Sobota 25. května 2024
ikona hodiny31. 7. 2023 14:04

Whistlebloweři jsou od zítřka pod zákonnou ochranou

Již zítra vstoupí v účinnost nový zákon o ochraně oznamovatelů. Ten ukládá řadu nových povinností široké škále veřejných i soukromých subjektů ve vztahu k tzv. whistleblowerům. Většina z nich přitom musí mít k zítřku zaveden interní oznamovací systém a rovněž i zvolenou příslušnou osobu, která jej bude mít na starosti.

Petr Podzimek autor

Grafika: Shutterstock.com Grafika: Shutterstock.com

Hlavním požadavkem, se kterým zákon o ochraně oznamovatelů přichází, je povinnost mít zavedený tzv. interní oznamovací systém pro přijímání oznámení protiprávního chování. Zákon přesně vyjmenovává subjekty, na které tato povinnost dopadá. Jde o firmy a zaměstnavatele s minimálně 50 zaměstnanci, vybrané orgány veřejné moci, veřejné zadavatele a dále o obce nad 10 tisíc obyvatel a některé instituce poskytující finanční služby. Subjekty přitom musí mít interní oznamovací systém spuštěn ke dni účinnosti zákona – tedy k 1. srpnu 2023. Jedinou výjimku v podobě přechodného období mají menší zaměstnavatelé s maximálně 249 zaměstnanci.

Možnost podat oznámení podle zákona se vztahuje na celou řadu protiprávních jednání. „Schválený zákon je v řadě oblastí přísnější než evropská směrnice a umožňuje hlásit širší okruh případů. Kromě porušení vybraných evropských předpisů jde i o trestné činy a závažnější přestupky. To lze považovat za krok dobrým směrem, toto nastavení by mělo umožnit včasné odhalení širšího okruhu jednání, která jsou často velmi závažná,“ komentuje novou legislativu Michal Nulíček, advokát Rowan Legal.

Zároveň připomíná, že nový zákon klade vysoké nároky na zaměstnavatele, kteří se musí postarat, aby interní oznamovací systém byl opravdu funkční a důvěryhodný. Jinak hrozí, že se oznamovatelé obrátí na oznamovací systém Ministerstva spravedlnosti ČR, případně se mohou obrátit na média či zveřejní informaci na sociálních sítích. „Zaměstnavatelé by proto měli věnovat velkou pozornost nastavení interního oznamovacího systému, proškolit zaměstnance nejen o jeho fungování, ale i o možnosti uveřejňování informací. Neuvážlivým a nezákonným publikováním citlivých interních informací od zaměstnanců totiž mohou zaměstnavatelé utrpět značné reputační škody,“ doplňuje Michal Nulíček.

Firmy a instituce rovněž musí pro přijímání oznámení ustanovit tzv. příslušnou osobu. V ideálním případě by mělo jít o zaměstnance, který má odpovídající právní znalosti, aby mohl podané oznámení posoudit. Ostatně platí, že i příslušná osoba může být v případě nedodržení povinností pokutována částkou až 100 tisíc korun. Whistlebloweři budou moci podávat oznámení různými způsoby, připuštěna je osobní i elektronická forma. „Zaměstnavatel konkrétně musí oznamovateli umožnit, aby se na společnost mohl obrátit písemně (např. přes webové rozhraní), ústně (např. přes telefon), a na žádost osobně. Aby celý systém fungoval, musí tam být někdo, kdo se o celý tento systém bude starat, podaná oznámení přijímat, vyhodnocovat, a navrhovat nápravná opatření,“ vysvětluje.

Problém anonymních oznámení

Zákon stranoví, že se oznamovatel musí identifikovat, např. uvedením jména, příjmení a data narození. Zákon zaměstnavatelům a dalším povinným osobám neukládá povinnost přijímat také anonymní oznámení, byť jim ponechává tuto možnost. Podle Michala Nulíčka v tomto bodě zákonodárce pochybil: „Rozumím obavám ze zneužití anonymity oznámení, nicméně ta je poměrně důležitou, a oznamovateli vyhledávanou pojistkou proti odvetným opatřením. Obávám se, že požadavkem na jasnou identifikaci oznamovatelů řadu z nich odradíme.“ Samotná evropská směrnice je přitom v tomto směru relativně benevolentní a ponechává rozhodnutí na členských zemích. To, že zaměstnavatelé anonymní oznámení nemusí přijímat, podle něj řadu potenciálních oznamovatelů odradí.

Určitý schizofrenní stav lze pak vysledovat i ve vztahu k již účinnému tzv. AML zákonu, tedy zákonu o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Ten už subjektům v určitých sektorech (např. provozovatelé hazardních her, realitní kanceláře, advokátní kanceláře, účetní kanceláře apod.) nařizuje zřízení interního oznamovacího systému, nehledě na jejich velikost nebo počet zaměstnanců. AML zákon přitom poskytuje ochranu i anonymním oznámením. Vzhledem k tomu, že pro přijímání oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů bude u těchto subjektů využíván stejný systém, znamená to, že na ně budou kladeny vyšší nároky.

Nejnovější články

Aktuality
Praha se chystá na největší bitcoinovou konferenci

Do Prahy zavítá také Michael Saylor, CEO MicroStrategy,...

Jak název akce napovídá, setkají se zde zejména...

Pro foundery rozjíždějící svůj vlastní projekt bude velmi...

Aktuality
Soutěž E.ON Energy Globe jde do finále

„Každý rok se těším, až uvidím finálové projekty...

Soutěž hledá a oceňuje ty největší ekologické nadšence...

Ekologická opatření v Botanické zahradě Přírodovědecké Fakulty Masarykovy...

Aktuality
České firmy zamíří do Černé Hory

Zástupci firem se k ministrovi připojí v neděli večer. V pondělí...

Černá Hora je kandidátským státem EU a je...

Náklady spojené s organizací mise si – stejně...

Nejnovější Aktuality

Aktuality
Praha se chystá na největší bitcoinovou konferenci

Do Prahy zavítá také Michael Saylor, CEO MicroStrategy,...

Jak název akce napovídá, setkají se zde zejména...

Pro foundery rozjíždějící svůj vlastní projekt bude velmi...

Aktuality
Soutěž E.ON Energy Globe jde do finále

„Každý rok se těším, až uvidím finálové projekty...

Soutěž hledá a oceňuje ty největší ekologické nadšence...

Ekologická opatření v Botanické zahradě Přírodovědecké Fakulty Masarykovy...

Aktuality
České firmy zamíří do Černé Hory

Zástupci firem se k ministrovi připojí v neděli večer. V pondělí...

Černá Hora je kandidátským státem EU a je...

Náklady spojené s organizací mise si – stejně...