Virtuální realita pomůže se zvládáním bolesti

Na vývoji speciální aplikace pro virtuální realitu a metodice pro její využívání pracují společně specialisté z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (2. LF UK), z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a ze společnosti SPACE, s.r.o.

„Vedle farmakologické terapie bolesti existuje i řada nefarmalogických možností, jako je například poslech hudby, hypnóza, relaxační techniky, sledování televize a podobně. Všechny jsou založené na odvedení pozornosti od pocitu bolesti,“ uvedl Petr Konvalinka, předseda TA ČR. „Virtuální realita se zdá být nejslibnější z těchto možností. Kromě odvedení pozornosti od bolesti snižuje také úzkost a zvyšuje spolupráci pacienta,“ dodal.

První studie na toto téma se uskutečnila v USA v roce 2000 na dvou dětských pacientech. Od té doby proběhlo mnoho dalších studií zabývajících se využíváním virtuální reality při snižování pocitu bolesti u popáleninových traumat po celém světě. „Všechny se shodují na tom, že největší efekt se dostavuje zejména u osob, které se dokáží nejvíce ponořit do virtuální reality a dostavuje se u nich pocit, že jsou přítomní v příjemnějším prostředí než na převazovně. I když je bolest spontánní reakcí na bolestivý stimul, tak je tento proces stále kontrolovatelný. Lze ho tedy tak částečně kontrolovat prostřednictvím aplikací ve virtuální realitě,“ vysvětlil Martin Zielina, hlavní řešitel za 2. LF UK.

Nejčastěji se k těmto účelům využívá od roku 2001 aplikace SnowWorld, která je však z dnešního pohledu zastaralá – neumožňuje pacientům patřičně se vnořit do děje zprostředkovaného pomocí virtuální reality, jako by tomu bylo u hardwaru a softwaru respektujícího současný technologický vývoj v této oblasti, jehož výsledkem je vysoce imerzivní virtuální realita.

V Evropě, až na pár výjimek jako je například Německo nebo Nizozemí, dosud nebyl zkoumán vliv virtuální reality při léčbě popálenin. Žádná z relevantních studií nezahrnuje kontrolní skupinu, ba ani nejsou zveřejněné informace o pilotním ověřování publikovaných designů. „Ačkoliv se opakovaně v těchto studiích vyskytuje hypotéza, že míra imerzivity má vliv na prožívání bolesti při jejím snižování prostřednictvím aplikace s virtuální realitou, tak tato hypotéza dosud nebyla experimentálně testována. A právě tím se v našem projektu zabýváme,“ upozornil Martin Zielina.

Do výzkumu je zapojených šedesát pacientů. Působení virtuální reality na nich členové projektového týmu ověřují v různých fázích péče spojené s výměnou obvazů. U každého zapojeného pacienta probíhá pouze část převazu s virtuální helmou, a to vždy v jiné části na každém z alespoň dvou sezení. Pacienti v experimentální skupině mají ve virtuální helmě interaktivní prostředí, zatímco ti v kontrolní skupině mají pouze statické obrázky zasněžené krajiny. Nashromážděné informace od pacientů poté výzkumníci vyhodnotí včetně doporučení a komentářů pacientů směrem k doladění použití virtuální helmy. „Výsledky pilotního ověření potvrzují, že virtuální realita snižuje pociťovanou bolest u pacientů cca o 40 procent,“ řekl Martin Zielina.

Průběžné informace o tomto projektu jsou k dispozici na webu https://vrburns.eu/.