Každý obyvatel ČR vytřídil loni skoro 72 kilogramů odpadu

22,5 kg papíru, 16,8 kilogramu plastu, 16,8 kilogramu kovů, 15,2 kilogramu skla a necelý půlkilogram nápojových kartonů – tolik odpadů vytřídil v průměru každý obyvatel ČR za rok 2021. K největšímu nárůstu došlo u tříděných kovů. Každý z nás jich vytřídil v průměru o 3,2 kilogramu více než v roce 2020.

„U množství vytříděných kovů sehrály velkou roli tzv. vícekomoditní sběry. Velké množství obcí umožnilo sběr kovů ve směsi s plastem, případně ve směsi s plastem a nápojovým kartonem dohromady. Na přidání samostatné nádoby na kovy nebo další tříděné komodity nemívají obce často dostatek prostoru,“ vysvětluje Mgr. Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek.

Díky tomuto způsobu sběru je třídění kovů dostupnější pro stále více obyvatel ČR. Ke konci roku 2021 tak bylo k dispozici již okolo 119 tisíc nádob, určených pro sběr této komodity. I pro další tříděné komodity je v ČR díky dalšímu zahušťování sběrné sítě dostatek nádob.

Lidé mohou v ČR třídit odpady do více než 678 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob v ulicích i přímo u rodinných domů. Za poslední dekádu je množství barevných nádob na tříděný odpad téměř trojnásobné. Pro občany je tak třídění odpadů stále dostupnější – průměrná docházková vzdálenost se od roku 2012 zkrátila o 13 metrů, na současných 89 metrů!

Zejména v některých menších obcích ČR je nádobový sběr ještě doplněn, nebo zcela nahrazen sběrem pytlovým. Pytle se nejčastěji využívají pro sběr plastů, papíru, nápojových kartonů, případně kovových obalů. V ČR mohou lidé třídit odpady také prostřednictvím sběrných dvorů, sběrných míst a výkupen surovin.

Pokud bychom měli říct, v jakých obcích lidé třídí odpady nejlépe, je to v obcích od 4 tisíc do 10 tisíc obyvatel. V nich každý obyvatel loni vytřídil v průměru téměř 90 kilogramů odpadu. Rezervy má třídění naopak v největších městech nad 100 tisíc obyvatel, kde se výtěžnost na obyvatele loni pohybovala jen kolem 57 kilogramů.

Srovnáme-li množství tříděných odpadů v jednotlivých krajích ČR, pak došlo loni k zajímavé situaci. Na prvních příčkách zůstávají staronoví aktéři, ale změnilo se pořadí. Olomoucký kraj se z druhého místa protřídil s průměrnou výtěžností bezmála 90 kilogramů tříděného odpadu na obyvatele na zlatou pozici. Na druhé místo tak odsunul vítěze z roku 2020, Kraj Vysočinu (86,4 kg/obyv.). Třetí příčku obhájil Královehradecký kraj (81,9 kg/obyv.).

Obce a města ČR se intenzivně snaží zlepšovat systémy nakládání s odpady dlouhodobě. Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí. Záleží tedy především na jejich možnostech a jejich rozhodnutí. V poslední době jsou v obcích zaváděny i takzvané vícekomoditní nádobové sběry, kdy lze sbírat například kovy s plasty do žlutých kontejnerů, dotřídí se následně dle jednotlivých frakcí na třídicí lince. Tato možnost je využívána zejména v lokalitách, kde není prostor na přidání samostatné nádoby na kovy a zároveň je na to nastaven systém dalšího dotřídění u úpravců odpadů.

V obcích se třídí také další komunální odpady jako bioodpady, textil, a i jiné složky, jako jsou třeba objemný odpad, oleje, stavební odpady, elektrozařízení, baterie a další. „Na obce jsou novým odpadovým zákonem kladeny cíle v oblasti nakládání s odpady, zejména nutnost zajistit vytřídění min. 50 % komunálních odpadů a do roku 2035 min. 70 %, jejichž splnění je náročným úkolem pro všechny obce bez rozdílu velikosti. Což není jen o investicích a provozně-organizačních opatřeních, ale i nutnosti nastavit legislativní pravidla vůči výrobcům a distributorům většiny tříděných odpadů (kromě obalů např. i tiskoviny, letáky aj.), aby se více podíleli na systému třídění, který v současnosti namísto nich musí významně spolufinancovat místní samosprávy, aby občanům zajistily jednoduchý a přehledný systém třídění odpadů“, uvedl místopředseda Svazu Pavel Drahovzal.