Podzim Češi stráví hlavně v Česku

Nejčastějšími cíli letošní podzimní dovolené v tuzemsku jsou už tradičně Jihočeský a Jihomoravský kraj (shodně 20 %). Následují Moravskoslezský kraj (17 %) a Kraj Vysočina (13 %). V průměru Češi počítají s návštěvou dvou regionů.

„Sedm z deseti Čechů chce na podzim strávit dovolenou v tuzemsku. To je o 20procentních bodů více než před rokem a jen o šest bodů méně než v létě. Podzim se tak stává plnohodnotnou součástí cestovatelského roku. Lidé oceňují, že mohou vyrazit i na kratší dobu, bez složitého plánování, a přitom spojit přírodu, památky, wellness nebo lázně. Pro regiony má cestování mimo hlavní sezonu velký význam – prodlužuje návštěvnickou sezonu a pomáhá udržet služby i pracovní místa po větší část roku,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism František Reismüller.

V tuzemsku chtějí lidé strávit v průměru sedm dní, o den více než loni. Méně, než týden plánuje 61 %, sedm až deset dní 29 % a delší volno desetina oslovených. Kratší variantu volí spíše mladí respondenti ve věku od 18 do 29 let (71 %). Lidé od 50 let naopak častěji počítají se sedmi až deseti dny (37 %).

Na podzimní dovolenou vyrazí Češi nejčastěji s partnerem či partnerkou (45 %) nebo s rodinou (34 %). Desetina oslovených chce cestovat sólo a 9 % si užije zasloužené volno s přáteli.

Dominantním typem dovolené zůstává odpočinkový pobyt s lehčími sportovními aktivitami, který plánuje 36 % Čechů. Pasivní relaxaci volí pětina respondentů a kulturní památky chce navštívit 11 % z nich. Z těch, kteří chtějí sportovat, vyrazí 83 % na pěší túry, 57 % na lehčí procházky a 29 % oslovených na kratší cyklovýlety. Vodní sporty, koupání nebo aquapark má v programu 23 % lidí.

„Podzimní dovolená má jiný rytmus než letní. Lidé častěji volí prodloužené víkendy a propojují pohyb v přírodě s kulturou, wellness nebo lázněmi. Téměř polovina chce poznat nové místo. Destinace tak mohou ukázat, že atraktivní program v regionech nekončí s prázdninami,“ doplňuje vedoucí Institutu turismu agentury CzechTourism Petr Janeček.

Sportovní program se liší podle věku. Celkem 42 % z respondentů ve věku 60+ se chystá vyrazit na kratší cyklovýlet. Třicátníci naopak častěji plánují vysokohorskou turistiku (18 %). Lidé od 30 do 49 let nadprůměrně často cestují s rodinou, zatímco po padesátce vyrážejí zejména ve dvou.

Za nejdůležitější považují Češi cenu, rozsah i kvalitu poskytovaných služeb (shodně 92 %) a informace o ubytování na webu (91 %). Vysoko hodnotí také lokalitu (86 %), vlastní zkušenost a turistické atrakce v okolí (shodně 83 %). Při plánování se 54 % oslovených opírá o doporučení známých, přátel nebo kolegů. Lidé do 40 let častěji využívají sociální sítě (54 %), v případě oslovených ve věku 18 až 29 let pak hrají podstatnou roli také videa (20 %). Tematické a cestovatelské weby využívá třetina vysokoškoláků (33 %).

Na dovolenou po Česku chce 74 % respondentů vyrazit autem nebo na motorce, vlak zvolí 17 % z nich. Ve městech nad 50 tisíc obyvatel plánuje cestu po železnici 22 % lidí, vlastní motorové vozidlo využije 66 %. Nejvýrazněji se preference liší v Praze – po železnici zde chce cestovat 26 % oslovených, autem či na motorce 63 %.

Tradiční doporučení doplňují digitální nástroje. Na cestách po Česku lidé nejčastěji používají mobilní aplikace, především Mapy.cz/Mapy.com nebo Google Maps. Mezi často používané aplikace patří také Booking.com, Waze, IDOS nebo jeden z největších turistických portálů, který provozuje agentura CzechTourism, Kudy z nudy.

Za podzimní dovolenou v Česku plánují Češi utratit v průměru 7 958 korun na osobu, prakticky stejně jako loni. Z této částky připadá 4 223 korun, tedy 53 %, na ubytování. Lidé nejčastěji volí penziony (52 %) a hotely se třemi a více hvězdami (41 %). Zájem o komfortnější hotely tak meziročně výrazně vzrostl – loni na podzim s nimi počítalo 27 % oslovených. Placené ubytování v soukromí, včetně Airbnb, zvažuje 19 % cestovatelů.

Na jídlo v restauracích chtějí Češi vyčlenit 20 % výdajů, na pohonné hmoty a nákup zboží, například potravin, oblečení nebo suvenýrů, shodně po 10 %. Většina oslovených výraznou změnu výdajů neplánuje – 46 % počítá se stejným rozpočtem jako loni, 18 % chce utratit více a 9 % naopak méně.

Podzimní dovolenou v zahraničí letos plánuje 31 % Čechů, meziročně o 13 procentních bodů méně. Nejčastěji chtějí zamířit do Itálie (18 %), Polska (16 %), na Slovensko a do Rakouska (shodně 15 %) nebo do Řecka (13 %). Španělsko a Maďarsko zvažuje shodně 11 % oslovených.

V cizině chtějí cestovatelé strávit v průměru 8,7 dne a utratit 17 175 korun na osobu. Sedm až deset dní plánuje 44 %, méně než týden 38 % a delší pobyt 18 % z oslovených. Na ubytování vyčlení 44 % z celkového rozpočtu, na dopravu 23 % a na jídlo v restauracích 11 %.

Letadlo zvolí 44 % cestujících, auto nebo motorku 33 %. Autobusem chce jet 10 % a stejný podíl využije vlak. Celkem 60 % lidí si zahraniční pobyt zajistí samostatně, 31 % se obrátí na cestovní kancelář a 9 % oba způsoby zkombinuje.

Odpočinek s lehčími sportovními aktivitami plánuje při pobytu v zahraničí 32 % oslovených, pasivní relaxaci 27 % a návštěvu měst 14 %. Při výběru ubytování považují cestovatelé za nejdůležitější rozsah a kvalitu služeb a lokalitu (shodně 94 %), poté cenu (92 %). Hotel se třemi a více hvězdami chce využít 60 % lidí. Nejčastěji vyrazí s partnerem či partnerkou (45 %) nebo s rodinou (29 %).

Ti, kteří cestu do ciziny neplánují, nejčastěji uvádějí, že v tomto období na zahraniční dovolenou vůbec nejezdí (46 %). Dalších 36 % odrazuje nedostatek peněz.

Doplňková část průzkumu zjišťovala, co Češi vědí o nehmotném kulturním dědictví, označovaném také jako nemateriální či živé. Jeho podstatou nejsou stavby ani předměty, ale zvyky, dovednosti a společné zážitky, které dávají regionům osobitou tvář. Návštěvník díky nim poznává nejen místo, ale i způsob života jeho obyvatel. S pojmem se podle aktuálního průzkumu setkalo 45 % Čechů, třetina o něm neslyšela a 22 % si není jistých. Znalost roste se vzděláním: mezi lidmi se základním vzděláním ho zná 31 %, mezi vysokoškoláky 61 %. V odpovědích 676 respondentů, kteří význam blíže popsali, převládaly tradice a zvyky (33 %), obecně kulturní dědictví (11 %) a folklor (9 %). Celkem 7 % naopak uvedlo hmotné památky a stavby. Za jeho projevy považují oslovení hlavně houbaření (33 %), zpívání táborových písní u ohně (31 %) a chataření či chalupaření (28 %). Ve volném čase přitom téměř polovina Čechů chodí na výlety po značených trasách (48 %), 41 % vyráží na houby a čtvrtina se věnuje kutilství nebo tráví čas na chatě či chalupě.