Hospodářský růst zpomalí, katastrofa ale (zatím) nehrozí

„Nejoptimističtějším myslitelným scénářem je, že letošní druhé pololetí nebude ve světě z hlediska makroekonomického vývoje horší než první polovina roku. Mnohem realističtější se však zdají být očekávání, že ekonomika bude zpomalovat. Nejistý je zejména vývoj inflace, ten přitom bude ovlivňovat politiku centrálních bank, která předurčí rovněž to, jak bude vypadat rok 2024,“ řekl hlavní ekonom a šéf analýz pro asijsko-pacifický region v ING Robert Carnell.

Centrální banky v čele s Fedem by podle Carnella v aktuální situaci měly k úpravám měnové politiky přistupovat opatrně. Měly by zejména brát v potaz to, že jejich kroky se propisují do ekonomiky s časovým zpožděním. „Největším spojencem Fedu je teď z mého pohledu čas. Inflace bude dále klesat, jen je třeba počkat, až dřívější kroky začnou působit. Důležité dnes je (se sazbami) nepřestřelit,“ upozornil.

Čínské pocovidové oživení, na které ekonomové sázeli, probíhá, není ovšem tak silné, jak se předpokládalo. To podle Carnella však nic nemění na faktu, že Čína má namířeno k dalšímu posilování svého významu v globální ekonomice. „Čína se mění, sledujeme postupné posilování domácí spotřeby na úkor doposud dominantní výroby. Je evidentní, že Peking pochopil, že výroba pro výrobu – příkladem budiž přebujelá rezidenční výstavba – není tím, co jí zajistí prosperitu, poznamenal. Pokud se někdo dívá jen na tempo růstu HDP, vnímá probíhající změny jako problematické. Pokud se ale nad věcí zamyslíme, pochopíme, že sledujeme hlavně přechod Číny k udržitelnějšímu růstu,“ vysvětlil.

V druhé části debaty se Miroslav Singer, hlavní ekonom Generali CEE Holding, zaměřil na starý kontinent, kdy mimo jiné upozornil na jeho zaostávání v řadě oblastí vlivem nedostatečných inovací a mnohdy zbytečného omezování potenciálně revolučních novinek. „Evropa se bije v hruď, že jí sice ujel vlak s umělou inteligencí, stejně jako předtím vlak s daty, zato ale Evropský parlament přinese tu nejpřísnější regulaci,“ poznamenal. Česko, potažmo Evropa podle něj musí pochopit, že extrémně přísná regulace je zabijákem konkurenceschopnosti, a musí se tak více otevírat příležitostem.

Takřka jisté podle Singera je, že evropská ekonomika nadále poroste pomaleji než zbytek světa. „To na jednu stranu není takové neštěstí, protože životní standard nemáme špatný, na druhou stranu si ale musíme uvědomit, že životní standard chudších Evropanů se dramaticky přibližuje životnímu standardu světového průměru, možná stále vyššího nadprůměru,“ upozornil.

Na téma konsolidačního balíčku tuzemské vlády pak poznamenal, že jde o kompromis vycházející z toho, že problém (veřejných financí) není tak velký. Vzdálenost ke skutečnému ‚průšvihu‘ je značná, Řeckem opravdu nebudeme ani za několik volebních období, o to je to ale svým způsobem horší, protože ta bolest není dostatečně silná.

Závěr diskuze patřil opět umělé inteligenci, tentokrát se zaměřením na její vliv na trh práce nebo byznysmodely podniků. Raffaella Tenconi, výkonná ředitelka ADA Economics, vyjádřila přesvědčení, že využívání generativní umělé inteligence přináší mnohem silnější impulzy než jakékoli jiné dřívější technologické novinky, současně ovšem odmítla obavy, že by umělá inteligence měla působit disruptivně na trhu práce.

„Obávám se, že úplně přesně nechápeme, v čem je umělá inteligence skutečně dobrá a v čem jsou její limity, tedy že umí analyzovat data, říct ‚co‘, ale neumí jako člověk říct ‚proč‘. A také jsem přesvědčená, že problematiku (umělé inteligence) ještě nechápeme komplexně, což bohužel mimo jiné znamená, že přístup regulátorů v krátkodobém horizontu takřka jistě nebude správný, a tedy omezí investiční potenciál těchto inovací,“ dodala.

Více o cyklu debat najdete na webu poradenské společnosti Alternative Perspectives, provozovatele platformy Alter Eko.