Rok 2027 narovná mzdy mezi muži a ženami
Expertní pohled
23. 4. 2024 07:21
Stejná práce, ale jiné platové ohodnocení. Podle dat Statistického úřadu Evropské unie činí rozdíl ve mzdách mezi ženami a muži...
Jak vnímáte v současné době situaci na trhu? Inflace, nedostupnost zdrojů, nedostatek zaměstnanců, narušené logistické řetězce… Co z toho pro vás představuje největší problém?
Pro nás je v tuto chvíli nejpalčivějším problémem možná paradoxně poptávka, která vysoce převyšuje naše možnosti. Nemyslím si, že je tak vysoká proto, že by trh tolik vyrostl, ale lidé mají obavu, že stavební materiály v budoucnu budou nedostupné, nebo budou významně dražší. Poptávka, která by se za normálních okolností roztáhla třeba na tři čtvrtě roku či rok, se koncentrovala do dvou měsíců. Není žádná kapacita, která by tak vysoký převis poptávky dokázala uspokojit.
Ale to není záležitost dvou měsíců…
Není, ten problém vznikl někdy na konci loňského prvního pololetí, kdy se začalo mluvit o rostoucích cenách energií a o nedostatku materiálů, železa, dřeva. Ta vlna pomyslného nedostatku se pak táhla celým rokem a přelila se i do roku letošního. Říkám pomyslného, protože my jsme tehdy ještě žádné nedostatky nepociťovali. V prosinci jsme ale měli ve střešních krytinách i ve zdicích materiálech rekordní prodeje, přestože zima byla vždy takovým obdobím nádechu. V této zimě se to nestalo a my jdeme do sezony s minimálními zásobami. Všechno, co vyrobíme, okamžitě dodáváme. Takže pro nás je nyní opravdu největším problémem nastavit vnitřní systémy tak, abychom byli schopni uspokojit poptávku v nějakém reálném čase. U tašek a dlažby se nám to poměrně daří, u cihel je situace složitější s ohledem na to, že máme sedm výrobních závodů a každý vyrábí něco trochu jiného a zkombinovat to všechno opravdu není jednoduché. Tam jsme museli dokonce v jednu chvíli pozastavit objednávky, abychom vůbec byli schopni plnit garantované dodávky strategickým partnerům. Takže u menších projektů dochází ke zpožděním.
Růst úrokových sazeb vám pomůže? Ochladí poptávku?
Říká se to, ale když se dívám na loňský objem schválených hypoték, který byl oproti roku 2020 téměř na dvojnásobku, tak si to nemyslím. A objem schválených úvěrů ze stavebního spoření vyrostl meziročně o šedesát procent. To je signál, že trh jen tak nezpomalí. A lze očekávat, že inflace se v horizontu několika měsíců dostane zpět k hranici, kam Česká národní banka míří, a s tím klesnou i úrokové sazby a trh znovu ožije. Samozřejmě, je velkou otázkou, jak se bude vyvíjet situace na Ukrajině. A je tu ještě jeden faktor, který poptávku roztáhne do času, a to je faktor rukou. Protože ten schválený objem hypoték musí také někdo realizovat. Jenže rukou tu rozhodně není dostatek a určitě jich nepřibývá, spíše naopak. Takže výhled pro stavebnictví je vesměs pozitivní, byť doba je prudce turbulentní.
Je situace podobná v celé Evropě, nebo jste schopni si třeba pomoci dovozem v rámci koncernu?
Když k takovému výkyvu došlo na našem lokálním trhu v minulosti, vždy jsme šli touto cestou. Dnes je to ale tak, že všechny okolní země, a vlastně celá Evropa, jsou ve stejné situaci. Poptávka po stavebních materiálech roste všude. Takže mimo to, co se nám již podařilo zasmluvnit, nedostaneme nic navíc.
Chce-li jít společnost cestou udržitelnosti, měl by si i spotřebitel uvědomit, že to nebude zadarmo. Znamená to vyšší náklady – dražší vstupy, kvalitnější technologie, zdatnější personál. A na konci by měl být i osvícený zákazník, který si to uvědomuje a za udržitelný výrobek rád zaplatí více. My všichni jsme součástí tohoto řetězu.
Může mít vliv na rostoucí poptávku i zpřísňující se legislativa, která nutí majitele domu k rekonstrukcím?
Částečně se tento vliv může projevovat, protože když jsme se dívali na počet stavebních povolení u rodinných domů, tak v konci roku 2019 byl patrný jednoznačný výkyv oproti běžnému trendu. A lze to asi přičíst i tomu, že od roku 2020 začala platit nová a přísnější pravidla pro domy s téměř nulovou spotřebou energie. Napovídá tomu i zmíněný růst objemu úvěrů ze stavebního spoření, které typicky slouží ke krytí investičně méně náročnějších projektů, kam spadají i rekonstrukce. Nemluvě o tom, že úspory domácností jsou na rekordní úrovni. Úspory plus menší úvěr tak na rekonstrukce typu zateplení či nové střechy určitě stačí. Takže ano, dalo by se to dát do souvislosti.
Když se bavíme o potenciálu stavebního trhu a vlivu růstu úroků, lze pozorovat třeba pokles výstavby rodinných domů a naopak růst výstavby domů bytových, do nichž by investovaly municipality?
Dostupné obecní bydlení se stává velkým diskuzním tématem… Trend urbanizace, sestěhovávání lidí do měst, je realitou. Je to vidět ve všech větších městech v České republice. Je to nejen potřeba bydlení, ale také jsou to investičně ukládané peníze. Každý dnes hledá lepší možnost zhodnocení vlastních peněz, než je pouhá desetina procenta na spořicím účtu. Když jsme v rámci průzkumu oslovili municipality a zjišťovali, zda a kdy budou investovat do výstavby bytových domů, jednoznačně z toho vyšlo, že zájem tu je, a tento typ výstavby tedy bude posilovat. Obce cítí potřebu mít určité množství bytů už proto, aby mohly zajistit potřebu určitých profesí. Když chcete, aby se lidem dobře žilo, musíte jim zajistit lékaře, hasiče, policisty, učitele… A v mnoha městech je takových profesí nedostatek. Nabídka bydlení je jedním z nejlépe fungujících lákadel.
KAMIL JEŘÁBEK A WIENERBERGER ČESKÁ REPUBLIKA
Kamil Jeřábek je od roku 2021 generálním ředitelem společnosti Wienerberger, s.r.o., která je českou součástí nadnárodního koncernu Wienerberger Ziegelindustrie AG – ten představuje největšího světového výrobce cihel a současně lídra v produkci pálené střešní krytiny v Evropě. Skupina působí ve více než 26 zemích světa, mimo jiné ve Velké Británii, Rakousku, Německu, České republice, Slovensku, Maďarsku, Polsku, Belgii, Francii, Slovinsku, Chorvatsku, Holandsku a Itálii. V roce 1999 vstoupila společnost s cihlářskými výrobky i na trh USA. V České republice Wienerberger působí od roku 1991 a patří mezi nejvýznamnější výrobce stavebních materiálů. Základem nabídky je zdicí systém Porotherm a keramické střešní krytiny značky Tondach, dalšími produkty jsou lícové cihly a obkladové pásky Terca, betonové dlaždice Semmelrock, keramika Silike a Steinzeug i potrubní systémy Pipelife.
Je to asi dva roky, kdy jste v Česku přišli s konceptem e4 domů, který plně odpovídá současným environmentálním trendům. Máte už nějaká reálná data?
Ten koncept je motivován snahou nenabídnout drobným investorům pouze materiály, které si nějak poskládá, ale ucelené řešení včetně služeb, které garantuje konečné parametry. Proto jsme přizvali i celou řadu partnerů, a vznikla vlastně platforma pro výstavbu moderních energeticky, ekonomicky i environmentálně úsporných rodinných domů. Dnes jsme na úrovni zhruba sto padesáti realizací, ale zájem i potenciál je mnohonásobně vyšší, což vidíme mimo jiné i na obrovském zájmu o online konfigurátor e4 domu, který jsme představili v květnu loňského roku. Ukazuje se, že investor má zájem o kvalitní a komplexní řešení, které garantuje určitou úroveň těch hlavních parametrů, a je rád, že může mít hned na začátku poměrně přesně vyčíslené náklady. My jsme konceptu e4 věřili natolik, že už nějakou dobu pracujeme na jeho aplikaci pro segment bytových domů a právě v těchto dnech je v povolovacím řízení první projekt, komplex několika bytových domů, na Kladně. A ani tím nekončíme, protože se také zabýváme širším kontextem stavby a jejich umístění v krajině, abychom dokázali vyhovět požadavkům na udržitelnost a podporu biodiverzity. Připravujeme proto v rámci konfigurátoru i pohled na to, jak moc je, či není zamýšlený dům zelený. Jsou to témata i pro nás ještě poměrně nová, ale témata, která tu jednoznačně jsou.
Vnímají to stejně i investoři? Jakou máte zpětnou vazbu?
Právě že velmi pozitivní jak ze strany obcí, tak ze strany velkých developerů. Environmentální rozměr je u současné výstavby stále více akcentován a každý, kdo v tomto ohledu podniká nějaké aktivity, je něco jako nositel olympijského ohně. Ten, kdo startuje nějakou novou etapu, kdo prošlapává cestu. A to není vždy úplně snadné a nenese to rychlé ovoce, ale my v tom vidíme velký smysl. Už proto, že z přírody bereme surovinu pro naše materiály a cítíme potřebu něco jí vracet. Jsme přesvědčeni, že k etice současného podnikání patří nejen snaha prostředí vysát a vytvořit co možná největší ekonomický efekt, ale i snaha něco dát, udělat něco pro budoucnost. Stává se to ekonomickou nutností a je to dnes v podobě ESG kritérií velmi aktuální téma.
Vaše aktivity v tomto ohledu jsou širší než jen e4 koncept, nedávno u vás proběhl audit, který zkoumal potenciál z pohledu cirkulární ekonomiky…
Je pravda, že banky i burza posuzují dnes hodnotu firem i z pohledu ESG kritérií a aktivity v tomto směru jsou vlastně už opravdu nutností. Trochu se ale obávám, aby ten stále silnější tlak nebyl kontraproduktivní…
Jak to myslíte?
Vnímám nebezpečí, že v mnoha případech může jít o aktivity na úrovni natírání trávy nazeleno. Víte, on je rozdíl v tom, jestli něco děláte jen proto, že potřebujete tři body do skóre, nebo to vnímáte tak, že opravdu něco zlepšujete. A tu opravdovost asi ESG scoring nepřinese. Proto mě těší, že jdeme touto cestou už nějaký čas a jdeme jí jako celý koncern ve snaze opravdu pomoci. Protože ve firmě, která jen natírá trávu nazeleno, bych asi pracovat nemohl. Myslím, že jsme jedna z mála firem, která už má ESG manažera.
To po vás někdo chtěl?
Nechtěl. Ale jak jsem říkal, my už cestou společenské odpovědnosti a sounáležitosti s přírodou jdeme řadu let, těmto tématům se na nejrůznějších úrovních a v nejrůznějších projektech věnovalo mnoho kolegů, ale vlastně to byly takové střípky. Tak jsme si řekli, že by bylo dobré to uchopit koncepčně, a od února jsme skutečně přijali kolegyni na pozici ESG manažera. Jejím úkolem je sdružovat a koordinovat všechny aktivity tohoto typu ze všech oddělení.
Do kterých oblastí vaše aktivity spadají? Prioritní asi budou úspory energií…
Samozřejmě energie jsou u nás velkým tématem, protože cihlařina je energeticky náročná výroba a každý pohyb cen energií se promítne do výsledků. Proto se dlouhodobě snažíme energetickou náročnost snižovat, aby nás výkyvy zasáhly co nejméně. S ČEZ teď například zkoumáme možnost využití fotovoltaiky. Tématem je i voda, pro nás velmi důležitá složka. Tam se bavíme jednak o projektech typu udržení vody v krajině a jednak na úrovni jednotlivých závodů řešíme využití dešťové vody, která dnes odtéká bez užitku mimo závod, případně vývěry spodní vody v hliništích. Takže není to jen otázka vlastního snižování spotřeby, vnímáme to komplexněji. Ve výrobě se snažíme snižovat uhlíkovou stopu, a to jak procesní ze suroviny jako takové, tak z technologie, kde hledáme cesty pro nejlepší využití dodávané energie. A má to samozřejmě i další aspekty. V nevýrobní sféře jedeme několik projektů. V rámci koncernu budeme mít v roce 2022 padesát závodů, které budou mít vlastní plán na podporu biodiverzity, dva z těchto závodů budou u nás. Tento plán budeme připravovat ve spolupráci s vysokými školami. Cílem je podpořit rostlinnou i živočišnou sféru a moc se na to těšíme. Chceme do toho vtáhnout celou firmu, lidi na fabrikách i místní samosprávu, protože cílem je zlepšit prostředí obecně.
To se týká území těžby, skrývek?
Nejen těch, týká se to všech pozemků, všech výrobních závodů, které máme. To jsou parkovací plochy, trávníky, sklady, haly, cesty, okolí… To je rámec, ve kterém chceme hledat opatření, která zlepší celkové prostředí, sníží prašnost i hlučnost a zlepší podmínky pro rostliny i živočichy. Mělo by vzniknout propojení mezi místní samosprávou a našimi lidmi, věříme, že se všichni aktivně zapojí z potřeby něco udělat, pro dobrý pocit, z touhy pečovat o své okolí, aby bylo hezké. Takové jsou zkušenosti ze zahraničí, kde podobné projekty už máme. Věříme, že se to povede i u nás. Skrývky řešíme zase v jiných projektech.
Nepromítne se – nejen ve vašem případě – nástup ESG aktivit do dalšího zvyšování cen produktů a služeb? Protože někdo to zaplatit musí…
Ta otázka je na místě. Ano a ne. Bereme přece jako samozřejmost, že z výnosů financujeme lidi, vývoj, marketing. A musíte k tomu přičíst i odpovědnost. Jenom brát není možné, musíte něco i vracet. Na druhou stranu, chce-li jít společnost cestou udržitelnosti, měl by si i spotřebitel uvědomit, že to nebude zadarmo. Znamená to vyšší náklady – dražší vstupy, kvalitnější technologie, zdatnější personál. A řešením je samozřejmě i osvícený zákazník, který si to uvědomuje a za udržitelný výrobek rád zaplatí více, protože tím prospěje lepší kvalitě. My všichni jsme součástí toho řetězu, i nás jako zákazníků se týká to, že nelze jen brát. A velmi mě těší, že roste počet těch, kteří pozitivně reagují na naše projekty a aktivity, které jsem zmínil, konceptem e4 počínaje a podporou biodiverzity na závodech konče. Možná se na tom podílí i náš web naszdravydomov.cz, kde se snažíme srozumitelnou formou o edukaci, o to, aby ta naše témata rezonovala ve společnosti.
