Česku chybějí zdravotnické start-upy

Se 4% podílem na celkovém objemu zainvestovaného kapitálu v regionu CEE jsou startupy z oblasti zdravotnictví v těchto zemích srovnatelné se sektory gamingu nebo marketingu. V globálním měřítku přitom odvětví health-tech tvoří mnohem významnější část startupového trhu. Celoevropský průměr činí až 19 %.  Naproti tomu v České republice se v letech 2019 a 2020 věnovalo odvětvím Medtech a HealthCare jen 7 % všech startupů.

„Segment zdravotnických startupů je ve střední Evropě dlouhodobě silně podkapitalizovaný. S hodnotou 500 tisíc eur má nejnižší medián financování na startup v Evropě. Pro představu, ve Velké Británii činí mediánová částka financování na startup v oblasti digitálního zdraví 12,3 milionu eur, ve Francii je to 9,4 milionu eur a v regionu DACH kolem 8,7 milionu eur,“ upozorňuje Hynek Sochor, zakladatel startupového akcelerátoru SoulmatesVentures. V kontextu Evropy je největší zájem o on-demand care, zejména poskytování telemedicínských služeb a technologií kombinujících online a offline prvky.

Ačkoliv je české zdravotnictví dlouhodobě hodnoceno jako jedno z nejlepších na světě, v oblasti inovací má stále velký potenciál pro zlepšení. V roce 2020 se Česká republika umístila v rámci World Index of Healthcare Innovation v oblasti vědy a technologických inovací až na 24. příčce. Za ostatními zeměmi zaostáváme zejména v oblasti lékařských pokroků a objevů. Kvůli chybějícím výzkumným a vývojovým kapacitám napříč zdravotnictvím a akademickou sférou je tak v současné době rovněž nutné spoléhat na import moderních zdravotnických přístrojů ze zahraničí, a to v celkovém objemu až 1 miliardy EUR ročně. Nejčastěji se dovážejí elektrolékařské přístroje.

„Nejlepší příležitosti na trhu existují pro špičkové, vysoce kvalitní a technicky vyspělé zdravotnické vybavení. Jde zejména o projekty, které zvyšují efektivitu poskytované péče a snižují obsazenost nemocnic. Největší potenciál mají v současné době technologie pro minimálně invazivní chirurgii, systémy pro monitorování pacientů, nebo zařízení a pomůcky pro domácí péči a oblast telemedicíny a digitálního zdravotnictví,“ upřesňuje Sochor.

Health-techové startupy by mohly přinést důležité inovace i do dalších oblastí, které se dlouhodobě nedaří uspokojivě rozvíjet, například nástroje digitálního a distančního zdravotnictví, včetně elektronických zdravotních záznamů. „Pro vznik projektů v rámci health-tech sektoru panují v Česku ideální podmínky podpořené kombinací špičkového zdravotnictví, dostatku kvalifikovaných IT odborníků a stále ještě rozumných nákladů na výzkum, vývoj a klinické testování.  Dobře dostupné jsou zde i certifikace dle mezinárodních standardů,“ říká Hynek Sochor, a pokračuje: „Snažíme se najít v projektech takové přidané hodnoty, díky kterým by startup dokázal oslovit i tuzemský trh samoplátců. Pokud dokáže uspět v tomto ohledu, má zpravidla obrovský potenciál úspěchu i na klíčových trzích v zahraničí, kde je segment samoplátců výrazně silnější.“

Navzdory potenciálu tuzemského trhu může být rozvoj start-upu v mnohých ohledech výzvou. Klíčová je například domluva s pojišťovnami ohledně úhrad služeb a produktů. V této fázi může byznysu výrazně napomoci expertíza a komplexní podpora investičních akcelerátorů. „Ačkoliv může být cesta v health-techu složitější než v jiných segmentech, určitě není nemožná. V posledních letech jsme pomohli etablovat hned několik úspěšných startupů, které v současnosti již na trhu nabízí své produkty,“ říká Václav Gregor, partner a CEO v SoulmatesVentures. Jako příklad uvádí platformu VOS.health, jejíž zakladatelé se probojovali do prestižního žebříčku Forbes 30 pod 30.

V roce 2021 investovali Soulmates Ventures do společnosti zabývající se vývojem technologií a metod neinvazivní neuromodulace, která je nyní známa pod jménem Stimvia. Koncem roku 2022 z projektu exitovali. Letos vložil akcelerátor také více než 1 milion eur do startupu VOS.health, jehož aplikace pomáhá uživatelům monitorovat jejich náladu a překonávat psychicky náročné situace. Výkonný ředitel akcelerátoru Václav Gregor přitom dodává, že investicí jejich zapojení v projektech nekončí. „Klientům pomáháme například také s budováním značky, finančním řízením, tvorbou byznys modelu a go-to-market strategií, nebo s externí komunikací. Každý projekt je jiný a nachází se v odlišné vývojové fázi: Vždy se proto ke startupu snažíme přistupovat individuálně a poskytovat mu podporu v oblastech, kde to zrovna potřebuje,“ vysvětluje Gregor.