Belgický příklad pro Česko
Trendy
25. 4. 2024 13:40
Pokud by se povedlo zavést v Česku moderní zálohovací systém na PET lahve s využitím QR kódu, občané by mohli...
Odpověděl tak na otázku, kde brněnská Komora našla impuls ke své současné dynamické, aktivní podobě a řadě konkrétních aktivit, jimiž se snaží podporovat podnikatelské prostředí jihomoravské metropole. Právě ta totiž přeje mladým oborům, založeným na technologiích a inovacích. A brněnské i jihomoravské firmy jsou stále více vidět i ve světové konkurenci.
Lidé jsou kapitál, ne zdroje
Většina majitelů podniků se podepíše pod větu, že lidé, zaměstnanci, spolupracovníci, jsou největším bohatstvím jejich podniků. Pouze menšina se tak ale skutečně chová. Praxe přitom ukazuje, že při správném nastavení – majitele i podniku – lze i při přehřátém trhu práce, který v Česku dlouhodobě máme, mít dostatek kvalitních a loajálních zaměstnanců. A dokonce dlouhodobě. To kouzlo je v tom budovat týmy s atmosférou otevřenosti, pospolitosti, důvěry. Týmy, v nichž všichni táhnou za jeden provaz a vidí smysl své práce. Právě lidé byli hlavním tématem dopoledního panelu, v němž vede sebe zasedli manažeři a majitelé firem spolu s experty na transformaci a personalistiku
Předmětem mnoha diskusí jsou priority mladší generace. Diskutující se shodli, že je nelze zcela paušalizovat, liší se v závislosti na sociální vyspělosti a vzdělanosti. Obecně lze ale přece jen říci, že nastupující generace akcentuje vedle mzdy i celou škálu jiných hodnot. Vedle smyslu svého konání a vybalancování soukromého a pracovního života je to možnost seberealizace, společenská odpovědnost firem, jejich angažovanost a vnitřní atmosféra. S čímž na jedné straně koresponduje a na druhé kontrastuje nižší ochota pracovat i nižší ochota převzít odpovědnost. Což z praxe potvrdil jako jistý znak doby právě Adam Liška.
Popsaná situace se ale jeví výhodou především pro menší firmy a pro firmy, které místo na trhu hledají s vlastním finálním produktem či řešením. Korporátní kultura a atmosféra v současné podobě totiž pro mladou generaci možná ztrácejí trochu přitažlivost.
Kulturu musí mít i stát
Odpolední panel byl za účasti náměstků tří ministrů zaměřen více do české budoucnosti – svůj pohled na dluhy i priority svých resortů zástupcům výrobních firem nabídli za Ministerstvo financí Stanislav Kouba, za Ministerstvo pro místní rozvoj Ondřej profant a za Ministerstvo dopravy Tomáš Vrbík. Lze jen s lítostí zmínit, že Ministerstvo průmyslu a obchodu na pozvání do diskuse nereagovalo. Ze slov přítomných zástupců exekutivy lze přesto poskládat obraz nejbližší budoucnosti: Priority resortů jsou bezesporu zřejmé, otázkou je, nakolik v současné složité situaci zbude prostor je naplnit.
Dopravní infrastruktura je absolutně závislá na zdrojích, které sice v tuto chvíli jsou, ale rozpočtový výhled příliš optimismu nenabízí. Dálniční síť, vysokorychlostní železnice, infrastruktura pro čistou mobilitu, elektrifikace železnice a přechod na střídavou trakci, to vše jsou projekty, které v součtu představují investice v řádech tisíců miliard, „Možnosti financování jsou v zásadě pouze tři: Naše vlastní rozpočty, evropské zdroje a privátní investice. Neumím si představit, že bychom to mohli zvládnout bez účasti soukromých zdrojů. A současně jsem přesvědčen, že tyto investice snesou i rozumnou míru zadlužení, protože tyto projekty jsou nezbytné pro naši konkurenceschopnost,“ poznamenal Tomáš Vrbík. S čímž v zásadě souhlasil i Stanislav Kouba, když deklaroval závazek vlády z programového prohlášení nezvyšovat celkovou daňovou kvótu. Což při současném závazku konsolidovat veřejné rozpočty klade na příští rozpočty extrémní nároky.
V lecčems může pomoci digitalizace, kterou má ve stávající vládě v gesci právě Ministerstvo pro místní rozvoj. „Už to je posun proti minulosti, kdy digitalizace byla v gesci jednoho z odborů Ministerstva vnitra a nebyla skutečnou prioritou. My chceme ideálně od ledna 2023 mít státní agenturu pro digitalizaci, fungující na podobném principu a podobně efektivně jako Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Ale to je jen první krok. Ke skutečné digitalizaci nedojde bez změny kultury, bez toho, aby si státní správa uvědomila, že je službou. A to je cesta, která nebude jednoduchá,“ přiznal Ondřej Profant.
Bezděky tak v odstupu několika hodin navázal na úvodní slova Ladislava Chodáka a dopolední panel – chceme-li skutečnou transformaci ekonomiky a společnosti musíme začít u sebe. Kulturu má mít firma i stát.
(Setkání spolupořádali COT group a Legal Crew s podporou HK ČR, ČSOB a dalších partnerů.)
