Zachrání Super-Mario (znovu) Evropu?
Názory
18. 4. 2024 19:14
Bývalý šéf ECB Mario Draghi dostal od Evropské komise nelehký úkol – do konce června má jeho tým vypracovat zprávu,...
Dnes zákoník práce přiznává obecně zaměstnanci na hlavní pracovní poměr čtyři týdny dovolené za rok. Na pět týdnů dovolené mají podle zákoníku práce nárok zaměstnanci veřejné sféry – státu, územních samosprávných celků, státních fondů a některých dalších institucí. Na osm týdnů dovolené pak mají nárok pedagogičtí a akademičtí pracovníci.
Odbory se o plošné prosazení delší dovolené snaží již pět let a poukazují na to, že podle jejich průzkumů je tento delší nárok ukotven v 88 % kolektivních smluv a že jeho plošné zavedení odstraní diskriminaci zaměstnanců soukromého sektoru. Josef Středula rád jako argument používá i mezinárodní srovnání odpracované doby, které ovšem nebere v potaz faktor produktivity.
Současný požadavek je pokračováním návrhu z října 2018, kdy skupina poslanců KSČM předložila Poslanecké sněmovně PČR návrh novely zákoníku práce, v němž stanoví základní výměru dovolené nejméně v délce 5 týdnů. Důvodová zpráva tvrdí, že návrh nebude mít výrazné dopady na podnikatelské prostředí. Návrh byl projednán vládou bez stanoviska a následně prošel v letech 2019-2020 prvním, druhým i třetím čtením. Výsledkem by návrh na opakování druhého čtení, který Sněmovna schválila. Nyní je projednávání tohoto návrhu aktuálně zařazeno na pořad 79. schůze, která probíhá od 19. 1. 2021.
Kvalifikovaný odhad HK ČR: Kolik bude zaměstnavatele stát zavedení povinného 5. týdne dovolené?
Při výpočtu analytici vycházeli z dat ČSÚ a z Makroekonomické predikce Ministerstva financí z ledna 2021, na základě kterých bylo možné odhadnout celkový objem mezd vyplácených v podnikatelském sektoru.
Z průzkumu firmy LMC ze září 2019 bylo převzato zjištění, že již mezi zaměstnavateli poskytuje týden dovolené navíc na 47,4 % procent firem. Tento benefit se v posledních letech významně rozšířil. Poskytují ho především větší firmy, pokrytí zaměstnanců tímto benefitem je tedy ještě vyšší, než 47,4 %. Nepředpokládáme v tomto směru změny pod vlivem koronavirové krize.
V situaci, kdy dojde k zavedení povinného 5. týdne dovolené, budou ho muset zavést všechny firmy, které ho dosud neposkytovaly. Řada zaměstnanců tím ale o svůj benefit dodatečné dovolené přijde. Předpokládáme tedy, že značná část zaměstnavatelů, kteří poskytovali 5 týdnů dovolené, bude pod tlakem poskytnout zaměstnancům minimálně 6 týdnů dovolené, případně ztrátu benefitu kompenzovat jinak, finančně či jiným benefitem.
Za týden dovolené navíc podnikatelé zaplatí až 26 miliard korun ročně. Tento výsledek přihlíží k výši pojistných odvodů, které zaměstnavatelé platí vedle samotných hrubých mezd.
Co se týká dopadů na celou ekonomiku, zavedení povinného 5. týdne dovolené znamená, že by náš hrubý domácí produkt byl v roce 2022 nižší přibližně až o 95 mld. Kč, tedy o 1,5 % nižší než za neměnných podmínek.
Hospodářská komora požadavek na plošné zavedení pětitýdenní dovolené rezolutně odmítá. „Základní výměra dovolené v českém zákoníku práce ve výši čtyř týdnů je z hlediska mezinárodních úmluv a práva Evropské unie zcela v pořádku. Je pravda, že česká praxe představuje minimální nárok zaměstnance na placenou dovolenou, ale je to úprava v rámci EU běžná, nikoliv výjimečná. Některé státy mají více, některé stejně, některé zvyšují nárok na dovolenou s počtem odpracovaných let nebo jej spojují s určitým druhem práce, což je obdobné jako u nás. Pátý týden dovolené přinese významné zvýšení nákladů na straně zaměstnavatelů, není tedy pravda, že nebude mít významné dopady. Nebude je mít ve větší míře na stát, zatíží ale zaměstnavatele v neziskovém nestátním sektoru, včetně těch, kteří zaměstnávají osoby se změněnou pracovní schopností. Současně platí, že zaměstnavatelé potřebují pro získání a udržení zaměstnanců nástroje, které mohou pro tyto účely použít v závislosti na svých hospodářských výsledcích. Jsou to běžné zaměstnanecké benefity, jako jsou sick days, dovolená nad rámec zákona, studijní volno. Plošný nárok na pátý týden dovolené tak ve svém důsledku omezuje soutěž zaměstnavatelů na trhu práce. A pochopitelně, zvyšuje cenu práce, snižuje zahraniční konkurenceschopnost českých firem a celkově vytváří excesivní tlak na svobodu podnikání,“ vysvětluje stanovisko HK ČR její hlavní analytička Karina Kubelková.
Faktem je, že pro mnoho firem je pátý týden dovolené běžně a dlouhodobě poskytovaným benefitem. Pro celou řadu zvláště menších firem a zvláště v některých odvětvích je ale týden dovolené navíc obrovskou zátěží, kterou si nemohou dovolit. Ta je ve skutečnosti hned dvojnásobná – zaměstnavatel bude muset vyplatit náhradu mzdy za čerpání dovolené, zároveň ale také mzdu zaměstnanci, který bude pracovat místo zaměstnance na dovolené.
Karina Kubelková na základě analýz očekává, že v důsledku zavedení nové povinnosti velmi pravděpodobně dojde u řady menších a středních podniků ke zrušení některých benefitů, které jsou pro zaměstnance často výhodnější než dovolená. Opatření má navíc nevhodné načasování, když česká ekonomika se dle aktuálních odhadů ČNB či MF na svoji předkrizovou úroveň nedostane pravděpodobně dříve než ve druhé polovině příštího roku. Řada firem se navíc v důsledku mimořádných opatření vlády v souvislosti s epidemií koronaviru potýká s existenčními problémy, rozvoj jiných firem je silně brzděn nedostatkem zaměstnanců s odpovídající kvalifikací.
