Umělá inteligence otevírá ve farmacii příležitosti k růstu

Zdravotnictví a farmaceutický průmysl patří už dnes k nejinovativnějším odvětvím ekonomiky. Výrobci léků dávají na výzkum a vývoj v průměru 25 % svých příjmů. Přesto si pacienti musí někdy počkat i více než 10 let, než se k nim nový přípravek dostane. Nároky na bezpečnost jsou tak vysoké, že až devět z deseti nově vyvíjených léků navíc ztroskotá už ve fázi klinického výzkumu. Na obzoru je ale technologie, jež má potenciál odvětví zcela transformovat a peníze, jež do něj proudí, využít násobně efektivněji. Jde o umělou inteligenci.

AI si dnes do zdravotnictví nachází cestu především v oblasti monitorování a lékařského zobrazování – jde například o podporu lékařů při analýze snímků z počítačových tomografů či jiných podobných zařízení. S ohledem na riziko chyby a obavy z možných dopadů na lidské zdraví je ale její nástup pomalejší než v jiných odvětvích. Největší potenciál změnit to, a otevřít tak AI stavidla do zdravotnictví jako celku, má nyní farmaceutický sektor. Podle průzkumu společnosti Morgan Stanley by mohl v nadcházející dekádě na urychlení vývoje léků pomocí umělé inteligence vynakládat až 50 miliard dolarů ročně. Kromě růstu zisků firem v tomto odvětví by to mohlo přinést také nové a inovativní způsoby léčby pro pacienty. A to způsobem, který je rychlejší a lepší než kdykoli předtím.

První náznaky toho, že využití umělé inteligence ve farmaceutickém průmyslu začíná nabírat na obrátkách, přicházejí z Číny. Ke konci roku 2022 tam působilo již téměř 80 začínajících (startupových) farmaceutických firem. „Investice do čínského farmaceutického průmyslu loni dosáhly 25 miliard dolarů. To sice proti roku 2021 představuje pokles skoro o polovinu, ale důvodem byla hlavně opatření proti šíření Covid-19. Vzhledem ke stávajícímu znovuotevření Číny po pandemii se v roce 2023 očekává návrat k růstu,“ říká Judi Ji, expertka společnosti Atradius z divize Pharmaceuticals pro asijsko-pacifickou oblast.

Partnerství mezi farmaceutickými podniky a společnostmi zaměřenými na umělou inteligenci či big data vznikají stále častěji také v Evropě a USA. „Spolupráce amerických společností Amazon Web Services (AWS), Pfizer a Merck s evropskou AstraZeneca a izraelskou Teva Pharmaceuticals vyústila v založení laboratoří AION Labs. Ty budou zajišťovat AI a výpočetní kapacity a vyvíjet nové farmaceutické postupy. AWS zároveň nedávno představila iniciativu AWS Generative AI Innovation Center. Cílem projektu v hodnotě 100 milionů dolarů je urychlení zavádění umělé inteligence v podnikové sféře,“ popisuje Patrick Scardina, odborník společnosti Atradius z divize Pharmaceuticals pro Severní a Jižní Ameriku.

Některé přední farmaceutické společnosti dokonce budují vlastní týmy zaměřené na umělou inteligenci tak, aby udržovaly pokročilou technologii a s ní spojená data zcela mimo dosah konkurence. Pozadu ale nezůstávají ani začínající podniky a menší firmy. Například nástroj start-upu ChatGPT pro zpracování přirozeného jazyka poháněný umělou inteligencí získal investici ve výši 175 milionů dolarů, aby pomohl transformovat zdravotnictví a vědu. Podle výzkumníků z Massachusettské všeobecné nemocnice a Ansible Health je tak robustní, že již nyní dokáže složit lékařskou licenční zkoušku ve Spojených státech.

Celosvětový trh s umělou inteligencí ve zdravotnictví dosáhl v roce 2022 odhadované hodnoty 15,1 miliardy dolarů. Do roku 2030 by se podle expertů mohl zvětšit až 12krát na více než 185 miliard dolarů.

Umělá inteligence však přináší tradičním farmaceutickým firmám nejen nové příležitosti, ale představuje pro ně také rostoucí konkurenci. Už dnes jsou na trhu nositelná zařízení monitorující vše od hladiny glukózy v krvi až po srdeční tep. Řadu z nich vyrábí technologické korporace jako Google nebo Amazon, pro které je tato oblast novinkou.

Rychlý rozvoj umělé inteligence klade vysoké nároky také na regulaci, kterou má naprostá většina zemí v oblasti zdravotnictví velmi přísnou. Legislativní prostředí se ale nástupu AI postupně přizpůsobuje. Například Čína loni zrušila omezení týkající se diagnostických technologií s podporou umělé inteligence, což umožnilo širší využití AI mimo nemocniční prostředí. „Pro samotnou léčbu s pomocí umělé inteligence nicméně Čína zatím původní pravidla zachovala. Svědčí to o vysoké míře nejistoty a obavách z rizik, jež má dohled úřadů udržet pod kontrolou,” popisuje Judy Ji.

Také úřady v Evropě již kontrolují používání umělé inteligence ve většině aplikací včetně farmaceutických. „Obavy EU souvisí mimo jiné s otázkami ochrany soukromí při trénování AI na vstupu a s předpojatostí v rozhodnutích nebo návrzích AI na výstupu,“ vysvětluje Rubén del Río Hernández, který v pojišťovně Atradius v divizi Pharmaceuticals odpovídá za region Evropy.

Brzdu rychlejšího pronikání AI do farmaceutického průmyslu představují kromě regulace také náklady. Ty jsou s ohledem na nutné investice do výzkumu a vývoje v oboru vysoké už nyní. Umělá inteligence a s ní spojené nové technologie nároky na financování ještě navýší, což může z trhu postupně vyřadit menší firmy. Ty jsou přitom často ve srovnání s korporacemi flexibilnější, dynamičtější a rychleji se přizpůsobují vnějším podmínkám.

Zajímavé firmy, jež nebudou mít dostatek vlastních zdrojů k plnému využití umělé inteligence, se podle Hernandéze mohou stát akvizičním cílem velkých farmaceutických společností. Malé firmy s nízkým potenciálem však pravděpodobně skončí – mimo jiné i proto, že do odvětví díky rostoucím významu AI budou přicházet noví hráči. Například pro technologické giganty je zdravotnictví atraktivní proto, že představuje velký a dlouhodobě udržitelný trh. Všichni lidé chtějí žít lépe a déle a léky či léčebné postupy k tomu potřebují.

Kromě technologických společností se navíc o oblast zdravotnictví stále více zajímají také potravinářské firmy, výrobci kosmetických přípravků, poskytovatelé wellness služeb a s ohledem na rozvoj telemedicíny rovněž telekomunikační operátoři. Také banky a pojišťovny již připravují programy prevence spojené s monitorováním zdravého životního stylu.

Ačkoli se zatím noví hráči zaměřují spíše na zdravotní péči, než aby zvyšovali konkurenci přímo farmaceutickým firmám, mnozí z nich disponují velkým množstvím volných peněz. Budou tak schopni získávat farmaceutické nebo biotechnologické společnosti formou akvizic. Na obzoru se tudíž rýsují zajímavé synergie mezi technologickým sektorem a farmacií. Velké farmaceutické společnosti by se proto měly mít na pozoru.