Jak zařídit přežití obchodů na malých vesnicích?

Projekt se zabývá se situací obchodů v obcích do 3000 obyvatel, přičemž autoři kladou důraz především na obce do 500 a 1000 obyvatel. Výzkumníci mají ambici navrhnout způsoby řešení situace obchodů na venkově na základě zjištěných dat, s ohledem na reálné dopady absence obchodu v různých typech sídel. Výsledkem bude metodika stanovující objektivní přístup k podpoře obchodů na venkově na základě populační velikosti, polohy v sídelní struktuře, dopravní obslužnosti a dalších specifických vlivů, která bude řešit i formu a účel financování na úrovni státu, krajů a obcí.

Dalším výstupem pak bude výzkumná zpráva obsahující všechna fakta zjištěná v jednotlivých fázích řešení projektu jako výsledky šetření provozovatelů obchodů, výsledky šetření obyvatel, závěry z případových studií a další. Aplikačními garanty projektu jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Pardubický kraj, Sdružení místních samospráv ČR, obec Vysočina a Asociace českého tradičního obchodu (AČTO). Mediálním partnerem projektu se stal časopis Zboží&Prodej a kongres Samoška. Výzkum provádí společnost GaREP, spol. s. r.o.

„Projekt reaguje na aktuální trendy rozvoje venkova. Například na individuální automobilovou dopravu, která způsobuje změny nákupního chování směrem k většímu využívání nákupních center. Velké obchody řetězců se rozšiřují i do menších měst a znamenají často problém pro udržitelnost malých obchodů na vesnicích. To se ale může stát potíží například pro seniory nebo osoby na mateřské a rodičovské dovolené,“ uvedl Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR (TA ČR), která projekt podpořila v Programu ÉTA.

V příměstských oblastech je úbytek služeb kompenzován vyšší intenzitou veřejné dopravy, v odlehlejších územích může být ale veřejná doprava pro denní dojížďku za základními službami nedostatečná. Neexistence základních služeb se projevuje snížením atraktivity obcí a hrozbou jejich vylidňování. Zhoršují se i podmínky pro soběstačnost seniorů, čímž narůstá zátěž systému sociálních služeb. Zvyšování dopravní zátěže při nákupech v obchodních centrech zase vytváří tlak na životní prostředí. Rušení obchodů v malých obcích má dopady i na lokální ekonomiku.

Projekt se zaměřuje na zkoumání dostupnosti zásobování základními potravinami a chce přispět ke zvýšení rovnosti podmínek v přístupu k základním životním potřebám. „Zmíněné problémy veřejná správa vnímá a snaží se podpořit udržení obchodů v malých obcích. Podpora na různých úrovních je ale nesystematická a často se řeší problémy, až když nastanou,“ uvedl Zdeněk Šilhan z GaREP.

Projekt se proto dotýká efektivnosti veřejných politik, konkrétně podpory rozvoje venkova a udržení služeb na venkově. „V této souvislosti je důležité i v nejmenších obcích usilovat o aktivní podnikatelský přístup, vstřícnost vůči zákazníkům včetně flexibility vůči různým skupinám zákazníků, zavádění inovací, přizpůsobení nabídky zboží a poskytování dalších služeb. Důležité je nerezignovat pouze na zajištění základních potravin pro méně mobilní občany,“ upozornil Zdeněk Šilhan.

I když bude projekt ukončen až příští rok, už teď jsou známá nějaká konkrétní řešení. Prozatím výzkumníci již zjistili některé obecně platné skutečnosti. Například to, že pokud v obchodě nakupuje většina obyvatel vesnice, včetně větších nákupů, je možné jej udržet i v poměrně malé obci. Pomáhá i cestovní ruch, chataři, letní či zimní turistická sezóna, také větší vzdálenost obcí od měst se supermarkety nebo přítomnost většího zaměstnavatele v obci. Pro udržení obchodů na venkově je klíčové i angažovanost místní samosprávy v udržení obchodu, například formou dotací, sníženého nájmu, případně nakupování v obchodě zboží pro obecní akce a podobně.

Klíčoví jsou i prodavači/prodavačky, kteří/které dokážou objednat zboží zákazníkům na míru. Na udržitelnost obchodu má vliv, pokud je prodavač/prodavačka místní a je buď v důchodu, nebo má ještě jiné zaměstnání, například provozuje hospodu. Provozní náklady značně snižuje i to, pokud provozovatel obchodu vlastní budovu, kde obchod je, případně pokud prostory pronajímá obec za symbolický nájem.

Jedním z prvních výstupů projektu byl také workshop, který proběhl v Praze (včetně možnosti on-line připojení). Zde se objevila řada námětů k rozvinutí a ověření při dalším řešení projektu. „Na malých obcích může pro udržení obchodu hrát velkou roli zaměstnanost. Vytvoření podmínek pro podnikání tak nepřímo podpoří i obchod,“ uvedl Tomáš Dubský, starosta obce Vysočina. Významnou roli hraje i to, kolik obec přitáhne návštěvníků. Negativně paradoxně mohou působit pojízdné prodejny s uzeninami či zeleninou, které často prodávají přímo před místním obchodem a odeberou mu zákazníky. „Velkou roli v atraktivitě obchodu hraje vzhled prodejny, nabízený sortiment a jeho čerstvost,“ zdůraznil na workshopu Pavel Březina, předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu. Položil i otázku, zda v nejmenších obcích není ekonomičtější zajistit zásobování jiným způsobem než udržováním kamenné prodejny, například zavezením seniorů do obchodu v jiné obci.

Výzkum venkovských obchodů s potravinami otevírá i další příbuzná témata. Výzvou pro český venkov je totiž i podpora místních zemědělců a producentů potravin. Zatímco řetězce a paradoxně často i venkovské obchody odebírají potraviny z velkoskladů, které zásobují velcí zemědělští producenti, pro malé zemědělce je to zničující politika. Malé obchody na vesnicích přitom mají výborně předpoklady pro to jim pomoci a rozvinout kratší dodavatelské řetězce.