Bankroty nerostou, ale firmy stále čelí rychlému zdražování vstupů

Soudy v Česku ve třetím čtvrtletí obdržely 5 897 nových insolvenčních návrhů. To ve srovnání se stejným obdobím loni představuje pokles o 15 %. Prozatím se tak nepotvrdily obavy ze zpožděného nárůstu počtu insolvencí v důsledku koronavirové pandemie poté, co lidé vyčerpají všechny ostatní možnosti. „Státní pomoc zafungovala jak měla a pomohla zabránit vzniku náhlé a výrazné vlny insolvencí. Řada subjektů dokázala potíže překonat, ty ostatní pak vstupovaly do insolvencí postupně,” popisuje Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.

Přesto podle Valáška ale nemají firmy ani lidé ještě vyhráno. V případě fyzických osob hrozí potíže například majitelům rozestavěných nemovitostí, u nichž prudký růst cen materiálů způsobil výrazné překročení původního rozpočtu. „Pokud jim peníze na dostavbu domu nevystačí a budou se muset rozpracované nemovitosti i s pozemkem vzdát, může se s ohledem na situaci na trhu stát, že banka z prodeje projektu nepokryje ani hypotéku. V krajním případě to pak může vést i k exekucím či insolvencím, ” říká Valášek.

Také firmy musí mimo jiné i v důsledku dodávání vládní finanční pomoci do ekonomiky čelit mimořádně rychle rostoucím cenám vstupů a výpadkům v dodavatelských řetězcích. Nízká nezaměstnanost zároveň umožňuje pokračování svižného růstu mezd, což náklady firem dál zvyšuje. „Není důvod čekat plošnou katastrofu, ale pro podniky, jež nedokážou pružně přenášet prudce rostoucí náklady na zákazníky, se riziko insolvence v posledních měsících výrazně zvýšilo. Jde například o společnosti, jež mají zakázky nasmlouvané na dlouhou dobu dopředu, aniž by mohly upravit cenu,“ popisuje Valášek s tím, že financování některých firem a domácností může dále zatížit také růst úrokových sazeb centrální banky. Ty 30. září vzrostly o 0,75 procentního bodu, což je nejvyšší jednorázové zvýšení od roku 1997. Od úrokových sazeb ČNB se přitom odvíjí cena úvěrů pro firmy i fyzické osoby.

„Další rizika pro očekávané oživení české ekonomiky v letošním a příštím roce se skrývají také v drastickém nárůstu cen energií a zemního plynu, který se meziročně blíží 175 %, respektive 110 %. To extrémně zasahuje nejen náklady výrobních podniků, ale i celý sektor energetického trhu. Důvodem je daňová a dotační politika EU a současná politická situace v Rusku a Asii,” doplňuje ředitelka české pobočky úvěrové pojišťovny Atradius Markéta Stržínková.

Výzvou pro oblast insolvencí v Česku zůstává rovněž rozpracovaná legislativa a pokulhávající digitalizace. „Zatímco notáři či advokáti už mohou bez problémů pořizovat plnohodnotné zápisy nebo se účastnit výslechu na dálku za pomocí moderních technologií, insolvenční správci stále fungují v určitém právním vakuu,” říká Tomáš Valášek s tím, že IT řešení pro osobní jednání insolvenčních správců s klienty online jsou sice dostupná a vyzkoušená, ale pevné legislativní mantinely pro jejich využití stále chybí.

Čekat s digitalizací na novelu insolvenčního zákona, jež ale už do voleb nestihne projít legislativním procesem, a bude tak odložena minimálně do doby, než se jí začne zabývat nová vláda, však podle Valáška není třeba. „O tom, že oblast insolvencí potřebuje úpravy, aby mohla efektivněji plnit svoji roli, není pochyb. Ztroskotání stávajícího návrhu novely dokonce dává šanci připravit tolik potřebné změny znovu, jinak a lépe. Na digitalizaci ale není nic složitého, proto není důvod s ní čekat další rok, dva nebo tři na komplexní změnu právní úpravy,“ myslí si Valášek.

Prosadit potřebné změny by podle něj bylo možné například už při schvalování zákona o preventivní restrukturalizací, který nyní míří do připomínkového řízení. Do českého právního řádu by měl s účinností od července 2022 zapracovat směrnici EU, jež zahrnuje nové nástroje k odvrácení hrozícího úpadku podnikatelům v přechodných finančních potížích.