám jak se případně k dotacím dostat.

Evidujete nárůst poptávky po těchto technologiích?

Určitě ano. Vidíme, že řada firemních zákazníků komunikuje svůj závazek odebírat zelenou elektřinu, takže vzniká postupně prostor pro aukce zelené energie, jak je známe ze zahraničí.

Fotovoltaika ale nemá v Česku dobré jméno…

Dobré jméno nemá podpora, kterou dostala a zůstala zachována, i když se změnily podmínky na trhu a ceny. Fotovoltaika sama nemá špatné jméno.

Krajináři ale nejásají nad poli panelů…

Málokdo si možná uvědomuje, že fotovoltaika nejsou jen střechy, že ani v krajině nutně nemusí ubírat ze zemědělského půdního fondu. Nepředstavuje totiž nevratné změny, může žít v symbióze s krajinou. A často je řešením pro místa, která jiné využití příliš nemají, například v místě bývalých povrchových dolů. Objevují se investoři, kteří mají nápady i energii. Potřebujeme ale jasný a stabilní rámec podpory i systém aukcí. Pokud stát nastaví podmínky, věřím, že se tato oblast rozjede. A nezapomínejme na distribuční síť, která se také výrazně mění. Dnes je centralizovaná a přestože  nedojde k úplné decentralizaci, nevyhnutelná je kombinace obou přístupů a to je možná ještě složitější. Čeká nás spousta změn oproti trhu, jak jsme ho znali doposud. A zase to představuje obrovskou příležitost pro firmy.

Foto:? Luboš Wišniewski Foto:? Luboš Wišniewski

Marek Loula

Kariéru odstartoval v belgické KBC Bank, v roce 1999 přešel do ČSOB, kde měl na starosti nejprve rozvoj mezinárodní klientely a projekty v oblasti cash managementu pro firmy. Poté byl ředitelem korporátní pobočky Brno a výkonným ředitelem divize pro schvalování a řízení úvěrů, tři roky strávil i jako výkonný ředitel pro informační a komunikační technologie. Od roku 2018 vede Korporátní bankovnictví ČSOB.

Nejde ale zdaleka o energetiku, jde o materiály, nakládání s odpady, s vodou. Oblastí, kde firmy mohou reagovat na téma klimatické změny, je mnoho. Má banka i v těch ostatních nějaké možnosti a nástroje podpory?

Existuje řada investičních podpor, ale každý případ je individuální. Není k dispozici jeden obecný balík klimatické podpory v takové šíři, jakou zmiňujete. Druhým pilířem vedle energetiky je z pohledu banky práce s vodou v průmyslovém sektoru. V mnoha odvětvích potřebuje vody hodně. Je pravda, že do její kvality, do čištění, v minulosti mnoho investoval. Vody ale ubývá a abychom udrželi její kvalitu, musí se čistit lépe, účinněji, efektivněji. Očekáváme proto druhé kolo investic do čištění vody v průmyslu a chtěli bychom v této oblasti být aktivní.

Často zmiňujeme restrikce, bonusy jsou ale možná účinnější cestou než malusy… Není cestou motivace?

Je. Problém je, že odpovědné chování firem je pro společnost prospěšné v delším horizontu, v kratším horizontu se to příliš neprojeví a už vůbec to s sebou nenese snížení úvěrového rizika. Banka nemá příliš prostor pro motivaci skrze výhodnější úvěrové podmínky. Naproti tomu když bude mít firma například nadlimitní znečištění, banka bude regulací nucena dávat na takové aktivity více kapitálu a tedy zdražovat. Pokud jde motivace, je to příležitost pro pobídky a dotace, které sníží investiční náročnost a tím zvýší možnosti efektivního financování. Restrikce míří na vybrané sektory, pobídky míří ke všem. A je tu i samoregulace na straně investorů, ty méně odpovědné společnosti mohou mít problém například při emisi dluhopisů, protože nebudou mít odpovídající ESG rating a nenajdou vinou toho investory. Tlak na všechny hráče se zvyšuje. Řada firem se chová odpovědně a udržitelně také proto, že to oceňují a mnohdy vyžadují jejich zákazníci. Už to nejsou protesty ekologických hnutí, ale sami zákazníci, kdo začínají určovat firemní politiku. A tento souběh restrikcí s pobídkami a současně měnící se společenské klima, to je v prostředí nové a příští desetiletí se určitě ponese v tomto duchu. Ekonomika a ekologie začínají být, alespoň v Evropě, dvě součásti jednoho světa. Je to podobné, jako když jsme před pár měsíci diskutovali o tom, jestli má v pandemii větší hodnotou zdraví nebo ekonomika. Nelze to oddělit, jedno ovlivňuje druhé. Pozorujeme pokus o nalezení rovnováhy.

Připravujete pro firmy nějaké specializované poradenství, kde by zjistili vše o restrikcích i pobídkách?

Restrikce nastupují a neutečete jim. Pobídky jsou připraveny skutečně obrovské, je potřeba umět je využít, ne je nechat ležet. To je hlavní debata, kterou začínáme intenzivně vést s klienty. Formát poradenství v tuto chvíli vzniká, firem máme mezi klienty velké množství a centrální poradenské místo nám nedává smysl. Budeme se nažit vyškolit v tomto smyslu celou naši síť, aby základní informace mohl nabídnou firmám jejich bankéř. Ten bude vybaven podporou jak z našeho EU Centra, tak z poradenské větve ČSOB Advisory, kde vzniká specializace poradenství ohledně ratingů na udržitelnost. Aby naše pomoc byla skutečně efektivní, měli bychom u záměru být co nejdříve. Protože nejvíc můžeme pomoci ve chvíli, kdy firmy teprve hledají pro jednotlivé investiční záměry ty nejlepší podmínky.

Články autora Petr Karban

Nejnovější články

Pohled z praxe
Česká firma zrychlila dispečink britských sanitek o 20 %

Po prvotní pilotní fázi pomohl český poskytovatel cloudového...

Společnost EMED patří mezi dynamické a rychle rostoucí...

Výrazný přínos implementace českého softwaru potvrzuje Craig Smith,...

EMED začínal s využíváním Daktely s 280 zaměstnanci...

Spojené království představuje pro Daktelu unikátní výzvy a...

Vzhledem k expanzi Daktela vybudovala lokální tým deseti...

Jiří Havlíček, generální ředitel společnosti Daktela, k tomu...

Analýzy
Češi nejvíce využívají sdílených služeb ubytování

„Průzkum se zaměřil na specifika sdílené ekonomiky a...

„Průzkum se také zaměřil na otázku, v čem...

Analýzy
Potraviny v Česku zlevňují nejrychleji v EU

Pokud se podíváme na inflační čísla detailněji, v...

Česko naopak zůstává premiantem při pohledu na ceny...

Po červnovém překvapení odhadujeme další pozvolný pokles spotřebitelské...

Nejnovější Expertní pohled

Expertní pohled
Spokojení zaměstnanci mohou až o čtvrtinu zvýšit firemní zisk

Změna přístupu z „máme zaměstnance“ na „pracují u...

V době, kdy lidé kladou větší důraz na rovnováhu...

Zaměřte se na člověka: Myslete na to, aby...

Řešte predikci a prevenci: Pomocí strojového učení a...

Expertní pohled
Letní výprodej koruny: Úrokový diferenciál opět ve hře

V podobném duchu zapůsobila na kurz koruny také...

V kombinaci s horší růstovou dynamikou jsme proto...

To samo o sobě není povzbudivá zpráva pro...

V souhrnu jsme lehce revidovali letošní výhled na...

Oproti současným úrovním vidíme prostor pro solidnější zisky...

Z pohledu ČNB zatím není slabší koruna důvodem...

Expertní pohled
Změny v DPP a DPČ mohou mít negativní dopad na zaměstnávání

Oznamovací povinnost se týká všech DPP, včetně těch...

Původně možná dobře zamýšlené změny tak budou zřejmě...

Ačkoliv si Česká republika v porovnání s ostatními...

Další možnosti, jak pomoci zvýšit flexibilitu českého pracovního...