Prezident HK ČR prosazuje změnu evropské regulace dlouhodobě
Evropa musí změnit způsob, jakým vytváří regulace. Nestačí zpětně opravovat pravidla, až když začnou firmám komplikovat život. Už při vzniku...
ČNB má před Vánoci na programu napínavé zasedání. Již na posledním setkání byla bankovní rada rozpolcená a část centrálních bankéřů viděla relativně silné argumenty pro stabilitu sazeb. A s nižší úrovní sazeb budou varování jestřábích hlasů v bankovní radě narůstat.
Pro taktickou pauzu v uvolňování měnové politiky hovoří především kombinace silného růstu spotřeby domácností (v HDP za Q3 2024 skončil nad prognózou ČNB) a rychlého růstu mezd (opět viditelně nad poslední prognózou). Rychlá domácí spotřebitelská poptávka se odráží ve zvýšené inflaci služeb. A jsou to současně právě odvětví služeb, která jsou zodpovědná za nejrychlejší růst mezd – dá se tedy hovořit o určité malé inflačně-mzdové spirále v segmentu služeb. A centrální banka má strach, že dočasný nárůst inflace nad 3 % na přelomu roku může vést k dalšímu od-ukotvení mzdově-inflačních očekávání ve službách a spirálu udržovat v chodu…
Na druhé straně však oproti prognóze ČNB i naším výhledům zaostávají investice a exporty (slabší v HDP za Q3) a poslední čísla z průmyslu neukazují, že by se na tom mělo něco měnit. A právě slabé investice byly již v minulosti argumentem pro další uvolnění měnových podmínek. Navíc v tuto chvíli poměrně svižně dál míří dolů se sazbami i ECB, což umožnilo koruně v posledních týdnech zabodovat.
Z našeho pohledu tak argumenty pro další snižování sazeb směrem k rovnovážné sazbě (do okolí 3,5 %) existují. V prosinci však spíše zvítězí taktická opatrnost, na kterou ostatně ukazují i poslední rozhovory centrálních bankéřů v čele s guvernérem Alešem Michlem. Stabilitu sazeb nakonec připustil i do této chvíle spíše holubičí viceguvernér Jan Frait. Jako pravděpodobnější se nám tedy zdá, že další snížení úrokových sazeb uvidíme až v únoru 2025.