HDP čeká na nové impulsy, co na něj ČNB?

Na druhé straně mezikvartální růst zase pomalu nabírá dech a po velmi slabém druhém kvartálu (+0,3 %) vidíme pozvolné přidávání plynu (+0,5 %).  I když nemáme detailní strukturu, komentáře ČSÚ i měsíční data ukazují na pokračující rychlé útraty českých domácností. Pozitivně přispíval podle ČSÚ také zahraniční obchod. Bohužel však asi zejména kvůli slabším dovozům (na která ukazují měsíční čísla platební bilance) – ty mohou souviset s výraznou redukcí zásob a slabší tvorbou hrubého kapitálu. Právě výrazně rozkolísané zásoby trochu zamlžují narativ za současným výkonem ekonomiky. Vysoký význam zásob může ukazovat na ne úplně dobrou schopnost ČSÚ zachytit dobře dynamiku investic v ekonomice a je otázkou, zda jsou investice skutečně tak silné, jak naznačovala čísla z první poloviny roku.

Právě struktura růstu bude jedním z klíčových vstupů i pro ČNB. Oproti poslední prognóze je mezikvartální růst opět výrazně nižší (0,5 % versus 0,7 %), a to druhý kvartál v řadě. Nová prognóza tak za celý rok 2026 může očekávat růst nižší o 0,4-0,5 procentního bodu a přepisovat se bude i výhled na rok 2027. Jak moc si s růstem dělat starosti při dalším zvyšování sazeb? Pro odpověď je právě zásadní vidět do „střev HDP“ – především, jak silně roste domácí poptávka. Její silná dynamika byla pro řadu členů bankovní rady silným argumentem, proč dál utahovat měnovou politiku.

Předběžný odhad HDP samozřejmě nemůže dát jasné odpovědi, ale zatímco spotřeba domácností dál zjevně žene domácí poptávku vpřed, u investic si zdaleka tak jistí být nemůžeme. Pochybnosti může přiživovat i pohled na nabídkovou stranu, kde začínají slábnout příspěvky stavebnictví a průmyslu.