Hackeři kradou i výpočetní výkon umělé inteligence
Výzkumníci FortiGuard Labs, výzkumné organizace společnosti Fortinet, zdokumentovali případ, který ukazuje, jak rychle se mění cíl kybernetických útočníků. Zatímco dříve...
Česká republika patří mezi nejpomalejší země EU v povolovacích procesech. I pokud by nová vláda A. Babiše urychleně přijala již dříve navržený zákon, který má reformovat stavební procesy a zrychlit výstavbu, lze očekávat, že dopady tohoto kroku se projeví nejdříve v roce 2028, spíše až v roce 2029.
„Připomeňme si, jak se poslední vládě podařila implementace digitalizace stavebního řízení. V rámci hl. m. Prahy chybí podle některých studií až 60 tisíc bytů, což představuje mamutí deficit, který se bude dařit snižovat jen velmi pomalu. Nedostatek bytů tedy přetrvá i v roce 2026, zejména ve velkých městech.,“ komentuje situaci Kryštof Míšek, hlavní analytik Argos Capital.
Zahraniční investoři si nerovnováhy ve výstavbě všímají a aktivně jí dlouhodobě využívají při hledání vyšších výnosů oproti západním vyspělým ekonomikám. Zatímco například v Německu nebo Rakousku se výnosy u kancelářských či logistických projektů často pohybují mezi 3,5–4 %, v České republice dosahují přibližně 5–5,5 %. Rozdíl 0,5 až 1,5 % bodu představuje v prostředí nízké volatility a stabilní ekonomiky velmi zajímavý poměr rizika a výnosu. I proto zůstává český trh jedním z nejatraktivnějších v regionu střední Evropy, zejména pro institucionální investory hledající dlouhodobě stabilní příjem.
„Po extrémních sazbách z roku 2022, kdy hypotéky dosahovaly 6–7 %, došlo v letech 2024–2025 k postupnému poklesu a banky dnes nabízejí úvěry zhruba kolem 4–4,5 %, přičemž rozdíly mezi jednotlivými institucemi jsou spíše malé. Podle poslední podzimní prognózy ČNB z roku 2025 by se navíc situace měla dále stabilizovat: inflace má v roce 2026 klesnout na 2,2 % a 3M PRIBOR se má držet kolem 3,5 %. Pokud se tento scénář naplní, hypoteční sazby by se mohly v roce 2026 pohybovat právě v pásmu 3,5–4 %. Dostupnost bydlení se však zlepší jen mírně, protože nižší sazby samy o sobě nedokážou vykompenzovat vysoké ceny nemovitostí. Retailová poptávka tak pravděpodobně poroste zejména díky refinancování starších a výrazně dražších hypoték,“ doplňuje Míšek.
„V regionech jsou ceny nemovitostí výrazně nižší, často o 40–70 % oproti Praze, a trh je zde obecně více v rovnováze. Pro srovnání nejvíce cenově rostou zejména lokality s vysokou průmyslovou aktivitou, jako je Plzeň, Brno či Liberec. V řadě oblastí navíc hrají významnější roli investoři do investičních bytů, kteří využívají stále příznivého poměru nájemného k pořizovací ceně. Naopak v částech České republiky, kde je méně pracovních příležitostí nebo dochází k odlivu mladých lidí či je zde slabší trh práce dochází k stagnaci cen nemovitostí. V letošním roce propouští zejména podniky v průmyslových oblastech, kde jsou tím pádem byty hůře likvidní a následně to brání jejich obyvatelům v přesunu za novými pracovními příležitostmi,“ dodává Míšek.
Bydlení je dnes problémem pro 8 z 10 Čechů a pro 64 % respondentů je nemožné najít ve svém regionu byt či dům za dostupnou cenu. Aby toho nebylo málo, téměř polovina Čechů dává na bydlení více než 30 % svých příjmů, což výrazně omezuje jejich finanční stabilitu a schopnost tvořit úspory. Vyplývá to z aktuálního průzkumu STEM/MARK mezi 2500 respondenty pro Salutem Group. Přitom k řešení bytové krize mohou pomoci rekonstrukce již existujících objektů – ty vítá 59 % Čechů.
Ve svém a kompletně splaceném bydlení aktuálně žije pouze 38 % Čechů. Další téměř pětina respondentů splácí hypotéku a téměř třetina Čechů bydlí v nájmu. Náklady na bydlení jsou tak pro mnoho lidí likvidační – téměř polovina Čechů (45 %) na ně dává více než 30 % svých příjmů.
„Jak vyplývá z průzkumu, pro téměř dvě třetiny Čechů je nemožné najít ve svém regionu cenově dostupné bydlení. Jako hlavní překážky uvádí lidé nejčastěji vysoké ceny nemovitostí (79 %), nízké příjmy (42 %) nebo vysoké úroky hypoték (25 %),” komentuje výsledky průzkumu Jaroslav Ton, spoluzakladatel Salutem Group.
Zvlášť zranitelní jsou mladí – 38 % mladých ve věku 18–29 let žije u rodičů nebo ve sdíleném bydlení. Až 61 % mladých vlastní bydlení plánuje, ale finančně na něj nedosáhne. Bez úspor je 29 % mladých.