Co ovlivňuje zdraví zaměstnanců a jak tomu předcházet

„Rizikový faktor je každá okolnost, podmínka nebo vlastnost pracovního systému, která může způsobit pracovní úraz, nemoc z povolání nebo jiné poškození zdraví. V ideálním případě by měly být tyto faktory odstraněny, případně co nejvíce eliminovány prostřednictvím technických, režimových nebo organizačních opatření. Důraz je kladen na systematickou prevenci rizik, která spočívá ve vyhledávání, vyhodnocování a řízeném snižování těchto vlivů na minimum. K efektivnímu řízení rizik patří i vhodné uspořádání pracoviště, vzdělávání zaměstnanců a pravidelný monitoring,“ říká Michal Španěl, manažer pracovního portálu JenPráce.cz.

Mezi nejčastější rizikové faktory v pracovním prostředí patří nepříznivé mikroklimatické podmínky, jako je nadměrné teplo nebo chlad, které mohou ovlivnit fyzickou kondici i duševní pohodu zaměstnanců. Významným rizikem jsou také chemické látky, včetně karcinogenů, mutagenů a látek způsobujících akutní otravy, které představují hrozbu zejména ve výrobních a laboratorních provozech.

Biologické činitele, jejichž kategorizace byla v roce 2025 nově zpřesněna v návaznosti na evropskou legislativu, jsou další oblastí, kde je nutné dbát na prevenci. Fyzická zátěž může mít podobu těžké manuální práce, jednostranného zatěžování konkrétních svalových skupin, práce v nevhodných polohách či časté manipulace s břemeny – všechny tyto faktory mohou vést ke svalovým poruchám nebo chronickému přetížení pohybového aparátu.

„Fyzikální faktory zahrnují hluk, vibrace nebo působení různých druhů záření, které mohou negativně ovlivnit zdraví i soustředění pracovníků. Dále se v pracovním prostředí běžně vyskytují prachy s různými účinky – od fibrogenních přes dráždivé až po nespecifické, což je zvláště relevantní ve stavebnictví nebo při práci se sklem, keramikou či cementem,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher a dodává: „Významné jsou také psychické zátěže, jako je stres, časový tlak nebo konfliktní prostředí, které mohou vést ke snížení výkonnosti a zhoršení duševního zdraví. Zraková zátěž vzniká zejména při práci s optikou, obrazovkami nebo v podmínkách se špatným osvětlením, a proto byla v roce 2025 nově zpřesněna pravidla týkající se osvětlení pracovišť, včetně požadavků na eliminaci oslňování.“

„Nově platí také povinnost poskytovat bezpečnostní přestávky – zejména u fyzicky nebo psychicky náročné práce musí být zařazeny nejpozději po dvou hodinách nepřetržité činnosti. Tyto úpravy reagují na rostoucí důraz na prevenci únavy a dlouhodobého přetížení pracovníků,“ říká Michal Španěl z pracovního portálu JenPráce.cz a dodává: „Kromě přestávky na jídlo a oddech mají tedy někteří zaměstnanci nárok na tzv. bezpečnostní přestávky. V případě, že na ni má zaměstnanec právo, započítá se bezpečnostní přestávka do pracovní doby a je zaměstnanci proplacena. Za situace, kdy bezpečnostní přestávka připadne do přestávky určené na jídlo a oddech, se tato doba zaměstnanci rovněž proplatí. Bezpečnostní přestávky se poskytují v délce 5 až 10 minut. Účelem poskytování bezpečnostních přestávek je ochrana zaměstnance před nemocí z povolání, která by mohla vzniknout z důvodu práce za nevyhovujících pracovních podmínek. poslední bezpečnostní přestávka nesmí být zařazena později než 1 hodinu před ukončením směny.“

Nemoci z povolání obvykle nevznikají v důsledku jednoho izolovaného faktoru, ale při dlouhodobém působení kombinace škodlivin, ať už jde o chemické, fyzikální nebo biologické vlivy. Významnou roli hraje kumulativní efekt – například kombinace hluku, vibrací a psychického stresu může být výrazně nebezpečnější než každý z těchto faktorů zvlášť. Záleží přitom nejen na délce a intenzitě expozice, ale i na individuální odolnosti zaměstnance. Výsledkem pak může být nejen zhoršené zdraví, ale také častější chybovost, únava nebo pokles celkové pracovní pohody.

V mnoha odvětvích dnes nastupuje technologie jako efektivní pomocník při snižování rizik. Inovativní vybavení dokáže omezit expozici nebezpečným látkám i zátěž na lidský organismus. Na význam technologií v oblasti BOZP upozorňuje i Lukáš Rom ze společnosti Kärcher: „Moderní úklidová a průmyslová technika může sehrát klíčovou roli v oblasti BOZP. Například některé profesionální vysavače pomáhají snižovat riziko vdechnutí škodlivin a snižují také riziko požáru. Jiné moderní stroje s nízkou hlučností zlepšují pracovní komfort a další zase díky důrazu na minimalizaci použití chemikálií přispívají naše produkty také k ochraně zdraví obsluhy.“

Prevence se tak posouvá od papírového plnění povinností směrem k proaktivnímu přístupu, který kombinuje nové technologie, ergonomii a respekt k lidským možnostem. Výsledkem nejsou jen zdravější zaměstnanci, ale i výkonnější firmy.