Cestovní ruch potřebuje investice i vlastní zákon

Mimořádně úspěšná akce pro odbornou veřejnost z dílny Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR) a destinační společnosti Českobudějovicko-Hlubocko se po dvou letech mohla vrátit z on-line prostoru, kam ji zahnala koronavirová pandemie, zpět do své přirozené prezenční formy. „Právě možnost osobních setkání ocenili bez výjimky všichni účastníci. K podobným událostem vždy neodmyslitelně patří neformální schůzky, rozhovory, ale i obchodní jednání po skončení oficiálního programu. To samozřejmě on-line prostor neumožňuje,“ uvedl ředitel JCCR Petr Soukup.

Podobně se vyjádřil i ředitel destinační společnosti Českobudějovicko-Hlubocko Tomáš Polanský. „Kromě sálu číslo 1 a 2, kde probíhal zajímavý odborný program, pro mě osobně bylo nejatraktivnější předsálí, kde jsme se mohli společně všichni setkat, probrat vše podstatné, obnovit kontakty či navázat zcela nové,“ poznamenal Polanský.

Travelcon ovšem znovu potvrdil především význam odvětví cestovního ruchu pro sektor národního hospodářství a celou tuzemskou ekonomiku. Před nástupem covidové pandemie vytvářel cestovní ruch více než 3 % HDP a pracoval v něm každý 22. Čech. Spotřeba v cestovním ruchu převyšovala ročně 300 miliard korun a do veřejných rozpočtů z něho plynulo ročně zhruba 125 miliard korun. Turismus vytvářel téměř 6% podíl na celkové produkci ČR a zhruba 7% podíl na celkových příjmech státního rozpočtu.

„Cestovní ruch zůstává na státní úrovni jakousi Popelkou. Svědčí o tom mimo jiné snížení rozpočtu agentuře CzechTourism. Méně prostředků jde do rozvoje cestovního ruchu přesto, že ve svém programovém prohlášení Vláda České republiky deklaruje podporu restartu tohoto odvětví účinnou kampaní na posílení příjezdového i domácího cestovního ruchu. Celý sektor cestovního ruchu byl přitom v uplynulých dvou letech mimořádně těžce zasažen covidovou krizí, k níž se nyní přidala navíc válka na Ukrajině a prohlubující se ekonomická krize. Pokud nebudeme investovat, ztratíme svou konkurenceschopnost a pokud chceme uspět na turistickém trhu, neobejdeme se bez digitalizace a potřebných dat,“ zdůraznil Soukup.

Přesto už vznikají nové digitalizační projekty i zákon o cestovním ruchu, do jehož příprav je možné se zapojit přes zastřešující instituce. „CzechTourism přislíbil na svých webových stránkách postupně zveřejňovat překlady zákonů o cestovním ruchu ze zahraničí,“ dodala Jaroslava Janečková, koordinátorka konference. Zákon o cestovním ruchu je přitom klíčovou normou pro zajištění budoucí životaschopnosti a rozvoje tohoto odvětví. Tuzemský turismus vlastní zákon potřebuje nutně a rychle, protože jedině tak lze zajistit jeho výkonnost, efektivitu a konkurenceschopnost. Například v Rakousku takový zákon existuje a funguje, což našim sousedům dává obrovskou konkurenční výhodu.

Diskuse se na Travelconu točila také okolo nakládání s příjmy z místních turistických poplatků, které by dle názoru většiny účastníků setkání měly směřovat zpět do rozvoje a řízení cestovního ruchu. Konference představila například také projekty úspěšných ubytovacích zařízení zcela odlišného charakteru. Například Teepee Na Vrchu nebo ikonický Grandhotel PUPP, jejichž zástupci odprezentovali nejen koncept budování nejen značky, ale také vlastního zařízení, jeho provozu a image.

Letošní ročník Travelconu se nově nesl v rámci přeshraniční spolupráce s Rakouskem, které byl věnován program jednoho ze sálů. Tato část konference byla realizována v rámci projektu Kultura mezi Dunajem a Vltavou – konference, který je financován dotací z Programu INTERREG V-A Rakousko-Česká republika. Záštitu nad sálem číslo 2 převzal osobně první náměstek jihočeského hejtmana František Talíř. V tomto sále byl program zaměřen především na oblast kultury. Mimo jiné se hovořilo na téma kandidatury na titul Evropské hlavní město kultury, svůj záměr zde představil tým Budějovice 2028 a zkušenosti s titulem sdíleli zástupci z města Linec. Zároveň byly představeny novinky z oblasti kultury, příklady dobré praxe a další možnosti přeshraniční spolupráce.