Plzeňští vědci na strojírenském veletrhu

Těžištěm expozice Regionálního technologického institutu (RTI) jsou aditivní technologie, tedy 3D tisk. Ten je jedním z hlavních směrů výzkumného centra Fakulty strojní. RTI například disponuje jednou z nejmodernějších technologií v oblasti tisku kovů. V Brně proto představí frézovací hlavu Medúza, navrženou pro výrobu 3D tiskem z kovu a určenou pro produktivní obrábění žáruvzdorné slitiny IN718. Použitá technologie výroby se pozitivně projevuje i v designu frézy. Do těla je zakomponovaná složitá soustava kanálků s proměnným průtokem procesní kapaliny, speciální dýzy přesně moderují směr kapaliny do místa řezu, čímž je umocněn pozitivní vliv kapaliny na proces obrábění. Hlavním přínosem frézy je však naladění její tuhosti v axiálním a radiálním směru, což zlepšuje produktivitu obrábění. Celý koncept frézy přináší značnou úsporu hmotnosti a redukuje setrvačné účinky, které tak nezatěžují vřeteno stroje v takové míře jako plná konvenční fréza. Kromě frézy Medúza nebude v expozici RTI chybět ani frézovací hlava Kraken, určená pro frézování těžkoobrobitelných materiálů, která získala na MSV v roce 2018 Zlatou medaili za nejlepší exponát v kategorii Inovace komponent ve strojírenství.

Speciální 3D tisk bude reprezentovat také 3D model úzkorozchodného podvozku nízkopodlažní tramvaje. Ten byl vytištěn v měřítku 1:15 z materiálu PA12GB, obsahujícího kromě základního materiálu, jímž je polyamid, neobvykle také 40procentní podíl skla. Právě využitím skla ve 3D tisku je RTI v rámci ČR zcela unikátní. Jeho použití ovlivňuje vlastnosti výsledného materiálu, například mu propůjčuje větší tuhost. Použitá technologie 3D tisku navíc dokáže bez jakýchkoliv úprav vytisknout velmi komplikovaný model podvozku se všemi detaily, které obsahuje původní „výrobní“ model. Exponát je tak ukázkou toho, jak lze na průmyslové tiskárně HP tisknout modely či funkční prvky konstrukcí s velmi dobrými mechanickými vlastnostmi a vysokou kvalitou povrchu materiálu.

Výzkumné centrum RTI spolupracuje také s vesmírným průmyslem. Pro klatovskou společnost ATC Space, spolupracující s Evropskou vesmírnou agenturou, navrhlo technologii obrábění dílů nosné rakety. Jde přitom o velmi aktuální problematiku obrábění hliníku. Na MSV tak bude k vidění díl rakety Ariane 6, který slouží pro připojení pomocných startovacích motorů P120C, resp. pro jejich bezpečné oddělení po vyčerpání paliva. Vyroben je z hliníkové slitiny, dosahující pevnosti v tahu více než 500 MPa. Díly vyrábí s technologickou podporou RTI právě klatovská společnost ATC Space.

Možnosti využití 3D tisku ukáže výzkumné centrum RTI také na 3D modelech archeologických nálezů. Ty RTI vyrábí v rámci spolupráce s muzei, která tyto kopie hmotných pramenů mohou využívat například při popularizačních akcích.

Výzkumné centrum Nové technologie pro informační společnost (NTIS) Fakulty aplikovaných věd představí na MSV systém DronePort. Jedná se o unikátní prototypové zařízení pro automatickou výměnu a správu baterie dronu. Droneport obsahuje robotický manipulátor se speciálně upraveným uchopovačem, který umožňuje automatické sejmutí baterie z dronu a následné umístění do nabíjecí stanice. Ta se postará o její správné nabíjení a zamezí její předčasné degradaci. Prototyp je jedním z výsledků evropského projektu COMP4DRONES. Kromě samotného zařízení je k dispozici ukázka počítačové simulace v reálném čase, včetně použití celého systému v praxi.

Vysokoškolský ústav Západočeské univerzity Nové technologie – výzkumné centrum (NTC) se ve svém výzkumu a vývoji zaměřuje mimo jiné na technologie obnovitelných zdrojů energie založené na bateriových systémech. Ve své expozici přiblíží výzkumné centrum NTC ve spolupráci se start-upem Pinflow technologii pro stacionární ukládání energie na bázi vanadových redoxních průtočných baterií, která umožňuje oddělení kapacitní (kWh) a výkonové (kW) složky. Celé řešení je nehořlavé a nevýbušné. Nespornou výhodou je vysoká životnost baterie bez ztráty kapacity, převyšující 25 let. Po celém světě je těchto baterií nainstalovalo více než 50. Samotná technologie je vhodná zejména pro velké instalace, kde výkony převyšují jednotky MW. V expozici bude k vidění zmenšený model zařízení.

Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara předvede návštěvníkům MSV, jak průmyslový design dokáže reagovat na současné výzvy. Studenti designu v ateliéru Jana Korabečného a Štěpána Soutnera zpracovávali neobvyklé zadání: 350 000. Tolik lidí se podle odhadu OSN utopí na světě za jeden rok. Zkuste přijít s řešením, které dokáže toto číslo snížit. Jak se s tématem vypořádali designéři plzeňské Sutnarky a studenti nových médií Taylor´s University v Malajsii, to mohou návštěvníci MSV posoudit sami. Návrhy záchranářského oblečení, přileb nebo dětské evakuační kolébky si v expozici Sutnarky prohlédnou ve virtuální realitě.