Do zahraničí vloni vycestovalo více Čechů než v roce 2024

V loňském roce tvořily zahraniční cesty 27,7 % z celkového počtu 30,1 milionu uskutečněných cest, zatímco o rok dříve to bylo 25,9 %. Oproti předpandemickému roku 2019 byl jejich počet vyšší o 13,3 %.

Největší část zahraničních cest nadále tvořily delší pobyty na čtyři a více nocí. Těch bylo 6,4 milionu, meziročně o 12,3 % více. Ze všech zahraničních cest vzrostl jejich podíl na 77,1 %. Průměrná délka takové cesty se nepatrně snížila ze 7,7 na 7,6 dne.

Výrazný nárůst zaznamenaly výdaje. Průměrné náklady na jednu delší zahraniční cestu (4 a více nocí) se meziročně zvýšily o 10,1 % na 20 387 korun. U kratších cest (1-3 noci) vzrostly o 8,8 % na 6 710 korun. Data potvrzují, že Češi nejenže více cestují do zahraničí, ale zároveň za své cesty výrazně více utrácejí.

Růst cen se promítá i do škod z cestovního pojištění. „Průměrná výše škody vzrostla meziročně o 1,5 % u léčených výloh a o 4,2 % u storen, celkově pak o 2,1 %. Vyšší náklady souvisejí nejen s dražší zdravotní péčí v zahraničí, ale v případě storna zájezdu i s rostoucí cenou samotných zájezdů a služeb. V případě komplikací tak klienti řeší finančně náročnější situace než v minulých letech,“ říká Vlastimil Divoký, manažer marketingu a komunikace ERGO Cestovní Pojišťovny. Z těchto důvodů dává cestovní pojištění s kvalitními asistenčními službami ještě větší smysl.

V žebříčku destinací si upevnila první místo Itálie, kam vyrazilo 905 tisíc Čechů, což je o 13,7 % více než v roce 2024. Druhou oblíbenou destinací zůstává Chorvatsko, kam zamířilo vloni 712 tisíc Čechů, tedy meziročně o 5,6 % více. Nejvýraznější posun zaznamenal Egypt, který se s nárůstem téměř o 30 % posunul z šesté až na třetí příčku.

Naopak sousední Slovenskou zaznamenalo největší pokles a propadlo se až na šesté místo (-18,2 %). Před něj se dostalo Rakousko a Řecko. Vedle Egypta patřily mezi nejrychleji rostoucí destinace také Turecko a Maďarsko.

Zajímavý vývoj nastal u služebních cest. Jejich počet zůstal téměř stejný (326 tisíc), pracovníci na nich ale strávili výrazně méně času než v předchozím roce. Průměrná délka klesla z 5,1 na 3,1 dne. Současně se snížily i průměrné výdaje na jednu služební cestu o 3,7 % na 16 436 korun.