×

ZDE SLEDUJTE ŽIVĚ OLOMOUCKÝ SNĚM HOSPODÁŘSKÉ KOMORY – JIŽ VE ČTVRTEK 26. KVĚTNA OD 10 HODIN.

Úterý 24. května 2022
Přihlásit se / Zaregistrovat se

Inflace je následek nedostatku lidí

Před devíti lety založil Jan Odehnal malou stavební společnost. A byť by se mohlo zdát, že současná rozkolísaná doba podnikání příliš nepřeje, Inten Group se za těch devět let stal skupinou, jejíž záběr je mnohem širší a obrat se blíží půlmiliardě ročně. Jak se majitel úspěšné stavební firmy dívá na současnost?

Foto: Aleš Funke Petr Karban ikona hodiny4. 1. 2022 08:33
Foto: Inten group Foto: Inten group

Co všechno dnes vaše skupina obsáhne?

Původní firma tvoří stále základ byznysu, zemní práce, infrastruktura, výstavba průmyslových hal. Pilot Servise, to je naše specializace na speciální zakládání staveb. Vedle toho je Inten Market, prodejna stavebnin. Samostatnou kapitolou jsou studny, protože máme špičkové vrtačky i obsluhu, a tak jsme rozjeli projekt Vaše studna. Voda je velké téma. Pustili jsme se do developerských projektů, máme za sebou bytové domy a teď dva velké projekty, jeden v Mikulově, jeden ve Dvoře Králové nad Labem. A konečně je tu jeden záměr, který míří k budoucnosti, k recyklaci stavebních materiálů. To bude téma stejně velké jako voda, ne-li větší.

Za devět let jste urazili slušný kus cesty, zdá se…

Musím přiznat, že když se firma začala rozvíjet, uvědomil jsem si, že všechno sami s bratrem nezvládneme, a tak jsem výkonné vedení hlavních firem přenechal šikovným lidem z týmu. Mám nejen víc času na rodinu, ale především si můžu hrát s těmi dalšími projekty, které potřebují více péče. A hodně se jimi bavím.

Jak dnes vypadá stavebnictví pohledem zevnitř?

Asi dobře, přes všechny problémy, hlad je obrovský. A problémy tu vždycky byly a vždycky budou, kdo si neví rady s problémy, asi nebude podnikat. Jen si člověk musí dnes asi lépe umět rozložit síly. Nemá smysl zasmluvnit projekty na dva roky dopředu, to jsme dělali před pár lety. Ale dnes, kdy se mění ceny na vstupu každých čtrnáct dní? Mám výhled třeba na půl roku, maximálně rok, pokud jde o core byznys. Dlouhodobější výhled mi nedává smysl, protože musím mít jistotu, že když zakázku podepíšu, budu schopen ji v termínu, ceně a kvalitě dodat. Praktiky, že nasmlouvám cokoliv a pak to různě honím, těm se vyhýbám, protože nejenže to má dopad na kvalitu, ale utavím lidi. A ti jsou základ, ti rozhodují, stroje umí koupit každý. I když je pravda, že dříve to šlo rychleji, dnes když objednám vrtačku, dostanu ji za rok. Ale pořád platí, že tu vrtačku koupím, zatímco kluka, kterého do ní posadím, za rok fakt neseženu. Takže máme konsolidovaný tým a o ten pečujeme. V prosinci jsme končili třináctého.

Nějaké magické datum?

Ne, požadavek kluků. Chtěli si odpočinout, strávit čas s rodinami, začít dýchat vánočně. Nechci říct, že je to nůž na krku, ale když jsme to na poradě řešili, naprosto jasně dali najevo, že tohle je pro ně víc než peníze. Jinými slovy, tým máme stálý, ale místo tří part bych stejně raději měl na tři vrtačky čtyři party, aby se kluci mohli prostřídat. Stroj se neunaví, člověk snadno. Končili jsme třináctého prosince, začínáme osmého ledna. Jedna velmi spřátelená firma chtěla zrovna o Vánocích, když bude volněji, něco vrtat, přemlouvali mě, že připlatí. Ale to není o penězích, ti kluci jedou třeba šest víkendů v kuse. Nenechám je vyhořet.

Firmy nemají party na tři směny, jedou na dvě, a aby zůstaly na číslech, při nižších objemech zvednou marži. A ono to vychází. Tak proč se toho nedržet? Méně lidí rovná se méně starostí, a pokud jsou zisky tam, kde mají být, tak proč ne?

Zmínil jste developerské projekty, nejsou dnes trochu risk? Investiční experti už varují, že investice do nemovitostí ve velkých městech a atraktivních lokalitách jsou z mnoha důvodů na hraně rentability…

Možná jsou, ale i mimo Prahu se dnes prodávají byty na úrovni sto čtyřiceti tisíc za metr čtvereční. A prodávají se extrémně rychle, je hlad a obrovská poptávka. Ale je pravda, že se soustředíme spíše na menší města, kde mají zajímavé projekty zelenou. Lidé i tam chtějí projekty jako ve velkých městech, radnice je chtějí. V Mikulově stavíme na nejlepším volném místě v centru hned u zámku rezidenční dům, skoro padesát apartmánů. Ve Dvoře Králové senior house v centru, u řeky.

Tedy žádné projevy pandemické investiční nejistoty?

Po investičních nemovitostech je pořád hlad. Sice tyhle investice dnes asi negenerují pravidelný výnos, ale růst hodnoty pokryje inflaci a řada lidí nemá možnost pohybovat se v investičním prostředí. Chtějí ochránit svoje peníze. Je to konzervativní přístup, ale není chybou. A pokud jde o takové lokality, jako je Mikulov, pak tyhle kapacity asi míří spíš k nájemnímu bydlení a pak budou i generovat pravidelný výnos. Poptávka tu pořád převyšuje nabídku.

Takže prostor k růstu je i dnes…

Určitě, teď jsme třeba koupili sedmdesátitunový jeřáb a budeme sami stavět i skelety hal, protože velkým firmám chybějí montážníci a nás to brzdí. Vlastně tak trochu kopírujeme přístup velkých inženýrských firem. Jestli dříve většinu prací řešily subdodávkami, dnes se snaží mít těžiště u sebe. Generální dodavatel nechce řešit zbytečné problémy, nechce se spoléhat na subdodávky, které nemá úplně ve své moci. Začíná platit, že když firma nezvládá všechno sama, nedělá. Investory už nebaví, když dodavatel není schopen odpovědět na otázku a musí zjišťovat odpověď teprve u svých dodavatelů. Takže čistě obchodních firem ve stavebnictví ubývá.

Předpokládám, že ty vlastní developerské projekty si stavíte také sami…

Něco jsme sami dělali, něco jsme zadali, teď ty nové asi taky zadáme.

Vyplatí se to?

Není dobré tříštit síly, zase tak velká firma nejsme a infrastruktura, haly, to je naše jistota. Nechci říct, že na bytové výstavbě nevyděláme, ale je tam řada detailů, které vstupují do hry. Jsou to mnohem citlivější projekty. Dám příklad. Když vím, že jsem schopen něco postavit za určitou cenu, a vím, že za určitou cenu to i prodám, vidím nějaký prostor, deset, možná dvacet procent. Když se do něj vejde jiný dodavatel a mně zůstanou volné kapacity, dává mi to smysl.

Co je největší hrozba?

Nenazval bych to hrozbou. Je to realita. Když přišel covid, věděl jsem, že bude dobré se opřít o státní zakázky, ty se hned tak nezastaví, maximálně posunou. Nabrali jsme, co šlo. Samozřejmě se drtivá většina posunula z loňského roku na letošní a ztratili jsme spoustu peněz, protože nasmlouváno bylo za staré ceny, ale ty šly nahoru. Práce nebylo míň, jen se posunula v čase. V loňském roce jsme měli mírný propad, letos máme čtyřicetiprocentní nárůst. Když má firma lidi a techniku, práci si vždycky najde.

Jeden z vašich chystaných projektů se týká recyklace, velké téma zítřka…

Recyklaci vidím jako velkou příležitost, budoucnost není v tomto případě nijak vzdálená, vždyť recyklace a regenerace zeminy je téma už dnes. Náš projekt je na úplném začátku, ale chtěli bychom ve spolupráci s jednou technologickou společností vybudovat recyklační areál. Oni mají technologie, my jsme na stavbách, pohybujeme se v reálném prostředí, pracujeme s těmi materiály. Dneska to není o tom, že když stavíte, vykopete jámu a vyvezete ji za humna. Plánujeme proto fúzi a vznik recyklačního střediska, které by zvládlo zpracovat to, co vykopeme, ať jsou to cihly, nebo beton. Rozdrtit, zpracovat ve vlastní betonárce. Totéž jsou zeminy, které se musejí stabilizovat a znovu se dají používat. Není prostor na to každou díru zasypávat štěrkem, cestou je vytěžený materiál recyklovat a vracet do oběhu. Beton je jednoduchý, cihla při správném technologickém postupu vlastně taky, ani u hlíny to není větší problém.

Je to i levnější?

Dnes už ano. A je to i cesta k řešení nedostatku na vstupech. Jen za poslední tři roky šel štěrk nahoru o padesát procent. A pořád není. Kamenolomy se neotevírají a ani se otevírat nebudou, EIA je neúprosná. Tlak je obrovský, zvláště tam, kde se staví dálnice. Mám zkušenost ze staveb z Hradecka a Pardubicka, tam se staví dálnice a štěrk je tam dvakrát dražší než v Brně. Otázka proto není za kolik, ale jestli vůbec.

To je znak doby, slýchám to na všech stranách…

Trochu si myslím, že je to ale stav vyvolaný uměle. Vidím to ve stavebninách, tam se vůbec nebavíme dnes o číslech. Přijde poptávka kupříkladu na pálenou tašku. Prodali bychom hned, ale dodací lhůta je květen. Výrobci nepřijímají objednávky. Začínáme stavět halu, v březnu máme dělat střechu a nejsem schopný sehnat vatu. Volám dodavateli a on se mnou jedná stylem: „Pane Odehnale, takových, jako jste vy, těch mám desítky, možná stovky. Vy tu vatu vůbec nemusíte dostat…“ Poslali jsme objednávku na jiné produkty, které jsme potřebovali vlastně ještě do konce roku, přivezou to snad na konci února.

Foto: Jakub Hněvkovský Jan Odehnal Foto: Jakub Hněvkovský

Na jaře experti předpovídali inflaci kolem tří procent, vy jste už tehdy hovořil o více než dvojnásobku… Nechcete změnit profesi?

Určitě ne. Ale ta čísla přece ukazoval trh už na jaře, byly tu jasné signály, že materiálu je nedostatek a že brzy nebude vůbec. Respektive, že kdo bude chtít koupit, bude muset platit víc. A projevuje se to všude, nejde jen o materiály, jde o kapacitu čehokoliv. Stroje se koupit dají, ale počkáte si déle než dříve. S lidmi je to těžší. Kdo má stroje a lidi, dělá, a protože je poptávka, řekne si za práci i víc, čímž pak vykompenzuje to, že stroje třeba nejedou na sto procent a chvíli stojí.

Je šance, že tenhle stav odezní?

Já nevím. Nevím totiž, kam všechen ten materiál jde. Před pár lety se stavělo dvakrát tolik a všeho bylo dost, nikdo neměl problém. Tak kde to všechno je? Kdyby se tu stavělo nové město, pochopím to. Ale nestaví se žádné nové město. Vidím jediné vysvětlení.

Jaké?

Že i takhle se projevuje nedostatek lidí. Firmy nemají party na tři směny, jedou na dvě, a aby zůstaly na číslech, při nižších objemech zvednou marži. A ono to vychází. Tak proč se toho nedržet? Méně lidí rovná se méně starostí, a pokud jsou zisky tam, kde mají být, tak proč ne? Nahrává tomu nejen ten dlouhodobý nedostatek lidí, ale i jejich postpandemický přístup. Velká část jich byla dlouho doma, zvykli si, že je to vlastně příjemné. Dnes nerozhodují jen peníze, ale počet dnů dovolené, volné víkendy. Firmy na to musely reagovat, a i když je lidí nedostatek, benefity volného času se rozšiřují. Když jsem byl mladý, nezajímalo mě, jak dlouho budu v práci, ale kolik si vydělám a co si za to budu moct koupit. To dneska není.

Je i pro stavebnictví lékem na nedostatek lidí robotizace? Autonomní bagr nebo autonomní vrtačka?

Zatím nic takového nemáme a nemyslím, že zrovna u našich specializací se něco zítra objeví. Na druhou stranu všechny stroje jsou dnes, s odpuštěním, úplně blbuvzdorné. Což ale taky nevím, jestli je dobře. Když beru řidiče, slyším, že bude jezdit s čímkoliv, ale s vlekem ne. Jasně, protože neumí couvat. Dřív řidič náklaďáku musel něco umět, dnes už vlastně ne. Kupoval jsem čtyři nové mercedesy, tam je jen volant a páčka na vyklopení, s tím může dělat kdokoliv. Ale pak je problémem to couvání.

Stavíte průmyslové haly, jak vidíte životaschopnost českých průmyslových firem?

Z Evropy máme k dispozici devět set šedesát miliard, většina míří k udržitelnosti – energie, odpady, voda, recyklace. A já jsem optimista, myslím, že si české firmy troufají na spoustu zajímavých projektů a že si pro ty peníze budou umět sáhnout. Sami do toho jdeme s projektem recyklačního střediska také. Mohlo by se zdát, že stavebnictví je velmi konzervativní obor, ale myslím, že to už dávno není pravda. Ostatně, my dlouhodobě spolupracujeme s brněnským VUT a věřím, že tahle spolupráce bude pokračovat i nadále.

Nejnovější články

Aktivity HK ČR
Soutěžní DIGI den motivoval žáky ke vzdělávání v IT

„Pro jihočeské základní a střední školy jsme ve...

„Na soutěži jsem měla možnost mluvit s učiteli,...

Názory
Technologie pomůže, spásu v ní ale nehledejte

Finanční poradci to poslední dobou neměli vůbec lehké....

Nyní letí komplexní technologické ekosystémy, které poradcům poskytují...

Aktuality
Evropa nám schválila první program pro období 2021-2027

„S potěšením přináším zprávu o završení dlouhého vyjednávání...

„Děkuji Evropské komisi i všem kolegům zapojeným do...

Komisařka Ferreira i ministr Bartoš debatovali o významu...

Nejnovější Pohled z praxe

Aktivity HK ČR
Soutěžní DIGI den motivoval žáky ke vzdělávání v IT

„Pro jihočeské základní a střední školy jsme ve...

„Na soutěži jsem měla možnost mluvit s učiteli,...

Pohled z praxe
Greendeal přinese zdražení nemovitostí až o 17 %

Se zavedením plánu Zelená dohoda pro Evropu souhlasí...

Více jak polovina dotázaných developerů neočekává, že Zelená...

Pohled z praxe
Každý obyvatel ČR vytřídil loni skoro 72 kilogramů odpadu

22,5 kg papíru, 16,8 kilogramu plastu, 16,8 kilogramu...

Lidé mohou v ČR třídit odpady do více...

Pokud bychom měli říct, v jakých obcích lidé...

Srovnáme-li množství tříděných odpadů v jednotlivých krajích ČR,...

Obce a města ČR se intenzivně snaží zlepšovat...

V obcích se třídí také další komunální odpady...