Téměř 90 % domácností ušetří na energiích
Pohled z praxe
24. 4. 2024 14:23
Domácnosti, kteří pořizují fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo, v drtivé většině případů opravdu uspoří a dočkají se výrazného snížení spotřeby. Vyplynulo to...
Výsledek potvrzuje odolnost českých firem, schopnost majitelů přizpůsobit se, improvizovat, řídit firmu i v krizi a hospodařit s málem. To je obecně dobré zjištění – naše ekonomika stojí na dobrých základech, na dobrých a schopných podnikatelích. Je zřejmé, že svůj podíl na výsledku celého roku mají podpůrné programy. Vyčíslit jejich konkrétní efekt jednotlivě nelze, zpětná vazba od členů Hospodářské komory ale potvrzuje, že zásadní vliv na udržení zaměstnanosti a tedy chodu podniků měl bezpochyby program Antivirus.
Čísla, souvislosti a názory – postřehy Kariny Kubelkové, hlavní analytičky HK ČR
Čísla a souvislosti
- Dle ČSÚ klesl český HDP v roce 2020 podle předběžného odhadu o 5,6 %. Ve 4. čtvrtletí HDP meziročně klesl o 5,0 % a mezičtvrtletně rostl o 0,3 %. Jedná se o flash odhad bez jednotlivých složek.
- Makroekonomická predikce MF z ledna 2021 počítala s loňským poklesem české ekonomiky o 6,1 % a následným růstem o 3,1 % v letošním roce. Pokles o 5,6 % pro letošní rok odhadovalo MF ve své predikce z dubna 2020, kdy se nepočítalo s druhou (podzimní) vlnou.
- Jiná relevantní analytická pracoviště odhadovala pro rok 2020 pokles mezi 6 až 8 %.
- Vývoj HDP v posledním čtvrtletí zřejmě překvapil i analytiky ČNB, jejich prognóza je však hotová, a patrně tak zastarala ještě před svým čtvrtečním zveřejněním.
- Stále je loňský výsledek horší, než propad v krizovém roce 2009, kdy český HDP klesl meziročně o 4,5 %.
- Ostatní evropské ekonomiky v minulém týdnu rovněž překvapily nad očekávání dobrými výsledky za čtvrté čtvrtletí loňského roku. Ekonomika Německa se vyhnula dalšímu poklesu a dosáhla stejné úrovně produkce jako ve třetím čtvrtletí. Španělská ekonomika dokonce mírně vzrostla a francouzská vykázala oproti očekávání zhruba třetinový pokles.
Názory relevantních analytických pracovišť
- KB: Za dobrým výsledkem bude hlavně výroba. Zcela jistě zapůsobilo i rozvolnění restrikcí v předvánočním období, které zřejmě vedlo k nárůstu tržeb v maloobchodu a ve službách.
- ČSOB: Zásluhu na lepším než očekávaném výsledku měl nejspíš průmysl, který se jako jedno z mála odvětví svezl na vlně zahraniční poptávky. Celoroční výsledek táhlo dolů především výrazné omezení investic a spotřeby domácností. Předpokládáme, že k nižšímu propadu maloobchodních tržeb v závěru roku přispěla adaptace spotřebitelů na pandemickou situaci. Za výrazně lepším, než očekávaným výsledkem tak vidíme právě nižší pokles soukromé spotřeby.
- Raiffeisenbank: Restrikce se na podzim víceméně vyhnuly průmyslu a podniky tak využívaly posilující zahraniční poptávky. I přesto ale předpokládáme, že investiční aktivita firem zůstala slabá, jelikož řada firem výrazně redukovala náklady.
- ING: Nad očekávání silné číslo za 4Q bylo patrně taženo čistými exporty. Obecně byl však negativní dopad druhé vlny pandemie na ekonomiky slabší než na jaře, i z důvodu fungujícího průmyslu.
Pozitivní čísla komentuje Karina Kubelková, hlavní analytička Hospodářské komory ČR: „Potěšilo nás, že rána na české ekonomice není tak hluboká, jak se čekalo. Je ale otázka, jak bude ve skutečnosti velká, protože mimořádná opatření vlády v souvislosti s epidemií koronaviru způsobují nezanedbatelné škody podnikatelům i v letošním roce. Což se následně podepíše na pozdějším nástupu i na samotném vývoji oživení. Celkové vyčerpání podnikatelů a jejich chuť setrvat na trhu se totiž zhoršují každým týdnem trvání lockdownu, i odolnost má totiž své hranice. Světlem v tunelu by mohlo být očkování, úspěšnost této strategie ale ukáží až následující měsíce.“
Hrozbou pro ekonomiku může ovšem být očekávaný růst nezaměstnanosti, což již včera naznačila ministryně Jana Maláčová, když hovořila o hranici 4,4 % za leden, což by znamenalo meziměsíční desetiprocentní nárůst. Tento trend ještě posílí ve chvíli, kdy Česko přejde z režimu Antivirus do režimu Kurzarbeit – především zdecimované podniky ze segmentu turistického průmyslu budou muset propouštět a experti neočekávají, že tyto nezaměstnané v širší míře absorbuje průmysl či zemědělství, protože jejich potřeby na pracovní sílu jsou až na výjimky od sektoru služeb odlišné.
