Českou cestu k uhlíkové neutralitě vydláždí biliony korun

Do roku 2030 bude třeba v souvislosti s dekarbonizací ekonomiky investovat přibližně 1 200 miliard Kč. Nejvíce dotčeným sektorem bude energetika, do níž by měla plynout více než polovina všech investic. Následují průmysl, doprava a automobilový průmysl, v menší míře potom zemědělství a odpadní hospodářství.

„Je potřeba zdůraznit, že k těmto investicím neexistuje alternativa a české společnosti si to uvědomují. Pokud nyní nezačnou výrazně investovat do změny svých výrobních technologií, za několik let ztratí svoji konkurenceschopnost. Ať už z toho důvodu, že budou muset platit vysoké částky za emisní povolenky, nebo proto, že například čeští subdodavatelé vypadnou z dodavatelských řetězců nadnárodních firem,“ upozorňuje Tomáš Wiedermann, řídící partner společnosti Boston Consulting Group s tím, že bez dobře cílených investic může být ohrožena až desetina českého HDP. Proto je podle něj nyní zapotřebí otevřít věcnou debatu o tom, jak českým firmám pomoci a jak může Česko tuto situaci využít ve svůj prospěch.

Studie BCG a Aspen Institute CE identifikuje pět oblastí, ve kterých může Česko získat náskok nad zbytkem Evropy a které pro české firmy představují příležitost v hodnotě stovek miliard korun ročně. Jde o výrobu a vývoj elektromobilů včetně baterií, vývoj a výrobu technologií a softwaru pro obnovitelné zdroje energie či účast na dodavatelském řetězci pro výrobu a vývoj modulárních jaderných reaktorů. Důležitou roli budou hrát také vodíkové technologie nebo výroba tepelných čerpadel. Autoři studie odhadují roční tržní potenciál v těchto segmentech v EU celkově na 1 500 až 2 200 miliard korun.

„Česká republika patří mezi země s největší produkci CO₂ na obyvatele a nemá ani tak vhodné podmínky pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů jako některé jiné země. Proto se musíme soustředit především na hledání inovativních řešení a jejich následný vývoz do ostatních zemí, což nám umožní udržet si zde vývoj a výrobu produktů s vysokou přidanou hodnotou. Dobrou zprávou přitom je, že u výše zmíněných příkladů máme silnou startovní pozici nebo si ji vhodnými kroky vlády můžeme vybudovat. U výroby baterií jde například o to, abychom investorům dokázali nabídnout více vhodných lokalit na stavbu továren a umožnili u nich postavit čisté zdroje energie,“ říká Milan Vašina, výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute.

Dekarbonizace evropské ekonomiky je pro Česko na jedné straně příležitostí, která přichází maximálně jednou za generaci, na druhé straně však může být také vážnou hrozbou, především pokud se k ní politici a firmy nepostaví čelem. „Cesta k uhlíkové neutralitě si vyžádá transformaci velké části ekonomiky, která musí být koordinovaná a aktivně řízená, jinak zůstaneme v lepším případě v půli cesty, v tom horším dojde v dalších letech k poklesu českého HDP. Klíčová je přitom dekarbonizace české energetiky a posílení přenosové soustavy, která si vyžádá polovinu veškerých finančních prostředků, které bude potřeba do dekarbonizace investovat,” upozorňuje Milan Vašina.