Belgický příklad pro Česko

„Lidé by nemuseli shromažďovat a odvážet nesešlápnuté lahve do obchodů a na čerpací stanice. Digitální řešení je také levnější na investice a provoz. Zavádět v době moderních technologií výhradně manuální sběr prostřednictvím obchodní sítě, čerpacích stanic a automatů je podle našeho mínění krokem zpět,“ uvádí předseda Sekce životního prostředí Hospodářské komory Jan Mraček.

Například na Slovensku musí lidé vozit zpět do obchodů s potravinami nesešlápnuté PET lahve a často také čekat fronty u automatu. Náklady tohoto systému jsou přitom zhruba 7krát vyšší než současný systém sběru lahví skrze žluté popelnice v České republice.

„Kdo by chtěl obaly vracet v obchodech, nebo nemá chytrý telefon, měl by mít možnost využít čteček u obchodů, kde by lahve zároveň odložil do barevné popelnice pod čtečkou. Měli bych hledat cesty, jak využít moderní technologie a zákazníkům život co nejvíce zjednodušovat. Všechny nás navíc během dalších pár let čeká vytváření dalších zálohových a recyklačních systémů, takže by bylo dobré připravit už dnes řešení, které bude technologicky neutrální, bude co nejpohodlnější pro zákazníky a pro výrobce i obchody bude znamenat co nejnižší náklady,“ vysvětluje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Při debatách o digitálním zálohovém systému se někdy objevují obavy z toho, zdali lidé novou technologii zvládnou. „Naše zkušenosti s digitalizovanými prodejnami ukazují, že nákup v nich není problém ani pro starší generaci. Navíc se vždy dá najít cesta, jak lidem moderní technologie přiblížit,“ říká Pavel Březina, člen představenstva Hospodářské komory ČR a předseda představenstva skupiny COOP, která v ČR provozuje řadu automatizovaných prodejen bez lidské obsluhy.

Zavedení QR kódů zvažuje kupříkladu Belgie, která má v současnosti podobně efektivní třídící systém jako Česká republika a už nyní prakticky plní evropské cíle sběru pro plastové lahve. „Belgické úřady chtějí, aby byl systém co nejjednodušší pro lidi, aby byl levný a efektivní a hlavně, aby uměl kvalitně třídit všechny odpady. Právě proto v Belgii reálně uvažují nad doplňkovou motivací pro občany cestou třídění s využitím QR kódů,“ upřesňuje předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková.

Při zavedení digitálního zálohového systému by v Česku lidé stále třídili odpady do barevných popelnic, jak jsou zvyklí. Odměnu či vrácenou zálohu by pak dostali buď ve formě kreditů na nákupy, nebo přímo ve formě peněz. Nemuseli by nosit odpady zpět do obchodů, ale mohli je vracet do své popelnice.

Jednoduché a praktické řešení představila ve Sněmovně společnost Actum Digital. Jejich aplikace ukázala, jak snadné a přístupné může digitální zálohování obalů v praxi být. „Naše aplikace využívá moderní technologie a ukazuje, jak může být digitalizace přínosná pro udržitelnost, „ dodává Štěpán Csiba, divizní ředitel z Actum Digital, ta se mj. specializuje na digitální transformaci v oblasti provozní výroby a logistiky.

Video, jak má fungovat moderní digitální systém třídění s QR kódy v Belgii zde.

Pro obce je výhodou to, že komodity s takzvanou pozitivní hodnotou, jako jsou PET lahve nebo nápojové plechovky, zůstávají stále v systému obce. To mimochodem ve svém prosincovém usnesení požaduje i Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny. Obec z jejich hodnoty může i nadále snižovat náklady na ostatní komunální odpady a lidé díky tomu platí nižší poplatky za komunální odpad.

„Podporujeme řešení, které splní legislativní cíle, a zároveň bude komfortní pro občany a efektivní z hlediska ekonomiky a dopadů na obecní rozpočty. Zároveň chceme řešení, které bude použitelné pro další typy obalů či odpadů i do budoucna,“ potvrdil místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal.

Návrh novely zákona o obalech aktuálně prochází legislativním procesem. Po vypořádání připomínek v meziresortním připomínkovém řízení ho projedná vláda. Připomínky jsou veřejnosti přístupné zde.

Podle dat autorizované obalové společnosti Ekokom v roce 2021 lidé v České republice vytřídili a využili celých 81 % obalů uvedených na trh. Nejvyšší míry recyklace (91 %) se podařilo dosáhnout u papírových obalů a lepenky, u skleněných obalů (85 %) a u železných obalů (85 %). U plastových obalů se míra materiálové recyklace v posledních letech zvýšila na 46 %. V recyklaci plastů je Česká republika podle Eurostatu na sedmém místě mezi zeměmi EU.