Prezident HK ČR prosazuje změnu evropské regulace dlouhodobě
Evropa musí změnit způsob, jakým vytváří regulace. Nestačí zpětně opravovat pravidla, až když začnou firmám komplikovat život. Už při vzniku...
Zvýšené inflační momentum ve službách a rychlejší růst mezd byly podle očekávání hlavními argumenty pro “pauzu” při snižování úrokových sazeb. Centrální banka se rozhodla ponechat úrokové sazby v prosinci beze změny na 4,0 %, což vzhledem k relativně jasné komunikaci v posledních týdnech nebylo velké překvapení.
Pro stabilitu hlasovalo 5 členů bankovní rady, zatímco pro další snížení o 25 bps se vyjádřili dva členové. Podle nás šlo pravděpodobně o nového člena bankovní rady Jakuba Seidlera a pak buď Jana Fraita nebo Jana Procházku. Holubičí křídlo v bankovní radě podle guvernéra vnímá výrazněji proti-inflační rizika spojená se slabším výkonem globální a německé ekonomiky. A pravděpodobně také nebude komfortní se slabou dynamikou domácích investic.
Sazby podle guvernéra stále zůstávají na restriktivních úrovních a na dalších zasedáních se bude bankovní rada rozhodovat o tom, zda je snížit, nebo ponechat beze změny. My na únorovém a březnovém zasedání věříme v další mírný pokles po 25 bps, který by měl sazby dostat do blízkosti neutrálních úrovní (3,5%).
K dalšímu poklesu sazeb v únoru by měla přispět větší jistota ohledně krátkodobého pohybu inflace – na únorovém zasedání bude k dispozici prosincové číslo (odhadujeme 3,3 %) a předběžný odhad lednové inflace bude zveřejněn přesně v den zasedání (6.2.2025, odhadujeme návrat pod 3 %).
Guvernér zdůrazňoval, že roli také bude hrát politika ostatních centrálních bank (ECB by měla v lednu sazby opět snížit) a kurzu koruny, který je aktuálně o něco silnější než listopadová prognóza. To vše spíše ukazuje na možnost dalšího snížení sazeb v únoru.
Pro rozhodnutí však nakonec bude klíčové i vyznění nové prognózy a doprovodné analýzy, které si ČNB nechává připravovat. Tentokrát se budou týkat trhu práce a zahraniční poptávky, což ukazuje na hlavní oblasti rizik a nejistot, kterým centrální banka čelí – jestřábi se bojí po silném růstu mezd domácích inflačních tlaků, zatímco holubice spíše desinflačního efektu slabší zahraniční poptávky.
Trhy zatím příliš v únorový pokles sazeb nevěří. Pro další vývoj tržních sázek bude klíčové sledovat především argumenty v zápisu ze zasedání, nová inflační čísla (13.1.) a předběžný odhad HDP za Q4 (31.1.). V průběhu ledna pak členové bankovní rady postupně začnou komunikovat trhům první náznaky z únorové prognózy, což dokáže s trhy častokrát výrazněji zahýbat.