Záložní zdroj už není luxus, ale nutnost

Záložní energetické řešení přestává být výsadou nemocnic nebo velkých potravinářských či výrobních firem. Podle dodavatelů záložních energetických systémů dochází po každém velkém výpadku k výraznému nárůstu poptávky, a to i u menších podniků a domovních instalací, které chtějí být na další blackout lépe připraveny.

„Firmy vyhodnocují ztráty vzniklé po blackoutu a zjišťují, že investice do záložního generátoru je v porovnání s případnými škodami naprosto relevantní. Vzhledem k tomu, že blackouty jsou nepředvídatelné a zodpovědnost za ně nelze jednoznačně určit, celá tíha energetické bezpečnosti leží na samotné firmě,“ popisuje situaci Vilém Pražák, nezávislý specialista na výrobu elektrické energie a zálohování.

Narůstající zájem o zálohování nesouvisí pouze s hrozbou blackoutu. Firemní zákazníci čelí stále vyšším paušálním poplatkům za rezervovaný příkon, přičemž překročení 15minutového maxima bývá často penalizováno. Pro sezónní provozy je tato situace obzvlášť nevýhodná – musí platit za kapacitu, kterou reálně nevyužívají. „Podniky tak hledají cestu, jak tyto náklady snížit. Jedním z řešení je vykrývání denní špičky pomocí vlastního zdroje energie, například generátoru,“ říká Vilém Pražák.

UPS systémy (bateriová záloha) většinou pokryjí jen desítky minut provozu a slouží spíše jako první linie obrany. Mnoho firem však řeší energetickou zálohu nekomplexně. „Moderní firma disponuje množstvím výpočetní techniky a zabezpečovacích systémů. Vzhledem k rychlosti inovací a změn v této oblasti se často firmy uchylují k ‚vylepšením‘ bez hlubšího zapracování do celé firemní technologické kultury. Systém tak často vzniká postupně jako ‚slepenec‘ různých UPS jednotek, lokálních zdrojů a improvizací,“ upozorňuje Vilém Pražák s tím, že takový přístup pak značně ztěžuje efektivní a ekonomické zálohování celého provozu.

Podle společnosti Solforen, která se specializuje na off-grid řešení, firmy stále více využívají elektrocentrály nejen jako energetickou zálohu pro průmyslové provozy, ale i jako řešení nestability sítě či navýšení výrobní kapacity, se kterým je obvykle spojená vyšší spotřeba elektrické energie. Ve velké míře se centrály kombinují s fotovoltaickou elektrárnou, objevují se i hybridní ostrovní systémy kombinující FVE, generátor a bateriové úložiště, které už mohou být na rozvodné síti zcela soběstačné.

Stále častěji se prosazují generátory poháněné plynem. „U běžných elektrocentrál je zákazník omezen velikostí nádrže a častokrát je při plném zatížení funkčnost zálohy jen několik hodin. U plynového pohonu je v případě výpadku elektrické energie palivo dostupné neomezeně dlouho. Vedle zemního plynu lze využívat i LPG ze zásobníku. V obou případech jde ve srovnání s konvenčními palivy o levnější variantu, která navíc nepodléhá degradaci jako benzín nebo nafta,“ vysvětluje Jakub Koníček ze společnosti Solforen.

A dodává, že než navyšovat kapacitu baterií a drahých UPS, tak i finančně dává větší smysl „tvrdý“ bezobslužný zdroj energie na který se lze spolehnout po neomezenou dobu. „Máme vyzkoušeno, že běžný generátor o výkonu 16 kW určený pro domácnost nebo menší firmu byl bez problémů v provozu asi 3000 motohodin během 6 měsíců – to znamená, že byl schopen dodával energii minimálně dvě třetiny uvedeného času,“ uzavírá Jakub Koníček.