Český výklad evropských pravidel ohrožuje lázně

Důvodem nemožnosti dosáhnout na další kompenzace je takzvaný Dočasný rámec veřejné podpory, respektive způsob, jak na jeho aplikaci nahlíží ÚOHS a ministerstva, která za podnik/příjemce kompenzací považují celou lázeňskou skupinu, a nikoliv jednotlivé a téměř stejně velké lázně na opačných koncích republiky. Tento přístup každým z nich fakticky snižuje onen strop pomoci na polovinu a trestá je za jindy ceněnou a žádanou vlastnickou transparentnost.

Zmíněný Dočasný rámec činí aktuálně 800 tis. € na jeden podnik, což odpovídá 21 mil. Kč. Toto na první pohled vysoké číslo ztratí svou zář po přepočtu na zaměstnance. Vedle tzv. „Pětadvacítky“ vyplácené OSVČ opakovaně, a mnohdy navíc doprovázené i kompenzací nájmu, toto číslo bledne a vypadá jako chudá příbuzná. „Pokud by Lázně Jáchymov a Luhačovice čerpaly tzv. Antivir A plus, který se do Dočasného rámce počítá a umožňuje vyplácet zaměstnancům na překážkách 100 % plně kompenzovaných mezd, tak by na strop Dočasného rámce narazily už po výplatě za 15 dnů. Osobní náklady pro 1200 zaměstnanců totiž za normálních okolností měsíčně činí více než 40 milionů korun,“ přibližuje pohled na vládní kompenzace MUDr. Eduard Bláha, generální ředitel společností Lázně Luhačovice, a. s. a Léčebných lázní Jáchymov a. s.

Ještě absurdněji vypadá zmíněný strop po přepočtu na procento ztraceného obratu, po němž jako jediném smysluplném kritériu podpory volají profesní svazy a sdružení. Výsledných 6 % není ani desetinou podpory vyplácené tímto způsobem v bohatém Rakousku a Německu (70 %). Dobře ale nevyznívá ani srovnání s ekonomicky slabším východním sousedem. Slovensko totiž poskytuje podporu ve výši 20 % ztraceného obratu. S vylepšením českého výsledku nepomůže ani započítání obdržené podpory z programu Antivirus B, které zvýší podíl na 10%.

Upozorňujeme na fakt, že se těmito programy stát snaží napravit škody vyvolané mimořádnou situací, a proto by se podle čl. 107 odst. 2 písmeno b) Smlouvy o fungování Evropské unie, taková pomoc neměla považovat za veřejnou podporu a jako taková limitovat. O to víc, že je její přijetí podmiňováno vzdáním se nároků na náhrady mnohem vyšších souvisejících škod. Nahlížení na podnik, které vláda v kompenzačních programech zvolila, není dosud potvrzeno ze strany Evropské komise. Ta v textu o Dočasném rámci pojem „podnik“ neupřesňuje a jeho vládní výklad optikou pravidel veřejné podpory není na místě. Tato pravidla mají běžně chránit malé a střední podniky před monopoly. Takto aplikovaná by ale spíš nesmyslně obětovala velké. Minimálně ty, jejichž veškerá činnost se děje na zasaženém trhu a nemohou si pomoci z mateřské či sesterské firmy, které současná krize přinesla růst. Ani jedny z lázní totiž nejsou zásilkovou službou nebo on-line obchodem s potravinami, aby mohly finančně pomoci těm druhým.

Pokud se dočasný rámec nezvýší nebo se nezmění nahlížení na něj, tak lázně této skupiny už z podzimních kompenzací nezískají vůbec nic, ačkoliv by podle zveřejněných podmínek jako jednotlivá ubytovací, stravovací nebo wellness zařízení obdržela přibližně 24 milionů!

Skupina s téměř 1200 zaměstnanci má aktuálně v provozu necelou pětinu své kapacity a její tržby za loňský rok se kvůli covidovým opatřením propadly zhruba o 360 miliónů korun, tedy přibližně o třetinu oproti předchozím letům. Přes tyto dramatické dopady na své fungování již skupina provozující lázně, hotely, restaurace a aquapark nemůže čerpat vládou prezentované kompenzace. Narazila totiž na strop vládní podpory, který jí pokrátil už i kompenzace vypočítané za jarní vlnu. Tyto kompenzace jsou přitom ze tří čtvrtin zatím jen na papíře a nebyly dosud vyplaceny.

Jedinou výjimkou je program Antivirus B. Ten skupina nadále čerpat může. Do zmíněného stropu se totiž nezapočítává. Umožňuje s určitými omezeními získat až 60% příspěvek na náhrady vyplacené zaměstnancům na překážkách, tedy těm, pro které nemá firma práci kvůli platným opatřením. „Během jarní vlny pandemie kryl tento program skupině 15 % a během podzimní 6 % veškerých osobních nákladů,“ uvádí MUDr. Eduard Bláha, generální ředitel společností Lázně Luhačovice, a. s. a Léčebných lázní Jáchymov a. s.

Na závěr je ale třeba dodat, že vláda si je tohoto problému vědoma a její ministři Havlíček a Dostálová deklarují snahu jej řešit. Problém ale obnažil fakt, že výsledná podoba podpůrných kompenzací se od medializované zkratky značně liší, stejně jako, že přehnaná snaha o ochranu veřejné soutěže může paradoxně vést až k jejímu narušení. Zmíněné lázně, byť oba veliké podniky samy o sobě, totiž nemají díky své poloze na opačných koncích republiky ani velmi regulované povaze podnikání, prakticky žádnou výhodu z velikosti oproti malým lázním. Ty ale mohou čerpat na zaměstnance podporu několikrát vyšší.  Je zřejmé, že jediný případně správný strop podpor je takový, který bude vyjádřen maximální částkou na jednoho zaměstnance.