Čeká nás propad o sto miliard?

V současné době sice česká ekonomika již roste, ale vzhledem ke slabému vývoji v Německu zatím relativně pomalu. Navíc rizika směrem k možnému opětovnému zhoršení makro vývoje zůstávají zvýšená. Investoři, stavební firmy či někteří developeři tak stále s řadou nových projektů vyčkávají. Dalším důvodem nízké stavební produkce jsou vysoké sazby ČNB, které i přes již relativně významné snížení stále brzdí objem nově poskytnutých úvěrů (hypotéky, úvěry developerům apod.). Nepříznivý vývoj zůstává i u inženýrského stavebnictví, kde nedochází k výraznějšímu zesílení produkce.

Aktuálně očekáváme pokračování oživení české ekonomiky. Ke zlepšené poptávce domácností by se od podzimu či zimy mohla přidat i zahraniční poptávka. Růst HDP by tak v příštím roce mohl směřovat ke 2,5-3,0 %, což by se na stavení produkci kladně projevilo. Stejným směrem by mělo působit další uvolnění měnové politiky. V jejím případě čekáme, že ČNB bude svou hlavní sazbu pozvolně snižovat ke 3 % během příštího a přespříštího roku.

Stavební produkce v ČR by tak podle našeho výhledu měla za celý rok 2024 vykázat pokles o 3,4 % (ve stálých cenách). Ten by však už v příštím roce měl vystřídat růst o 1,3 % a v roce 2026 o 2,8 %.

Mírný optimismus pro příští rok sdílejí i manažeři stavebních firem. Podle poslední Kvartální analýzy českého stavebnictví za 2.Q 2024 od výzkumné společnosti CEEC Research sice stavební firmy očekávají pokles českého stavebnictví ve 2. pololetí toku 2024 o 1,2 %. V roce 2025 už ale počítají s oživením trhu a jeho růstem o 2,4 %. Důvodem očekávaného růstu jsou naděje na ekonomické oživení, které by mohlo stimulovat investice do stavebních projektů a infrastruktury.

Mírně optimistický scénář pro příští měsíce a rok 2025 dokládá i indikátor důvěry ve stavebnictví, který sestavuje měsíčně Český statistický úřad. Podle něj jsou podnikatelé ve stavebnictví nyní mírně optimističtější, než byli ještě na jaře letošního roku a především, než byli po celý minulý rok.

Hlavním rizikem mírně optimistického výhledu je implementace nového stavebního zákona a přechod práce stavebních úřadů na nový systém. Svaz měst a obcí například varuje, že nefunkční digitalizovaný systém může přinést dvouměsíční skluz v povolování. To by mohlo znamenat, že úřady celkově vydají o 13 tisíc méně stavebních povolení v celkově hodnotě 100 miliard korun.