Čtvrtek 30. května 2024
ikona hodiny1. 2. 2023 09:16

Zachrání lidstvo plazma z konopí?

Každý den jsou potřeba statisíce litrů krevní plazmy po celém světě. Současnými metodami ale dokážeme dodat jen třetinu potřebného množství. Vyrábí se z krve, a ačkoli to na první pohled nevypadá, dárců není tolik, aby celosvětovou poptávku po krevní spolehlivě uspokojili. Navíc je současná výroba značně finančně nákladná, což z aplikace krevní plazmy téměř vylučuje chudé rozvojové země. Zdá se ale, že existuje řešení.

Daniel Mrázek autor

Foto: Shutterstock.com Zachrání lidstvo plazma z konopí? Foto: Shutterstock.com

Skrývá se tam, kde bychom ho nejspíš nečekali – v konopí. „Těžko najdeme komplexnější bylinu, jejíž jednotlivé složky by měly tolik různých zdraví podporující využití,“ objasňuje lékař Pavel Kubů. Působí ve společnosti Plasma for People, která si klade za cíl vytvořit náhražku krevní plazmy. Doktor Kubů má na starosti právě medicinální stránku projektu.

Kořeny výzkumu sahají do 80. let 20. století. „V té době bylo Československo jedním z nejpřednějších producentů průmyslového konopí na světě. Z rostliny se využíval její stvol, který slouží k výrobě tkanin, izolací, těsnění a podobně. Koncem 80. let vyvstala otázka, co s těmi zbývajícími částmi rostliny, zejména listy nebo semeny. Vznikl proto tým vědců, který začal konopí detailně zkoumat,“ seznamuje s historií vývoje Miroslav Mašata, CEO společnosti. Po roce 1989 ale zájem o konopí ochladl. Na český trh se dostal levný textil z Asie, čemuž česká výroba z konopných vláken nedokázala konkurovat.

Vědci se ale nevzdali. Dál látky obsažené v konopí zkoumali a zjistili, že jednou ze složek konopného semene je protein, tedy bílkovina, edestin. Nápadně se podobá jiné bílkovině – albuminu, který je výraznou složkou lidské krevní plazmy. Výzkumníky začalo zajímat, jestli by se edestin mohl využít v medicíně. „Prováděli různé testy a nakonec na přípravu a čištění edestinu a jeho použití jako náhražky krevní plazmy získali v roce 2008 patent,“ dodává Mašata.

Životně důležitá tekutina

Plazma je průhledná tekutá složka krve s nažloutlou barvou, která kromě vody obsahuje celou řadu bílkovin, cukrů, tuků i minerálů, výrazně se podílí na transportu živin, udržování látkové výměny a přenosu informací. U pacientů ve zhoršeném stavu je krevní plazma jediným možným zdrojem bílkovin, které jsou nezbytné nejen pro fungování organismu, ale také tvorbu bílých krvinek. „Laicky můžeme plazmu přirovnat k mazivu. Červené a bílé krvinky, které tvoří zbylou část krve, by samy o sobě krevním řečištěm jen obtížně cirkulovaly. Proto potřebují plazmu. Ta má ale i další funkci. Stará se o velmi důležitý onkotický tlak, který zajišťuje právě bílkovinová složka plazmy. Onkotický tlak zajišťuje filtraci látek ať už z plazmy do tkání, tak i z tkání zpět do plazmy. V prvním případě jde o živiny, v druhém případě o odpadní látky. Všechny tyto složky, které se do plazmy vrací, musí být odvedeny tam, kde se jich tělo dokáže účinně zbavit. Krevní plazma je tedy důležitá pro cirkulaci krve, která zajišťuje rovnováhu vnitřního prostředí nejenom v krevním oběhu, ale i v tkáních, aby se v nich nehromadily odpadní látky, což je příčina celé řady chronických onemocnění,“ popisuje lékař Kubů.

V současné době se pomocí plazmy řeší zejména šokové stavy, popáleniny, syndrom akutní respirační tísně, kardiopulmonální operace bypassu, primární imunitní nedostatečnost, autoimunitní onemocnění či poruchy srážlivosti krve. Problém ale je, že jí není dost. V současnosti je jejím jediným zdrojem odběr krve od lidských dárců, ze které se plazma oddělí. Podle odhadů WHO se ročně odebere bezmála 60 milionů litrů krevní plazmy. Zdá se to být hodně, je to ale jen třetina množství, které by bylo potřeba. Problém mají hlavně méně rozvinuté země.

Úskalím je vysoká cena. Liší se země od země, ale v evropském prostoru je běžné, že dárce za odběr dostane finanční náhradu, která se pohybuje kolem 28 eur. Jeden odběr zajistí přibližně 700 ml plazmy. Náklady na zpracování se pak zpravidla pohybují mezi 100 a 230 eur za litr. A lékaři zdravotním pojišťovnám za litr aplikované plazmy účtují asi 500 eur, v USA až 900 dolarů. Vysoké náklady si žádá i její skladování. Aby si uchovala své vlastnosti, musí se uchovávat v hluboce zmražené formě a manipulovat s ní se může pouze prostřednictvím energeticky náročných chladicích boxů. A jisté problémy představuje i případná kontaminace. Navzdory testování dochází ke kontaminaci plazmy viry jako HIV, hepatitida B a C či syfilis. Podle zprávy WHO o kontaminaci krevních konzerv zde hovoříme zhruba o 7 500 000 kontaminovaných konzerv. Mezi nejrozšířenější onemocnění spojená s krevními transfúzemi patří chronická hepatitida, cirhóza jaterní, oslabení rezistence k nádorům a další infekce. Neznamená to, že pokud pacient dostane kontaminovanou plazmu, automaticky onemocní – záleží na síle jeho imunitního systému. Téměř nulová pravděpodobnost nákazy je pak v Evropě a USA. V jiných zemích, kde nefunguje systém přísné kontroly, je ale kontaminace problém.

Foto: Daniel Mrázek Pavel Kubů a Miroslav Mašata Foto: Daniel Mrázek

S „konopnou plazmou“ většina problémů padá

Náhražka krevní plazmy, kterou Plasma for People vyvíjí, může podstatnou část problémů vyřešit. Už jsme zmínili, že její hlavní složkou je edestin. „Edestin je bílkovina rostlinného původu, která je z možných zdrojů nejvíce koncentrována v konopném semeni, kde představuje něco přes polovinu bílkovinové složky,“ vysvětluje Kubů, proč se ve výzkumu zaměřuje právě na konopí. Na protidrogovou legislativu nenaráží: „Purifikací edestinu se zbavujeme všech kontaminantů. V náhražce krevní plazmy musí edestin být ve farmakologické čistotě, tedy v našem případě 99,9 %. Zbytek tvoří chlorid sodný jako pozůstatek čistících procesů. Jiná než léková legislativa se nás tedy netýká.

Ačkoli čistý edestin se z konopného semene extrahuje poměrně složitým způsobem, výrobní náklady jsou oproti „přirozené plazmě“ z krve minimální. Výroba 1 litru stojí zhruba 1 euro v laboratorních podmínkách, cena za vak a fyziologický roztok je 3,5 eura. Výrobní náklady na hotový produkt jsou tedy 4,5 eura. Pokud se podaří zahájit velkovýrobu, náklady mohou klesnout na desetinu. Z principu výroby je také jasné, že připravený roztok nemůže být kontaminován žádnou z výše uvedených infekcí, a tudíž zvyšuje bezpečnost při podání plazmy pacientovi. Jednou z výhod řešení je i možnost podání pacientům, kterým náboženské nebo etické vyznání nedovoluje přijmout klasickou krevní transfúzi.

Výsledkem extrakce edestinu je bílý prášek. Může se hned smíchat s fyziologickým roztokem a náhražka krevní plazmy je tak hotová. Miroslav Mašata ale počítá i s další možností: „Mohli bychom produkovat ‚instantní plazmu‘. Budete mít prášek se solí, který rozpustíte v demineralizované vodě, která se dá relativně snadno vyrobit i v polních podmínkách. Takto si vyrobíte plazmu přímo na místě potřeby.“ Tento způsob najde využití jak při živelních katastrofách nebo válečných konfliktech, tak v místech, kde by bylo náročné krevní plazmu skladovat.

Využije se i ve vesmíru?

Aby se přípravek mohl podávat pacientům, musí projít klinickou studií. Odstartovat by měla v první půlce příštího roku. Klinické testy běžně trvají deset let, náhražka krevní plazmy z konopí má ale podle Mašaty výhodu: „Podle našich informací by studie neměla trvat déle než rok a půl a zhruba v její polovině by se v rámci testů měla dostat k prvním pacientům. Řadu testů už totiž máme za sebou, i díky zmíněnému patentu.“ Pakliže klinická studie přinese zdárný výsledek, bude potřeba vybudovat technologii na farmaceutickou výrobu. Jednoduché to nebude a vyžádá si to nemalé investice. Bude nutné stanovit přesné normy na výrobu a zároveň zajistit, aby jeden vak náhražky plazmy byl jako druhý.

Cílem společnosti Plasma for People není nahradit klasickou výrobu krevní plazmy z krve. Ono by to ani nešlo. Edestin dokáže pomoct jen při problémech spojených s nedostatkem albuminu, tedy zejména při špatné látkové výměně. Díky nízkým výrobním nákladům a potenciálně snadné škálovatelnosti výroby se ale náhražka krevní plazmy a s ní spojená účinná léčba dostane k mnohem většímu množství pacientů, a to zejména v chudých rozvojových zemích.

I proto Miroslav Mašata věří, že může na trhu uspět a investorům přinést nemalý zisk. Už jsme přece naznačili, že celosvětově chybí 100 milionů litrů krevní plazmy každý rok. I kdyby Mašatova firma obsadila jen část tohoto trhu, zisk přinese.

Navíc je tu ještě jedno možné využití, byť zatím v rovině sci-fi. Díky svému širokému využití možná budou konopí pěstovat kosmonauti na budoucích dalekých misích, třeba při letu na Mars. A to už je jen krůček k tomu, aby si díky technologii Miroslava Mašaty a jeho týmu vyráběli i vlastní náhražku krevní plazmy. I proto se vaky s „konopnou plazmou“ staly součástí některých experimentů, které simulují pobyt ve vesmíru, a vědci pak zkoumali, jak změna tlaku edestinový roztok ovlivňuje. Zdá se, že se zatím osvědčuje i v této oblasti.

Články autora Daniel Mrázek

Nejnovější články

Expertní pohled
Nefinanční data představují nové bohatství firmy

V oblasti vztahů mezi firmou se svými spotřebiteli...

Veškeré popsané aktivity přitom mají jeden společný cíl...

Cestovní ruch
Prague City Tourism láká na letní dovolenou v Praze

„Všechny marketingové kampaně město financuje z vybraného poplatku...

Kromě výše zmíněných dvou kampaní i letos pokračuje...

Expertní pohled
Bankovní daň opět na stole

V minulých letech se do českého daňového systému...

Konečně, existují jiné způsoby, jak vlády mohou získávat...

Nejnovější Aktuality

Komora.cz
„Flexinovela“ zákoníku práce pomůže i rodičům malých dětí

Skloubit péči o děti, zároveň si udržet kontakt...

„Plánované změny pomohou trhu práce v Česku. Zaměstnanci,...

Cestovní ruch
Nekalé praktiky falešných turistických průvodců skončí

Například tržní řád hlavního města Prahy vymezuje území,...

„Jsem rád, že se podařilo najít formulaci, která...

„Od ledna 2025 si slušní poskytovatelé průvodcovských služeb...

Komora.cz
Zaměstnavatelé novelu zákoníku práce uvítají

Současná praxe, kdy může být výpověď z pracovního...

S tím úzce souvisí další změna zákoníku práce,...