Neděle 16. června 2024
ikona hodiny28. 12. 2021 11:37

Jak vítězit v osidlech neurčitosti

Byť si to nechceme připustit, základním rysem světa, a to i toho ekonomického, se stává nové paradigma. Nejistota. Chaos. Nestálost. A vlastně je to samozřejmé. Teorie tvrdí, že celková entropie uzavřeného systému se nemůže nikdy zmenšit, a v přírodě proto všechny děje směřují do stavu vyšší neuspořádanosti. Pomiňme, že současná přísná věda razí termín neurčitost a termín neuspořádanost odmítá, protože mu chybí definice. Podstata zůstává.

Petr Karban Petr Karban autor

Novinář, marketingový expert. Dlouhodobě se orientuje na ekonomická a společenská témata, podnikání, personalistiku, komunikaci, reklamu a marketing. V komunikační agentuře COT group působí jako Creative & Content Director a šéfredaktor několik titulů včetně publicistického portálu KomoraPlus.

Foto: Shutterstock.com Foto: Shutterstock.com

Zhruba před rokem, v prvním nadšení z domnělého ústupu pandemie, se začalo mluvit o novém normálu. Trochu paradoxně, protože ten normálně nevyhlíží ani trochu. Ale je to jen klam prvního pohledu. Je to normál. A dokonce není nijak nový. Nejistota a nestálost přece byly odjakživa v ekonomickém prostředí přítomny. Jen tolik neobtěžovaly. Technologie ovšem ten velký a těžko dosažitelný svět zformovaly do docela malé globální koule, v níž už je kamkoliv blízko. Jestliže dříve konkurence z druhého konce vesmíru potřebovala k tomu, aby vás ohrozila (pokud se o vás vůbec dozvěděla), dlouhá léta, dnes jí stačí pár minut. Jak může v tom těsném globálním světě fungovat ekonomika malé země? Má šanci na přežití?

Pandemie není viník

Dnes je v oblibě svádět to, co se nám nelíbí, na pandemii. Pravda je ale taková, že průmysl – typicky automotive a celé strojírenství – již před několika lety vnímal měnící se podmínky. Globalizace hledala nejvýhodnější podmínky pro výrobu a našla je v Asii. Životní úroveň v Asii, která byla fabrikou světa, se v průběhu několika desetiletí významně zvýšila. A z fabriky světa se stal trh světa. Stačí dvě čísla – Evropa jako trh má necelých 750 milionů zákazníků, Asie takřka 6 miliard. Evropský trh je pro asijskou výrobu možná zajímavý, určitě ne nezbytný. Závislost evropské ekonomiky na asijské výrobě (i trhu) je ovšem smrtící. Pandemie zkrátka jen při ročním zastavení globální ekonomiky nemilosrdně obnažila všechny skryté vady. I bez pandemie bychom museli řešit základní otázky přežití. Svět se totiž mění, to jen levicově orientované vlády většiny západních mocností se vytrvale drží pohledu, který sice odpovídá třicátým letům, jenže minulého století. Investice vidíme v betonu, prosperitu v těžkém průmyslu, zisk v práci. Podporu směřujeme tam, kde přinášela prosperitu kdysi, místo abychom podporovali to, co bude trh chtít zítra. Krásně tenhle paradox popisuje český guru strategického managementu Zdeněk Souček: „Svět je přesycen nabídkou. Zvítězit můžete jen tehdy, když nabídnete něco unikátního, něco, o čem zákazníci ještě nevědí, že by to mohli chtít, ale když jim to nabídnete, tak se jim zdá, že už bez toho nemohou žít. Konzervativní marketing tvrdí, že máte poznat potřeby svého zákazníka, to je ale pěkná blbost. My musíme být před zákazníkem. Věděl to už Henry Ford, když říkal, že kdyby se ptal svých zákazníků, co chtějí, vyráběl by rychlejší koně. Nemůžete se ptát zákazníků a díky tomu poznat jejich potřeby, když o nich ještě nevČGt ani oni. Musíte je vymyslet.“ Podpora inovačních a kreativních průmyslů je ovšem v Česku stále ještě spíše na papíře, máme Národní strategii kulturních a kreativních průmyslů, máme i Národní inovační strategii, v praxi to ovšem příliš vidět není.

Hodnotový řetězec je prioritou i pro úspěch v B2B

  1. Nepřemýšlejte pouze o fyzickém dodavatelském řetězci, ale především o řetězci hodnotovém.
  2. Poznejte priority i emoce svých zákazníků i koncových uživatelů vašich produktů a do hodnotových řetězců je promítněte.
  3. Budujte ve všech svých vztazích v řetězci důvěru, protože právě ta tvoří základ hodnotového řetězce.

Stát by neměl překážet

Do tohoto zakonzervovaného prostředí pak míří nejrůznější protekcionistické snahy a hladová saň byrokracie. Nelze nevzpomenout několik let stará slova ekonoma Milana Zeleného: „Někdo říká krize, někdo stagnace, někdo recese, někdo deprese, já říkám transformace. Je to důsledek přirozeného ekonomického vývoje, podobné zlomové etapy byly už tři. Nejprve byla společnost zemědělská, první zlom přišel na konci osmnáctého století s průmyslovou revolucí. Druhý přinesl po druhé světové válce služby, se třetím v posledních dvaceti třiceti letech roste úloha segmentu, který představuje stát. Ten nikdy předtím nebyl takhle silný.“ Problém je, že stát ve své podstatě žádný produkt, respektive žádnou přidanou hodnotu, vlastně nevytváří. Ujídá však z krajíce zdrojů, a aby ospravedlnil své bujení, uzurpuje si stále větší práva. Hlásá povinnost chránit všechno a všechny a ve jménu ochrany chce všechno a všechny v tom nejlepším kontrolovat, v tom nejhorším řídit. Ze strany podnikatelů přitom dlouhodobě zaznívají podobná slova, jaká na nedávném XV. Setkání vlastníků rodinných firem pronesla v panelové diskuzi Jana Kremlová, zakladatelka společnosti Alika: „Jako firma jsme si už zvykli spoléhat na sebe, a ne na stát. Jedinou reálnou pomocí státu, kterou si umím představit, jsou dlouhodobá pravidla.“ Jejich absence, to je bolest, na kterou česká vláda nenašla za třicet let lék. A současnost v tomto smyslu příliš optimismu nenabízí.

Nedělejme díry v lodi

Cesta k budoucnosti přesto existuje. Evropské vlády, českou nevyjímaje, se dnes tak trochu chovají, jako by dělaly další díry v lodi, do které teče, s pocitem, že jsou nutné, aby voda mohla zase vytéct. Podnikatelé se naštěstí chovají jinak, pochopili, že je třeba zacelit ty nejhorší pandemické rány, ale nerezignovat na dlouhodobou strategii a inovace. A zmobilizovat veškerou flexibilitu. Pandemie nás v tom zvláště v Česku procvičila dokonale, když bylo třeba reagovat na nejrůznější opatření a restrikce, jejichž platnost se ovšem často počítala na hodiny a vyhlašovány byly zpravidla o víkendu. Lépe na tom nyní budou segmenty s krátkým cyklem, finálním produktem či vyšší přidanou hodnotou. To vše zvyšuje nezastupitelnost na trhu a je zcela jedno, zda jde o trh B2B, či B2C. Vítězi budou ti, kteří to pochopí. A kteří opustí klasické schéma výrobce – zákazník, to fungovalo před sto lety a pro tvrdě konkurenční globální trh dneška je naprosto nedostačující. Experti proto již dnes hovoří o ekosystémech. Chtějí tím naznačit, že úspěch či neúspěch je závislý na mnoha faktorech a všechny je potřeba neustále sledovat, vyhodnocovat a reagovat na ně.

Tajemství tautologie

Idea, návrh, plán, výroba, dodávka, prodej, servis, recyklace a likvidace – to jsou kroky současné výroby a každý z nich souvisí s osobními vazbami, každý z nich zužitkuje zkušenost, každý z nich vytváří zážitek. V tomto komplexním schématu je nyní potřeba uvažovat. Možná si mnozí manažeři z B2B segmentu řeknou, že je to schéma pro koncový trh. Omyl. Jedním z největších problémů mnoha podniků v B2B segmentu je fakt, že znají své zákazníky, ale neznají koncové uživatele. Právě ve strukturovaném pohledu na celý ekosystém se skrývá tajemství budoucího úspěchu. Je důležité vědět, kdo je kdo. A uvědomit si, že ve své podstatě se vše podřizuje právě koncovému uživateli. Budoucnost zkrátka netvoří ani včerejší úspěch, ani tradice, ani dnešní poznání. Pro budoucnost platí tautologie, že budoucnost tvoří budoucnost. Pro konkurenceschopnost každého podniku je důležité vnímat změny kolem nás a rychle i správně na ně reagovat. Pro konkurenceschopnost české ekonomiky je pak nutné investovat do vzdělávání, výzkumu a inovací mnohem více, než investujeme. V době, kdy nízkokvalifikovanou práci přebírají roboty, je totiž opravdu paradoxní zabývat se výší minimální mzdy.

Články autora Petr Karban

Nejnovější články

Aktuality
Jaký je nejúspěšnější model ochrany přírody?

„Češi považují svoji přírodu za důležité bohatství. Kromě...

Při vyhlašování a správě chráněných území je nutné...

Právě zachování pestré krajiny se vzácnými druhy rostlin...

Počet chráněných území vrostl na našem území především...

Aktuality
Na Univerzitě Pardubice proběhne v úterý Technology Day

„Univerzita a aplikační průmyslová sféra by neměly tvořit...

Technologie, které univerzita v rámci akce představí, jsou...

Univerzita Pardubice plánuje po pilotní akci Technology Day...

Trendy
Vyladěný event jako vizitka vaší společnosti

Odborné eventy jsou bezpochyby nezbytné pro další rozvoj,...

Nechcete celou akci strávit v uzavřených prostorách velkého konferenčního...

Dobré jídlo a pití nesmí chybět na žádném...

Zvláštní pozornost si zaslouží doprovodný program. Resort disponuje...

Největší doména resortu? Jednoznačně 27 jamkové profesionální golfové...

Fantazii se ale meze nekladou. „Pro jednu z firem...

Nejnovější Expertní pohled

Expertní pohled
Využijte potenciál firemních vozů naplno

Proč si pořídit monitoring vozidel? Čím může usnadnit...

Kniha jízd nebo sledování aktuální polohy jsou základní...

Jde o tzv. Vysvědčení řidiče. Jedná se o pravidelné hodnocení jízdních...

Expertní pohled
Pokles cen drahých kovů, je současná rally u konce s dechem?

Ceny zlata se vyšplhaly na rekordních 2 449,95...

Přes neuspokojivá data o růstu cenové hladiny v...

Expertní pohled
Cla na čínské elektromobily nejsou řešením

Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) vzalo na vědomí rozhodnutí...

Zavedení nových celních opatření čínští výrobci určitě pocítí...