Zachrání Super-Mario (znovu) Evropu?
Názory
18. 4. 2024 19:14
Bývalý šéf ECB Mario Draghi dostal od Evropské komise nelehký úkol – do konce června má jeho tým vypracovat zprávu,...
Program naplnily tři diskusní panely. Ten dopolední s názvem Byznys 2030+ kopíroval dlouhodobé téma spolupráce českých vědců s českými firmami a hledal cesty, jak nejlépe využít český znalostní potenciál. S ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR profesorem Janem Konvalinkou a ředitelem Výzkumného ústavu textilních strojů profesorem Miroslavem Václavíkem diskutovali podnikatel, investor a zakladatel technologicky orientovaného venture capital fondu Nation One Marek Moravec, zakladatel úspěšného startupu Advanto Martin Fortelný a andělský investor Jan Hladký.
-
Foto: Aleš Funke 
Prohlédnout galerii (7 fotografií)
-
Foto: Aleš Funke
-
Foto: Aleš Funke
-
Foto: Aleš Funke
První odpolední panel se odrazil od dlouhodobého problému české ekonomiky – nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců. Jedinou cestou, jak jej v krátkém horizontu eliminovat je totiž lepší práce manažerů při řízení. Inspirativní panel s názvem Řídit firmu znamená řídit lidi se tak věnoval hlavně tomu, jak by měl vypadat manager současnosti a jaké má nástroje k motivaci a řízení týmu. Úvodního warm upu se zhostila Jitka Jungmannová, expertka na vizuální komunikaci ve firmách. Spolu s ní pak v panelu diskutovali spolumajitel společnosti BDA a expert na odměňování Martin Kopecký, senior manažer a řídící partner společnosti M.C.TRITON Radoslav Tesař, HR ředitel společnosti M2C Michal Kroužil i expert na HORECA segment a majitel společnosti Adequio Milan Pavelka, který se věnuje práci s talenty.
Závěr pracovní části dne obstaral panel s názvem Firmy ve věku ESG, který reflektoval otázky společenské odpovědnosti v byznysové realitě. Nad nimi s velmi spontánní účastí publika diskutovali ESG expert ČSOB Advisory Lukáš Flídr, ESG expert společnosti BDO Stanislav Klika a ředitelka Business Leaders Fora Michaela Stachová.
Živá a emotivní diskuse ilustrovala, že podnikání sice už nikdy nebude autonomní ekonomická kategorie, nicméně chybí angažmá mimoevropských zemí a také větší společenská edukace v rámci Evropské unie. Jedním ze zásadních problémů je totiž fakt, že náklady ESG transformace a souvisejících regulací ponesou z drtivé většiny právě podniky. Studie totiž ukazují, že zákazník či spotřebitel sice po naplnění ESG cílů volá, ale pokud proklamaci měl potvrdit při nákupu produktů a služeb, je ochoten akceptovat růst jejich ceny maximálně o 5 %. Investice na straně podniků budou ale řádově vyšší. A ne vždy povedou k novým ziskům.
