Skončí účetní, poštovní doručovatelky i rozhodčí

Podle šetření společnosti ManpowerGroup mají české firmy ve druhém čtvrtletí letošního roku problém obsadit celou řadu pracovních pozic. „Třetina všech volných pozic na trhu, tedy 107 tisíc, je obsluha strojů ve výrobě a tyto pozice se nyní velmi těžko obsazují. Lidé z gastronomie a služeb nemají o práci ve výrobě zájem a nábor zahraničních pracovníků je nyní náročnější a zdlouhavý. Dále se hledá přes 80 tisíc pomocných dělníků především do stavebnictví, 67 tisíc řemeslníků a opravářů nebo 29 tisíc různých specialistů, techniků a odborných pracovníků,“ vypočítává Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká a Slovenská republika.

Situaci na českém pracovním trhu v současnosti samozřejmě nejvíce ovlivňuje pandemie koronaviru, ale i nezávisle na ni můžeme pozorovat zřejmé trendy, kterými se v budoucnu bude ubírat. Nejčastěji se v této oblasti mluví o automatizaci, digitalizaci a robotizaci. Covid tak urychlil změny, ke kterým český pracovní trh už delší dobu směřuje. Portálu Komora Plus to potvrdil Jacek Kowalak, ředitel české pobočky personální společnosti Randstad: „Pandemie koronaviru výrazně zrychlila automatizaci a digitalizaci, díky čemuž bude více než polovina všech pracovníků na celém světě mezi roky 2020 až 2030 potřebovat rekvalifikaci. Nasazení moderních technologií do firem urychlila pandemie o celou dekádu. Díky tomu se dá očekávat, že více než polovina pracovníků bude v následujících letech potřebovat zvýšit svou kvalifikaci nebo se plně rekvalifikovat.“ Podle Kowalaka v Česku může zaniknout 18 % pracovních míst a dalších 30 % pracovních pozic se výrazně změní.

Jiné pozice ale naopak vzniknou. Už dnes prý můžeme sledovat řadu nových pozic, které před pár lety ještě nikdo neznal, nebo vůbec neexistovaly. Jedná se například o specialisty na sociální sítě nebo učitele chatbotů, tedy komunikační specialisty vytvářející jazyk, kterým mluví chatbot, což je počítačový program, který simuluje lidskou konverzaci. V rozhovoru pro magazín Vysokých škol Universitas to uvedla vedoucí Ústavu práva a humanitních věd Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Martina Rašticová. Podle ní budou potřeba dálkoví online učitelé, kteří budou muset zvládnout přípravu online kurzů, natočení lekcí i komunikaci se studenty. Uplatnění najdou analytici velkých dat, potom influenceři, kteří částečně nahradí novináře a marketéry, a také pověřenci GDPR, kteří budou mít na starosti, jak společnost nakládá s osobními údaji.

Jacek Kowalak z Randstadu ale pro Komoru Plus zdůrazňuje, že inovativní technologie stojí za vznikem více pracovních míst, než kolik jich z důvodu automatizace zaniká. „Technologie přispěly k polarizaci trhu práce, protože vytvářejí mnohem více vysoce kvalifikovaných pracovních příležitostí a zároveň stále také příležitosti pro lidi s nízkou či žádnou kvalifikací,“ vysvětluje Kowalak a dodává: „Ohrožují tak především střední vrstvu pozic, tedy lidí, kteří nejsou ani příliš kvalifikovaní ani nekvalifikovaní. Jednou z hlavních kvalit zaměstnanců tak bude, jak jsou schopni akceptovat fakt celoživotního vzdělávání, učení se a adaptace na změny.“

Kowalak si ale dobře uvědomuje, že získat potřebné znalosti a dovednosti lidé nezvládnou ze dne na den: „Dá se očekávat, že co do znalostí a specializace se na trhu v budoucnu nebude potkávat očekávání ze strany zaměstnavatelů a nabídka ze strany volných kandidátů.“ Podle Kowalaka bude potřeba, aby v následujících letech do svých zaměstnanců a jejich vzdělávání intenzivně investovali i samotní zaměstnavatelé. Nemohou totiž spoléhat jen na osobní aktivitu lidí či na české školství, protože to údajně není schopné reagovat pružně, a navíc prý nedokáže predikovat, jaký typ znalostí bude potřeba za 5 či 10 let, a dle toho upravovat své kurikulum.

Přitom právě škola má žáka na budoucí uplatnitelnost na trhu práce připravit. „Nezbytné je, aby důraz na technologie, matematiku a kritické myšlení byl kladen už na školách. Nedostatek matematických dovedností jde totiž často ruku v ruce s chybami v úsudku či problémy při rozhodování, což jsou oblasti, které jsou a budou pro lidskou práci klíčové,“ zdůrazňuje Kowalak a podtrhuje, že zaměstnanci se musí připravit na to, že vzdělávat se a doplňovat si znalosti a dovednosti budou po celou svou pracovní kariéru.

Martina Rašticová z Mendelovy univerzity v rozhovoru pro Universitas popisuje základní pilíř konceptu Průmysl 4.0. Jde o inteligentní továrnu, ve které zákazník sdělí svůj požadavek a ten se pomocí internetu a webového konfigurátoru dostane přímo na výrobní linku. Celý proces běží automaticky a je propojen od výroby až po servis, potřebný materiál se automaticky odesílá ze skladu. Jeho přepravu zajišťují autonomní přepravníky, které jsou vybaveny čidly a na základě komunikace přesně ví, kam a v jaký čas mají materiál doručit. Hotový produkt zákazníkovi doručí drony.

Na základě tohoto modelu Rašticová pro Universitas odhaduje, že nejohroženější jsou takzvané middle skills profese: „Na sklonku života je také profese účetní, protože jejich práci už dokážou dělat automatizované programy.“ Mezi další, které zanikají, patří podle ní poštovní doručovatelka. Klasickou poštu nahradila elektronická. Dříve doručovatelky nosily například důchod seniorům, většina jich už preferuje bezhotovostní platební styk. Mizí pokladní, bankovní úředníci, agenti v cestovní kanceláři, rozhodčí, které již začínají nahrazovat video asistenti, asistenti právníka apod.

Server Aktuálně.cz v této souvislosti cituje Michala Nováka z pracovního portálu Profesia. Ten vzhledem k narůstající automatizaci předpokládá nižší poptávku po pokladních, recepčních a vrátných, a to navzdory tomu, že nábor na tyto pozice v současnosti nepolevuje. Zmíněný server přidává slova Karla Kotouna ze společnosti Accenture. Ten očekává změny i v automobilovém průmyslu: „Otazníky vyvstávají u tohoto oboru z důvodu autonomního řízení či kvůli přechodu na elektrické pohonné jednotky. Tato transformace má následně dopad na sekundární obory, jako jsou například řidiči autobusů, taxi a ostatních dopravních prostředků,“ řekl pro Aktuálně.cz Kotoun.

Naopak o pracovní uplatnění se podle Rašticové z Mendelovy univerzity nemusí bát profese, které sice nevyžadují velké vzdělání, ale nejdou nijak nahradit. Jedná se prý například o úklidové služby. „Extrémně vyžadované budou v souvislosti se stárnutím společnosti pečovatelské služby. Nezaniknou také kreativní profese,“ popsala pro Universitas Rašticová.

Během pandemie si řada firem vyzkoušela práci na home office. Protože zaměstnavatelé zjistili, že alespoň část pracovních povinností lze poměrně dobře plnit i z domova, dá se očekávat, že firmy budou k home office přistupovat častěji. Majitelka personální agentury Advantage Consulting Olga Hyklová čtenáře Aktuálně.cz seznámila s některými výsledky průzkumu, který její agentura mezi zaměstnavateli prováděla: „Přes 30 procent firem uvedlo, že zavedením práce z domova ušetřily na hrazení cestovních nákladů, 32 procent respondentů uvádí, že jim klesly náklady za používání tiskáren, stejné procento ušetřilo na občerstvení pro zaměstnance a 21 procentům firem klesly náklady za energie. Přes 98 procent firem navíc nehradí svým zaměstnancům provoz domácích kanceláří,“ uvedla pro Aktuálně.cz Hyklová. I tento rozměr by mohl zaměstnavatele motivovat, aby home office i nadále umožňovali, alespoň do určité míry.

Martina Rašticová v rozhovoru pro Universitas předpokládá také to, že firmy budou více nabízet flexibilní pracovní dobu. Zaměstnanci tak lépe skloubí pracovní povinnosti se starostí o rodinu. Flexibilní pracovní doba podle Rašticové umožní, že zaměstnanci nebudou hledat jinou práci, která by lépe vyhovovala jejich časovým požadavkům, a firmu tak neopustí.

Další novinkou, kterou Rašticová v posledních letech pozoruje, je takzvaná portfoliová práce, tedy že jeden člověk nebo jedna firma pracuje pro více zákazníků. „Jsou účetní, kteří dělají pro více firem, a třeba v Brně se velmi rozvíjejí shared service centra. Firmy zjistily, že je pro ně levnější některé činnosti zadat externím firmám a nesnažit se někoho vychovávat pro danou práci. Spoustu věcí lze navíc v současné době dělat přes počítač na dálku,“ uvedla pro Universitas Rašticová.

A podle Jacka Kowalaka je zřejmé, že do budoucna budou lidé častěji měnit zaměstnání, povolání, nebo dokonce své postavení na trhu práce: „Doby, kdy bylo běžné nastoupit do zaměstnání ve věku 18 let a v 60 letech odcházet ze stejné firmy do důchodu se zlatými hodinkami, jsou dávno pryč. Lidé již nejsou loajální způsobem, jakým kdysi byli,“ dodává Kowalak.

Hodně diskutovanou novinkou je v poslední době takzvaný kurzarbeit. Návrh na jeho zavedení už schválila Poslanecká sněmovna a teď o něm budou jednat senátoři. Jde o dočasné opatření, které se bude moct využívat při ekonomickém úpadku v důsledku přírodních katastrof, kyberútoku, epidemie či při jiném ohrožení ekonomiky. Jeho smyslem je zamezit propouštění.

Kurzarbeit zaměstnavateli umožní zkrátit zaměstnanci pracovní dobu, ten ale dostane minimálně 80procentní náhradu mzdy. Na její vyplacení zaměstnavatelům přispěje stát.

Jak uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí, na náhradu mzdy a odvody obdrží zaměstnavatel příspěvek ve výši 80 % nákladů. Stropem pro příspěvek by byl 1,5násobek celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by za těchto podmínek ale mohli zůstat doma maximálně čtyři dny v týdnu, a to nejvýše jeden rok. „Dobu, kdy nechodí do práce, budou lidé moci využít například na rekvalifikace, na zvýšení kvalifikace nebo návštěvou podobných kurzů organizovaných úřadem práce,“ poukazuje na další přínos novely zákona o zaměstnanosti ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Kurzarbeit podle MPSV nabízí řadu výhod pro všechny zúčastněné. Zaměstnanec bude nadále zaměstnán a nepřijde o příjem, zaměstnavateli klesnou mzdové náklady související s náhradou mzdy, státu nebudou vznikat náklady související s nezaměstnaností a udrží se domácí spotřeba podporující hospodářský růst.

Podporu by zaměstnavatelé vyřizovali stejně jako dosavadní příspěvky na mzdy z koronavirového programu Antivirus. Výhodou pro zaměstnavatele ale je, že na rozdíl od Antiviru by prostředky na náhrady mezd od státu dostával ještě před jejich vyplacením. Zaměstnavatel tak podá měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců, získá příspěvek a teprve pak vyplatí náhrady mezd.

Nárok na náhradu mzdy by měl ten zaměstnanec, který ve firmě pracuje alespoň tři měsíce a během pobírání příspěvku ani nějakou dobu po ukončení kurzarbeitu nesmí dostat výpověď. Firma by také v posledním měsíci před vyhlášením kurzarbeitu, při něm či rok po jeho skončení nesměla vyplatit dividendy, mimořádné podíly na zisku či předčasně splatit úvěr.

Pokud tento návrh schválí Senát a podepíše prezident republiky, kurzarbeit by mohl být využíván možná už od července. Otázkou je, nakolik v současné situaci bude vláda držet program Antivirus. Právě o tom se nyní jedná a mezi vládou, odbory a zaměstnavateli úplná shoda nepanuje.

Přečtěte si další článek o zkušenostech s podporou v době koronaviru.