Belgický příklad pro Česko
Trendy
25. 4. 2024 13:40
Pokud by se povedlo zavést v Česku moderní zálohovací systém na PET lahve s využitím QR kódu, občané by mohli...
Máte za svou bohatou manažerskou kariéru zformulované nějaké poselství mladým?
Nic není tak úžasné, jak to na první pohled vypadá. Pozitivní ale je, že nic není ani tak hrozné, jak to na první pohled vypadá. Život mě naučil, že zvládnout lze vše. Jen nesmíte mít v hlavě blackout a rudo před očima, musíte si věřit a hledat cesty, najít i spojence, bavit se o všem důležitém i s dalšími lidmi kolem. Když máte silný pocit, že cesta, po které jdete, někam vede, jděte po ní, i když ji ti ostatní neuvidí. Spousta lidí nedělá nic jen proto, že si myslí, že to nemá význam. Důležité je začít, vytvořit si kontakty, prostor… A zjistíte, že můžete věci ovlivňovat. Když jsem před lety začínal s tématem zdravého bydlení, mysleli si o mně mnozí, že jsem blázen, že to přece s cihlou vůbec nesouvisí. Ale zdraví jako hodnota je nad vším a týká se všeho, což nám ukazují poslední dva roky. Nicméně jsme to téma tehdy nevzali úplně za vlastní, a i když se mu dnes věnujeme, nejsme jeho nejviditelnějšími nositeli, tu pozici obsadili jiní. Neznamená to ale, že nejsou jiná témata. Už lépe jsme uchopili témata dostupného bydlení, udržení vody v krajině, biodiverzity, sekvestrace uhlíku v půdě. Sustainability nestačí, je třeba regenerovat přírodu a vrátit se ke kořenům… A změna hospodaření na půdě, na polích, v lesích, ale i v obcích a městech může rychle snížit koncentrace CO2 v ovzduší o 25 procent a zabránit přehřívání naší planety…
To ale nejsou primárně byznysová témata…
Ano, jsou to sice témata, která nemají z marketingového hlediska rychlý payback, ale přesto jsou byznysově nesmírně důležitá, souvisí totiž s vizemi. Začínají být klíčová i při rozhodování o tom, kam chtějí lidé jít pracovat. V pelotonu jsou vždycky různé role, někdo je lídr a někdo nosič vody. Všichni jsou důležití. Někdo vytváří příležitosti pro ostatní, někdo určuje strategii. Podobné je to i v byznysu. Můžete si svou roli vybrat, ale pokud chcete být leader, musíte mít vizi, vidět příležitosti, vědět, kde má být firma za deset dvacet let. My jsme jako firma byli v minulosti výborní v tom, jak jsme dokázali zvládat procesy, ale málo jsme se dívali dopředu. Ona je to zvláštní situace, jdete do toho, otevíráte dveře, ale vlastně nevíte, kam vedou. Vykročte do neznáma a hledejte příležitosti. Důležitý je ten první krok. Ta chuť otevřít dveře. Buďte otevření, ptejte se, uvažujte bez zábran a předsudků.
Ing. Luděk Bárta
Začínal kariéru ve sklárnách v Teplicích, prošel společností Kancelářské stroje, ale nebavilo ho být jen malým kolečkem ve velkém soukolí. Odešel do Cihelny Hostomice a v roce 1994, s její privatizací, odešel na centrálu Wienerberger do Českých Budějovic. Z pozice jednatele odešel letos na konci dubna, dnes s firmou spolupracuje jako konzultant na volné noze a věnuje se nadčasovým sociálním a environmentálním projektům. Od letošního roku je předsedou Stavební sekce Hospodářské komory ČR.
Vize se ovšem na zisku neprojevují bezprostředně…
Což je asi důvod, proč se s nimi pracuje méně, než je potřeba. V korporaci je to složitější, v rodinné firmě ale musí být nositelem vize jedině vlastník. Nebyznysová témata se v zisku samozřejmě projeví, jen časový horizont je delší. Proto mluvím o budoucnosti.
Každého ale zajímá především bilance na konci roku…
To není špatně, ale skutečně uspět lze jen tehdy, když se díváte dál. Často se může lidem zdát, že se honíte za vzdálenými chimérami, ale když bude vaše firma nositelem určité vize jako první, vytvoříte si pověst, díky níž vás lidé budou znát ještě dříve, než budou potřebovat váš produkt. Je to prostě způsob, jak komunikovat se světem. Mnoho firem hyne na operativu, soustředí se na nutné, okamžité potřeby a nemají pak sílu, prostor a čas dívat se dopředu. Je to jako řídit auto a dívat se jen do zpětného zrcátka.
Dívám se dopředu, vidím cesty, jak ale poznat tu správnou?
Na to recept nemám. Musíte si věřit, občas riskovat, jít proti trendu. Je třeba mít víc alternativ, něco jako více koní v závodě. Zvýšíte si šanci na úspěch.
A najdete jeden moment, který byl ve vaší kariéře nejtěžší?
To bylo asi v letech 2008 až 2010. Měli jsme jedenáct fabrik, po finanční krizi spadl trh, dost jsme jich museli zavřít a propustit hodně lidí. Z miliardy jsme najednou plánovali padesát milionů zisku, a to se nedělá hezky. Byli jsme donuceni dělat nepříjemná rozhodnutí, ty fabriky byly v dobré kondici a byli tam výborní lidé. Musel jsem zavřít Hostomice, svou fabriku, kde jsem začínal, propustit lidi, které jsem osobně znal. Chodili za mnou a říkali: „Luďku, šlo by s tím ještě něco udělat?“ A já věděl, že ji zavřít musíme. Zavřít fabriku, to je vždycky jako přijít o člena rodiny, ale zavřít svou fabriku… Kdo to nezažil, těžko si to představí. Hodně jsem to prožíval. Jenže i to patří k životu. Firma, fabrika se narodí, má svou zlatou éru a pak někdy zanikne. Je to jako v přírodě, když nerosteš, začneš umírat, nebo tě sežere jiný dravec. Proto je třeba růst, hledat nové příležitosti, nové segmenty, a nové akvizice.
Začali jsme povídání poselstvím, mně by se líbilo ještě jedno na závěr…
Zkoušejte bořit staré pravdy. A věřte, že nejhorší, vlastně spíš nejošidnější zkušenost, je úspěch. Zvlášť ten rychlý a jednoduchý.
