Má stát rozhodovat, kolik úspěchu je příliš?!
Válka je tragédie. Pro některé firmy také mimořádná obchodní příležitost. Zbrojařský či rafinérský průmysl dnes vydělává na poptávce, kterou nevyvolal,...
Rok 2026 bude pro české firmy zásadním bodem zlomu v oblasti udržitelnosti. Po období odkladů a nejistoty přichází vlna nové evropské legislativy, která změní marketing, výrobu, obaly i dodavatelské řetězce. Konec vágních „eko“ tvrzení, povinné recyklované materiály, zákaz ničení neprodaného zboží či pokuty za greenwashing až 5 milionů korun. Udržitelnost se z reputačního tématu definitivně stává tvrdým byznysovým faktorem, upozorňuje poradenská společnost CIRA Advisory.
Rok 2025 se nesl ve znamení nejistoty, revizí a odkladů evropské legislativy v oblasti udržitelnosti. Řada firem si dočasně oddychla, zejména v oblasti ESG reportingu či auditu dodavatelských řetězců. Administrativní zátěž zmizela, teď ale přichází řada na skutečnou akci.
Rok 2026 přináší zásadní obrat – od plánování a reportování k reálné akci. Do praxe vstupují již schválené směrnice a nařízení, která výrazně ovlivní fungování firem napříč sektory: od maloobchodu, automotive a textilního průmyslu až po marketing, služby a logistiku. „Přichází zásadní změny, které mají skutečný dopad na životní prostředí. Zakazuje se ničení neprodaného zboží, skončí nadměrné a nadbytečné obaly, zvýší se transparentnost v komunikaci. Předmětem diskuzí tak nebude reporting a sběr dat, ale zavádění hmatatelných novinek a inovací,” shrnuje Ivana Hekerle, konzultantka CIRA Advisory.
Jedním z nejviditelnějších posunů roku 2026 bude razantní omezení greenwashingu. Od září 2026 začne platit směrnice o posílení postavení spotřebitelů v zelené transformaci, která dává státům účinné nástroje proti klamavé environmentální komunikaci.
Z trhu zmizí obecná tvrzení jako „ekologický“, „zelený“ či „klimaticky neutrální“, pokud nebudou podložena ověřitelnými daty, metodikou a certifikací. Přísnější pravidla se dotknou i komunikace uhlíkové neutrality, životnosti výrobků nebo environmentálních přínosů služeb.
V České republice se počítá s pokutami až do výše 5 milionů korun.„Firmy často podceňují, že marketingová sdělení se dostávají do stejné roviny jako smluvní dokumentace. Pokud tvrzení neobstojí při kontrole, nejde jen o reputační problém, ale o reálné právní a finanční riziko,“ upozorňuje Ivana Hekerle z poradenské firmy CIRA Advisory. Podle ní se právě transparentní, datově podložená komunikace může stát klíčovou konkurenční výhodou příštích let.
Výraznou proměnou projde oblast obalů. Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) začne plně platit od srpna 2026 a zasáhne celý trh – od výrobců přes logistiku až po maloobchod. Nová pravidla se netýkají pouze obalů samotných výrobků, ale i transportních a skladových obalů, které dosud často unikaly pozornosti. Firmy budou muset přehodnotit nejen design produktů, ale i celé dodavatelské řetězce. Evropská unie tímto krokem jasně signalizuje, že éra nadměrných, nerecyklovatelných a jednorázových obalů končí.
Firmy budou muset:
Zásadní změny čekají také automobilový průmysl. V roce 2026 se definitivně vydá cestou cirkulární ekonomiky. Připravovaná pravidla zavedou povinnost využívat minimálně 20 % recyklovaných plastů v režimu closed-loop, tedy ze starých vozidel. Přísné cíle se budou týkat i recyklovaného hliníku a oceli. „Povinné podíly recyklovaných materiálů, materiálové pasy, digitální sledovatelnost a omezení vývozu autovraků mimo EU zásadně promění dosavadní výrobní modely. Cirkularita se stává měřitelným parametrem kvality, nikoli marketingovým sloganem,“ doplňuje Ivana Hekerle z CIRA Advisory.
Tyto změny zapadají do širšího rámce připravovaného Aktu o cirkulární ekonomice, jehož cílem je zvýšit do roku 2030 míru cirkularity evropské ekonomiky na 24 % a snížit závislost na dovozu kritických surovin.
Udržitelnost se v roce 2026 začne výrazně prosazovat i v oblastech, které dosud stály stranou hlavního zájmu. České univerzity systematicky začleňují udržitelnost do výuky i vlastního fungování. Pro firmy to znamená příchod nové generace zaměstnanců, pro které je udržitelné uvažování samozřejmostí.
Velký tlak pocítí také módní a textilní průmysl. Od poloviny roku 2026 začne platit zákaz ničení neprodaného oblečení a obuvi pro velké firmy. Značky budou nuceny přesněji plánovat výrobu a hledat nové modely práce s neprodanými kolekcemi. Reuse, opravy a druhý život výrobků se stanou nutností.
Podobný posun je patrný i ve sportu, kde kluby a federace reagují na tlak fanoušků, partnerů a sponzorů a začínají systematicky řešit environmentální dopady svého provozu.
Nařízení o odlesňování (EUDR), jehož účinnost byla odložena, se naplno vrací právě v roce 2026. Firmy pracující se dřevem, kaučukem, sójou, kávou, kakaem či palmovým olejem by měly mít analýzu dodavatelských řetězců hotovou nejpozději v roce 2025. Bez ní hrozí ztráta přístupu na evropský trh. Transparentnost se stává podmínkou dalšího růstu.
Rok 2026 bude bodem zlomu. Nebude o strategiích „do šuplíku“. Bude o konkrétních technologiích, procesech, datech a odpovědnosti. Firmy, které začnou jednat včas, mohou nové regulace proměnit v konkurenční výhodu. Ty ostatní čeká nákladné dohánění ztrát. Udržitelnost se definitivně stává součástí tvrdé ekonomické reality. A právě v roce 2026 se rozhodne, kdo bude lídrem nové ekonomiky.