Bohatství nás baví

Nejdřív odpovím, čím jsou peníze pro naše klienty. A to je opravdu svoboda – ta je pro ně zásadní. Ale svoboda pro naše klienty neznamená rozmařilé naplňování tužeb. Mnohem spíš jde o možnost naplňovat své cíle, vize, je o budování a předávání příběhů, což je důležitá součást jejich DNA. Všichni jsme měli podobnou startovní čáru, ale tito úspěšní lidé od začátku měli touhu naplňovat své sny. Peníze jsou výsledkem jejich činnosti, ale zároveň prostředkem, jak pokračovat a plnit si další. A čím jsou pro mě? Já se v tomto snažím inspirovat právě od našich klientů. V určité části života jsem peníze vnímal jako všichni ostatní – jako nutný prostředek k rozumnému a kvalitnímu životu. Čím jsem starší, tím více si uvědomuji, že peníze nejsou primárním cílem, ale prostředkem k dosažení svých představ a cílů. Jsou také ukazatelem, že to, co děláte, děláte dobře.

V privátním bankovnictví máme na starosti právě rozvoj bohatství. Máte pravdu, že když se řekne slovo bohatství, tak pořád vnímám určitý ostych. Část společnosti to vidí jako něco problematického, nebo dokonce nesprávného. Nevidí to obrovské úsilí a obětování, které k němu vedou. Už se tolik nezamýšlí nad tím, co mohou pro své bohatství udělat oni sami. Určitou změnu ale pociťuji, zvlášť proto, že v uplynulých letech bohatla celá společnost. Mnohem větší část populace je dnes finančně nezávislá, což naši perspektivu mění. V západním světě, kam chceme patřit, je bohatství symbolem úspěchu, ke kterému vedou schopnosti a usilovná práce. Tady to bylo v minulosti jinak, ale ten pohled se začíná významně měnit. Naštěstí.

Ve světě financí a investic bych raději než pojem „druhá generace“ použil označení „věkově mladší klienti“. Jde o skupinu, která je ve světě investic informovanější, má často vlastní názor

a přístup. Nehledají někoho, kdo by je vedl, ale spíše partnera, který jim pomůže jejich cíle realizovat. Přičemž nechtějí vše řešit sami – naopak, oceňují odborníky na konkrétní oblasti. Starší investoři bývají konzervativnější, mají vyšší averzi k riziku a obtížněji přijímají dynamické investiční nástroje či volatilitu trhu. Tyto prvky jsou pro ně často neznámé, a tím pádem vzbuzují obavy. Tento postoj však výrazně proměnila pandemie covidu, a zejména období vysoké inflace, které přimělo i konzervativní klienty přehodnotit své investiční strategie.

Covid byl mimořádně silným impulzem k digitalizaci. Lidé se nemohli osobně stýkat, ale potřebovali spolu komunikovat. Během krátké doby si proto osvojili nástroje, které umožnily na dálku vyřídit vše potřebné. Zároveň ale covid vyvolal výraznou nerovnováhu na trzích a v dodavatelských řetězcích, a ta se postupně přelila do inflace. Inflace najednou velmi srozumitelně ukázala, co se s penězi děje, když leží na účtu bez práce: reálná hodnota úspor se viditelně zmenšovala. Konzervativní nástroje, které lidem roky dávaly pocit bezpečí, se rázem ukázaly jako nedostatečné. Klienti si uvědomili, že pokud chtějí ochránit peníze, které jsou výsledkem dvaceti či třiceti let práce – často spojené s budováním firmy a osobního příběhu – musí něco změnit. Byl to „velký budíček“. Mnoho lidí pochopilo, že mít prostředky jen na spořicích účtech není dlouhodobě správné. Řešením je věnovat se aktivům profesionálně, nechat si poradit a investovat do rozumně vyváženého portfolia, které dokáže inflaci v delším horizontu překonávat. Právě tehdy se naplno ukázala role privátního bankovnictví: umíme klientům vysvětlit souvislosti, postavit portfolia na míru a nastavit investiční strategii, která v krizových obdobích rozhoduje.

Ano, ale vyžaduje to čas, trpělivost a promyšlené rozložení rizika. Z praxe máme vysledováno, že aby měl investor realistickou šanci inflaci dlouhodobě porážet, mělo by být minimálně 30 % portfolia v akciích. Ne proto, že by akcie byly „z definice lepší“, ale proto, že představují podíl na reálné ekonomice a v dlouhém období zachytávají její produktivitu a růst.

Neříkáme klientovi: kupte si jednu, dvě, tři akcie. Naše „kouzelné slovo“ zní diverzifikace. Místo toho se díváme na celý trh, kombinujeme různé sektory a geografické oblasti a kombinujeme je tak, aby celek dával ekonomický smysl a jednotlivé části se navzájem doplňovaly. Jde o to, nedávat všechna vajíčka do jednoho košíku. Diverzifikace je důležitá, ale důležitý je i akcent na různé věci. Když se vám líbí kupříkladu umělá inteligence, není vůbec žádný důvod se o tom nebavit víc. Protože neexistuje univerzální portfolio. Můžeme věnovat speciální pozornost právě tomu, co se vám líbí. A zde nastupuje naše řemeslo: umíme portfolio nastavit tak, aby minimalizovalo zbytečná rizika, ale přitom nerezignovalo na výnosový potenciál. Kromě strategického nastavení přidáváme i vhodné instrumenty, které rizika dále tlumí a pomáhají držet směr v různých fázích trhu – například měnové zajištění. Letos došlo k výraznému poklesu dolaru vůči koruně. To pro řadu investorů, kteří neměli investice měnově zajištěné, znamenalo výrazně horší výsledek a zhodnocení, než které jinak mohli mít.

Neodpovím hned konkrétním výběrem segmentů, protože jste se dotkl zásadní věci. Přes veškerou digitalizaci a technologický pokrok zůstává privátní bankovnictví především o individuálních vztazích a službách. To, co jste právě řekl, je pro mě jako bankéře klíčové – vaše představy, preference a to, čemu věříte, jsou základem pro správné nastavení portfolia.

Pokud mi sdělíte, že vidíte příležitosti v energetice, zdravotnictví či sociálních službách, je to pro mě cenná informace. Demografické trendy jsou skutečně velmi silné a nepopiratelné, takže například zdravotnictví a sociální služby mají velký potenciál, zejména na trzích, kde fungují akciové společnosti – typicky v USA. Na tom lze postavit část portfolia, ale vždy s důrazem na diverzifikaci, nikoli na jedno či dvě jména. Podobně postupujeme i v dalších oblastech. Klienti k nám přicházejí s různými odbornostmi, mají firmy z různých oblastí a my si nehrajeme na to, že rozumíme světu lépe než oni. Jen se snažíme slyšet to, co oni říkají, a jejich strategii, vizi a to, čemu oni věří, se snažíme zhmotnit v portfolio. Váš osobní názor se do něj snažím vždy zakomponovat a určitě vám řeknu i svůj vlastní názor – každý bankéř je trochu jiný.

Přesně tak je možné se na to dívat. Každá „koule“ podpírá tu nad ní. Základ tvoří konzervativnější složky, které zajišťují stabilitu a likviditu. Menší, vyšší koule mohou být dynamičtější a přinášet vyšší výnosový potenciál. Toto schéma je srozumitelné a dobře ukazuje, že smysl nedává extrém ani v jedné části. Celek musí být vyvážený.

K tomu máme v ČSOB silný interní „backup“: specializovaný útvar asset managementu a aktivní správce fondů, kteří připravují tematické i široké koše, denně sledují společnosti a jejich výsledky a promítají do portfolií řadu scénářů. Některé se navzájem „netují“, jiné se „podpírají“, a právě díky tomu je celek odolnější. V rámci mateřské skupiny KBC umíme přinášet i řadu zajímavých investičních produktů a přístupů například z Belgie. V globálním pohledu tak umíme klientovi zajišťovat dlouhodobý růst i v době, kdy některé segmenty klesají. Jsme schopni přečíst rizika a nastavit strategii tak, aby rizika byla co nejvíce ošetřena.

Co rozhodně nedoporučujeme, je hrát „all in“ na dvě tři akcie. To není strategie, ale ruská ruleta. Naštěstí to dnes většina klientů chápe a pracuje s „investičním trojúhelníkem“: Likvidita – Riziko – Výnos. Když maximalizujete jednu stranu, typicky výnos, děje se to za cenu zvýšeného rizika a omezené likvidity. Smyslem privátního bankovnictví je, aby ten trojúhelník byl v dlouhodobém horizontu co nejvíce vyvážený.

Na první pohled se může zdát, že ano – technologie se vyvíjí rychle a kvalitní odpovědi či doporučení jsou dnes snadno dostupné. Přesto bych byl opatrný. Pokud si chcete s AI ověřit názor při debatě s přáteli, je to skvělý nástroj. Ale pokud jde o rozhodnutí, kam investovat 100 milionů korun, pak bych doporučil konzultaci s odborníkem, abyste předešli nepříjemným překvapením. Umělá inteligence dokáže zodpovědět řadu otázek, ale většinou poskytne obecné, nevyhraněné odpovědi. My nabízíme zkušenosti profesionálů, kteří se investicím věnují celý život a snaží se přinést něco navíc oproti trhu – a to je oblast, kde nás AI zatím nepřekonává. Kdyby univerzální AI poradce skutečně existoval, velké investiční společnosti by jej už dávno využívaly. To, že tomu tak není, je jasným signálem, že technologie ještě není na úrovni, kdy by dokázala plně nahradit člověka.

Samozřejmě nikdo neví, co bude za deset let, vývoj je velmi rychlý. Přesto mě jako bankéře uklidňuje jedna věc – osobní vztah s klientem. V tom máme velkou výhodu. Je rozdíl, když vám „Nepanikař, vydrž“ řekne stroj a když vám to řekne člověk, s nímž máte dvacetiletý vztah a zkušenost. AI dnes možná zvládne práci portfolio manažera, umí vybrat akcie podle určitých parametrů, ale privátní bankovnictví není jen o izolovaných výsecích. Všechny faktory fungují v komplexním celku, trh je dynamický a cyklický. Krásným příkladem byla situace letos v únoru, kdy chaotické vyhlášení celních válek vyvolalo paniku. Impulzivní rada by byla „Prodej všechno!“, ale naše portfolia zůstala stabilní a klienti naopak hledali příležitosti. My nejsme motivováni krátkodobými prodeji – naším cílem je dlouhodobý vztah a důvěra. A to je rozdíl, který AI zatím nedokáže nahradit.

Nejen naproti – tyto hodnoty máme doslova v DNA. Pokud bych měl vyzdvihnout, čím se odlišujeme, jsou to právě solidnost a bezpečnost. Naše služba není o rychlém obchodu, ale o dlouhodobém vztahu. Nechceme mít armádu prodejců, kteří se snaží prodat co nejvíce produktů jen proto, aby maximalizovali okamžitý zisk. To nás nezajímá, protože takový přístup přináší pouze krátkodobý efekt. Pokud byste byl spokojen jen chvíli, brzy odejdete – a to není náš cíl. Jsme na trhu od roku 2002, tedy déle než většina konkurence, a chceme tu být i v dalších desetiletích. Naše ambice je pracovat pro generace – pro vás, vaše děti i vnoučata.

Často slýcháme, že „bezpečí“ znamená „nevydělávat“. Nesouhlasím. Bezpečí pro nás znamená nenaskakovat na nejnovější trendy jen proto, že jsou „v kurzu“. Svět neustále chrlí nápady, ale my je nejdřív prověříme, pochopíme a ověříme, že dávají smysl. Teprve potom je přinášíme klientům. V tomto budeme klidně konzervativní a nebudeme stát nutně v čele pelotonu. Naším cílem je, aby od nás klient vždy dostal solidní a proveřenou službu, nikoli módní vlnu bez fundamentu. Není přímá úměra mezi bezpečím a nevyděláváním. Bezpečnost nepovažujeme za opak výnosu, vnímáme ji jako způsob, jak výnosu dosahovat udržitelně.

Výnosy se správně posuzují v letech, nikoli měsících. Dlouhodobé studie pracují s průměrem 7–8 % ročně u akcií, ale je to číslo za řadu let, přes celé cykly po odečtení inflace. V praxi to znamená, že portfolio nemá smysl hodnotit po kvartálech. Často se setkáváme s výnosy u dílčích investičních produktů, které generují výnos 15–20 %, ale také státních dluhopisů, které mají roční výnos kolem 4 %. Portfolio se musí vždy posuzovat celkově a v delším časovém horizontu.

My rozhodně nechceme být horší než dlouhodobé průměry, ale zásadně důležité je nevnímat čísla z měsíce na měsíc. Někdy se stává, že vybudujeme portfolio s dlouhým horizontem a pak se s klientem bavíme za čtvrt roku a on se ptá, proč pokleslo. A je potřeba vysvětlovat, že to není špatně, že hodnotit lze vždy až po nějaké době. U dynamických portfolií dokáží naši bankéři během dvou až čtyř let hodnotu aktiv výrazně navýšit. V příznivých scénářích se výkon blíží i zdvojnásobení, což je fantastické. Nejde o slib, ale o ukázku, že strategie, disciplína a čas umí pracovat ve váš prospěch. Osobně doporučuji vysokou obezřetnost u krátkodobých produktů s vysokým výnosem. Vidíme mnoho rizik u celé řady korporátních dluhopisů a podobně. Rychlá touha po zbohatnutí se snadno otočí ve ztrátu a zklamání. Moje hlavní doporučení je, nenechat se zaslepit vidinou rychlého zisku

Budu raději za druhou variantu, protože tak lépe porozumím vašim preferencím a tomu, čeho opravdu chcete dosáhnout. Vaše preference, vaše cíle, to je pro mě zásadní informace k tomu, abych vám portfolio správně nastavil. Když mi řeknete, co si přejete, co vám dává smysl, pak to mohu do portfolia začlenit a lépe pracovat s vašimi představami a preferencemi.

Určitě je důležité, abychom měli takzvaně kůži ve hře. Rozhodně byste nikdy neměl mít pocit, že vám prodávám něco, čemu sám nevěřím. Když se podívám na sebe, tak jsem spíše nebyl správným investorem. Více jsem se soustředil na vydělávání peněz než na jejich investování. A měl jsem pocit, že až budu mít čas, tak se tomu budu aktivně věnovat. To byla velká chyba! Moje portfolio bylo zanedbané. S nástupem do privátního bankovnictví jsem si dal své portfolio do pořádku. Kompletně jsem si jej upravil a dnes mám svého investičního sněhuláka doslova jako podle učebnice. Tzn. konzervativní základ, třetinu v akciích a samozřejmě tam mám i nějaké speciality, některé velmi dynamické, některé méně.

Moc se mi líbí biotechnologie, ale mám tam samozřejmě i tolik oblíbené nemovitosti.

To je hodně zajímavý aspekt. Sledujeme to a dlouhodobě porovnáváme jejich výkonnost. Nevěřil byste, jak zajímavé jsou výsledky. Při stejném složení portfolia nám vychází, že větší výnos přinášela portfolia těch, kteří do nich vůbec nezasahovali. Jejich portfolia fungovala v dlouhodobém horizontu opravdu skvěle.

Na to si musí odpovědět každý sám. Víte, problémem je lidská psychologie. Vezměte letošní jaro a nejistotu na trzích vyvolanou chaotickými celními tarify. Máte pocit, že svět se rozpadá a nejlepší bude všechno prodat, protože všechno spadne. V takovém momentě se možná trefíte a všechna data nám ukazují, že tyhle chvíle klienti cítí velmi dobře. Problémem je, že nikdy nenaskočí zpět ve správný čas.

Když přestanete něčemu věřit, trvá poměrně dlouho, než změníte postoj. Udržet konzistentní, racionální přístup bez emocí je náročné – většina investorů má tendenci reagovat příliš osobně a nestihne obrat, který na trhu vždy přijde. Přitom největší pohyby se často odehrají v několika málo dnech v roce. To je klíčový faktor času a místo, kde aktivní investoři nejčastěji chybují. Pokud z deseti nejdůležitějších dnů v roce zmeškáte pět, přijdete o polovinu výkonu.

Úplně se o portfolio nestarat je sice možné, ale není to ideální. Korekce mají ve strategii své pevné místo. Klíčové je vyhnout se panickým zásahům a spoléhat se na dlouhodobý horizont. Nemá smysl hrát na kvartály – investování je o letech.

Někteří ano. Obecně se lidé v České republice teprve začínají učit, jak pracovat se svými úsporami a bohatstvím. Investování je pro ně relativně nová disciplína. Nejde o to být bohatý, ale umět s penězi aktivně pracovat. V tom máme značný rozdíl oproti západním zemím, ale začínáme se učit.

Když se podívám na populaci v České republice, zhruba 30 % aktiv je v investičních nástrojích, 70 % je v depozitech. Nejčitelnější příklad toho, jak se mění vztah k investování veřejnosti, jsou fondy. Ty teď několik let po sobě rostou dvouciferným tempem, až o 20 %. Jde to extrémně rychle. A nejde o to, že by o 20 % ročně bohatla česká populace, ale aktiva se překlápějí z konzervativních depozit do investic. To je celospolečenský jev.

Investiční teorie říká, že nemovitosti mohou být docela dynamický a zároveň volatilní nástroj. Když se podíváte na názor průměrného Čecha, má pocit, že hned vedle státních dluhopisů je to nejbezpečnější investice. Nevím, jestli je na našem trhu anomálie, ale je to neuvěřitelný a zrychlující se trend. Jak říkají naši makroekonomové, Češi znají jen dva instrumenty: spořák a cihlu.

Tempo růstu cen nemovitostí je neudržitelné a určitě to přibrzdí. Navíc má celá situace výrazný sociální rozměr. Podívejme se na mladou generaci – pokud se dobře učím, dostanu se na vysokou školu, nebo ovládám řemeslo, najdu si partnera, máme slušnou práci, založíme rodinu, logicky bych měl mít možnost získat dostupné bydlení za rozumných podmínek. A to dnes nefunguje. Společenská smlouva, která měla tento rámec zajišťovat, evidentně přestává – nebo spíše už přestala – fungovat.

Intenzivně to sledujeme a pro naše klienty je možné prostřednictvím sesterské Patria Finance investovat i do těchto nástrojů. Obecně ale oddělujeme kryptoměny a blockchain. Kryptoměny mohou připomínat tulipánovou horečku. Jejich fundamentem je především důvěra v ně a omezená nabídka. Ale stačí to?

U kryptoměn nám prostě chybí podkladové aktivum, což je v podstatě první klíčová věc. Vysoká volatilita z kryptoměn dělá velmi rizikovou složku. Jeden můj oblíbený makroekonom vždycky říkal, že kryptoměny jsou zážitkové investování, protože skončí vždycky velkým zážitkem bez ohledu na to, jak to dopadne. Takže kryptoměny jako běžnou součást portfolia nedoporučujeme Blockchain je něco zcela jiného. Tato technologie má nejen v bankovnictví obrovský potenciál. Vezměte si například přeshraniční platby, kde jsme závislí na různých systémech a trvá to dlouho, jsou tam i jistá rizika a procesní úkony. Blockchain taková omezení odbourává. Umožňuje, aby převody z jednoho konce světa na druhý probíhaly téměř instantně, jako uvnitř jedné banky. Tam vidíme směr, který si zaslouží velkou pozornost.

Nemyslím si, že jde primárně o věk – spíše o osobnostní nastavení. Někdo je „hráč“ a celý život jede all­‑in, což může vést k mimořádným úspěchům, ale také k vysokému riziku. Jiní volí opatrnější cestu, která sice není tak oslnivá, ale pravděpodobnost úspěchu je vyšší. V tomto směru máme všichni trochu zkreslený obraz, protože většinou slyšíme jen příběhy těch, kteří uspěli – a to je jen špička ledovce. O těch, kterým se strategie „všechno na jednu kartu“ nepovedla, se příliš nemluví, a přitom jich je mnohem více. Proto doporučujeme spíše postupnou, promyšlenou cestu. Moje zkušenost je, že mladší investoři často staví „sněhuláka“ obráceně – začínají od čepičky a třešniček, tedy od atraktivních detailů, a teprve časem pochopí, že je potřeba pevný základ. A ten se buduje odspodu.

A přesto to mladší generace často dělá. Když přijdete na střední školu a zeptáte se, co je investování, zjistíte, že je to téma, které všichni znají – nebo si to alespoň myslí. Ale když jdete hlouběji a zeptáte se, co si pod investováním představují, odpověď zní: bitcoin, krypto.

Dluhopisy? To nikdy neslyšeli… A to je jejich „sněhulák“ – to, co my zatím vnímáme jako okrajové a velmi alternativní, tedy kryptoměny, oni staví jako velkou kouli. Baví je právě volatilita. Jsou netrpěliví – a netrpělivost je pro mládí typická. Chtějí rychlý a obrovský výsledek, což tradiční způsoby investování nenabízejí.

Ano. Podnikatelé a právnické osoby tvoří důležitou část naší klientely. Pro řadu z nich zajišťujeme servis při využití přebytků, úspor, likvidity i dlouhodobých aktiv – spravujeme je a investujeme s jasným mandátem a měřitelným cílem. Zpětná vazba je velmi pozitivní.

Nedávno jsem seděl s jednou generální ředitelkou a prezentovali jsme jí výsledky. Reagovala slovy, že je to pro ni „velmi smutný pohled“. Ptal jsem se proč – vždyť výsledky byly skvělé. A ona na to: „Právě proto. Když se podívám na to, co mi dnes dokážete přinést, a porovnám si to s tím, co dokáže přinést firma, je to pro mě smutné – firma řeší tlak na efektivitu, na denní bázi počítáme rizika a problémy, a výnos, který jsme schopni udělat, jste v aktivech dokázali překonat.“

To skvěle ukazuje, že i pro firemní klientelu máme řešení, která dávají konkrétní ekonomický smysl a že se na růstu firmy podílíme nejen úvěrováním, ale i efektivní správou „volných“ peněz. To je často přehlížená příležitost.

Je to možná největší téma a výzva příštích let. Velká část našich klientů nenachází ve své rodině nebo v blízkém okolí přirozeného pokračovatele. Často dojdou k závěru, že nejčistějším řešením je firmu prodat – částečně, nebo celou. A pak přicházejí zásadní otázky: Co dál? Očekáváte rentu? Chcete cestovat, více se věnovat rodině? Nebo investovat do nových projektů?

Základní linií je vždy rodina a udržitelnost bohatství pro další generace. Tady se naplno projevuje komplexnost ČSOB. V rámci skupiny máme Patria Corporate Finance, která umí najít vhodného kupujícího či prodávajícího, máme ČSOB Advisory pro transakční a strategické poradenství… Jsme ucelený ekosystém služeb, který dokáže klienta provést celým životním cyklem – od začátku jako fyzické osoby, přes podnikání, firmu až po exit a následnou správu získaného majetku.

Ano. My ale z praxe víme, že o těchto věcech je potřeba přemýšlet mnohem dříve, než nastanou. Privátní bankovnictví není jen o správě peněz po prodeji firmy. Nás baví pracovat s bohatstvím dlouhodobě – být u klienta už před tím, než přijde zásadní rozhodnutí. To dává smysl, protože se opět dostáváme k diverzifikaci, jen v jiné rovině. Pokud máte firmu, jste v ní prakticky „all in“. Celý váš majetek je koncentrován v jednom aktivu, a to s sebou nese riziko. Nikdy nevíte, co přijde – tržní výkyvy, legislativní změny, neočekávané události.

Proto doporučujeme už v průběhu života postupně vytvářet nezávislý pilíř, který bude stát mimo podnikání. Ten slouží jako stabilní základ pro rodinu a pokračování jejího příběhu. Je to dlouhodobá strategie chránící budoucnost, kterou jste celý život budovali. Investice do diverzifikovaného portfolia není jen o výnosu – je to investice do jistoty, do budoucnosti vaší rodiny a jejího bohatství pro další generace. Bohatství nás baví.